Článek
Řada zaměstnanců, pokud jim to firma umožnila či dokonce nařídila, se po dobu nouzového stavu uchýlila k práci z domova. Podle březnového průzkumu šlo téměř o třetinu obyvatel Česka, kteří takovou možnost alespoň částečně využili. Práce z domova má však svá úskalí, upozorňují psychlogové.
„Myslím si, že je chybný předpoklad, že bychom měli být stejně efektivní a výkonní, jako jsme byli v dřívějším běžném, pracovním režimu. Ač se může zdát, že času a možností je najednou více, je to matoucí. Měli bychom spíše připustit, že pracujeme v ‚náhradním režimu‘. A to znamená, že i náš výkon nemůže být stejný jako v běžném pracovním režimu,“ řekl Seznam Zprávám psycholog Petr Macek z Masarykovy univerzity.
S tímto by měl počítat i zaměstnavatel, který práci svých zaměstnanců hodnotí. Výkon, jenž zaměstnanec předvede v domácím prostředí, by tak mohl být třeba osmdesátiprocentní místo stoprocentní, což je podle Macka přiměřené. Navíc to nelze tak snadno zobecnit.
To, jak na nás práce z domova působí a jak ji psychicky zvládáme, záleží na mnoha faktorech. Zásadní je také povaha dané práce. Jestli je dotyčný například v interakci s druhými nebo se soustředí sám na individuální úkol. „I když si většina z nás myslí, že jsme flexibilní a přizpůsobujeme se novým podmínkám, narušené stereotypy jako pracovní místo, konkrétní prostředí, běžné zvyky a úkony nebo nová sociální situace nás mohou vykolejit a snižovat pracovní výkon,“ dodává Macek.
Podle Macka tak nastává paradoxní situace, kdy i přesto, že má člověk na práci klid, nedokáže se soustředit tak, jak by očekával. „Když ta situace nastane, je najednou neobvyklá, byť se můžeme třeba zamknout v pracovně a pověsit si na dveře pokoje ‚prosím nerušit‘, vypadá to velmi neobvykle a v domácím prostředí nám utíkají myšlenky jinam, právě k tomu aktuálnímu rodinnému kontextu, tedy k tomu, co běžně a nebo nyní nečekaně řešíme doma, jak se cítí další členové domácnosti a tak dále,“ říká Macek.
Se specifickou situací se pak potýkají rodiče, kteří mají doma školní děti. Tam jsou podle Macka pracovní stereotypy narušeny zásadním způsobem. Je pak velice obtížné se odříznout od současného dění doma.
Pomoci pak může zkusit si uvědomit, co nás od práce odvádí, jaké myšlenky práci narušují. „Vnější podmínky můžeme trochu ovlivnit třeba tím, že si pracovní úkol na den budeme více strukturovat, rozdělíme ho na několik dílčích úkolů, na menší dávky, které nemusíme zvládat naráz, ale postupně. Také časové ohraničení jednotlivých pracovních úkolů nám může pomoci. Po splnění jednoho se třeba na chvíli vrátíme do ‚života doma‘ a po nějaké době budeme pokračovat,“ radí Macek, jak nejlépe zefektivnit práci doma.
Doporučení a rady, jak lépe pracovat z domova v průběhu karantény vydaly i různé firmy a portály, aby se zaměstnancům lépe pracovalo. Například podle Jany Havrdové, prezidentky Českého svazu aerobiku a fitness je důležité si určit hned od začátku jasný režim. „Například stanovit si přesně dobu, kdy se pracuje, kdy se připravuje oběd, kdy se jde s dětmi na společnou procházku,“ dodává Havrdová.
„Psychologové doporučují pro domácí kancelář jasně vymezený a zdravě vyřešený prostor v bytě a nutnost pracovat v oblečení, které bychom si oblékli na společné pracoviště. Mozek totiž vnímá i tyto detaily, a podle toho pak pracuje,“ doporučuje zase architektka Šárka Daňková z ERGO Working Space.
