Údajně mrtvý šéf al-Káidy Zavahrí se objevil na novém videu zveřejněném 11. září

Od konce loňského roku se přitom šíří spekulace, že Zahavrí zemřel. Z videa podle analytiků nicméně není jasné, zda bylo pořízeno nedávno.

Teroristické útoky na USA si 11. září 2001 vyžádaly skoro tři tisíce obětí. K akci se posléze přihlásil Zavahrího předchůdce Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit před deseti lety v Pákistánu.

Americká nevládní organizace SITE Intelligence Group, která monitoruje weby extremistických skupin, uvedla, že video Zavahrího bylo zveřejněno v sobotu. Terorista v něm prohlásil, že „Jeruzalém nikdy nebude judaizován“, a chválil teroristické akce al-Káidy, včetně lednového útoku na ruské vojáky v Sýrii.

Zavahrí podle SITE také poukázal na odchod amerických vojáků z Afghánistánu po 20 let trvající válce. Podle organizace to ale nutně nemusí znamenat, že video bylo pořízeno nedávno, jelikož dohoda s Tálibánem o odchodu vojsk byla podepsána v únoru 2020.

Vůdce islamistického hnutí v záznamu vůbec nezmínil, že se Tálibán opět zmocnil Afghánistánu a minulý měsíc i hlavního města Kábulu. Hovořil však o útoku proti ruským vojákům, který se stal 1. ledna na okraji severosyrského města Rakka.

Zavahrí se podle webu First Post narodil 19. června 1951 v Egyptě. V mládí pracoval jako lékař, hovoří arabsky a francouzsky. Založil organizaci Egyptský islámský džihád (EIJ), která se v roce 1998 sloučila s al-Káidou. Za informace vedoucí k jeho dopadení nebo odsouzení americké ministerstvo zahraničí nabízí odměnu 25 milionů dolarů (429 milionů korun).

Egypťan Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu 2011 dosavadního vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Podle informací amerických úřadů se Zavahrí podílel na bombových útocích na velvyslanectví Spojených států v tanzánském Dar es Salaamu, pravděpodobně se také podílel na plánování teroristických útoků na New York z 11. září 2001.

Po útocích z 11. září Spojené státy do Afghánistánu vpadly. Válku v Afghánistánu zahájily USA pod vedením tehdejšího prezidenta George Bushe mladšího jako součást protiteroristické operace. Tálibán, který tehdy Afghánistán ovládal, odmítl Američanům vydat Usámu bin Ládina, který útoky 11. září 2001 zosnoval. Americké válečné úsilí tehdy podpořili i spojenci USA v NATO.

Během vyjednávání s Američany noví vůdci Afghánistánu hnutí Tálibán slíbili, že nebudou chránit bojovníky al-Káidy, založené Usámou bin Ládinem, kteří stojí za největším atentátem, jaký kdy byl spáchán na západní mocnost. Tento slib už dnes ale nepůsobí vůbec přesvědčivě.

Vztahy obou těchto větví ultraradikálního islamismu se navíc mohou opřít o vzájemné blízké vztahy v minulosti. Otcové dvou čelných představitelů Tálibánu, Siradžuddína Hakkáního a mully Jakúba, byli navázáni na bin Ládina. Vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda si od Zavahrího, který Achúndzádu v roce 2016 při jeho jmenování nazval „emírem věřících“, vysloužil chválu.

„Vůdce al-Káidy Ajmán Zavahrí se uprostřed zvěstí o své smrti ukázal v novém 60minutovém videu, které tentokrát nabízí důkazy, že není mrtvý, a to zejména odkaz na události po prosinci, kdy se objevily zvěsti o jeho smrti,“ uvedla na Twitteru šéfka SITE Rita Katzová.

Od konce roku 2020 se šířily zprávy, že Zavahrí zemřel následkem nemoci. Žádné video, které by informaci vyvrátilo, se přitom až do této soboty neobjevilo. „Je možné, že je mrtev. Pokud ano, zemřel však někdy po lednu 2021,“ uvedla Katzová. Zavahrího projev byl součástí zhruba hodinového videa, jehož tvůrcem je mediální křídlo al-Káidy As-Saháb.

V roce 2018 Zavahrí zveřejnil video, v němž se ohrazuje proti bývalým džihádistům, kteří po zadržení změnili své názory a útoky z 11. září označili za nepřijatelné. „Pokud chcete, aby se džihád zaměřoval pouze na vojenské cíle, americká armáda je přítomna po celém světě, od Východu po Západ. Vaše země jsou posety americkými základnami se všemi nevěřícími a korupcí, kterou šíří,“ uvedl tehdy.

Teroristická skupina al-Káida se pod vedením Usámy bin Ládina zrodila v 80. letech 20. století, v rámci války mezi Afghánistánem a Sovětským svazem. Představovala také nový druh nebezpečí, válku nikoli proti národu jako takovému, ale proti stínové síti sebevražedných atentátníků.

V uplynulých letech al-Káida v džihádistických kruzích čelila konkurenci ze strany teroristické organizace Islámský stát (IS). V roce 2014 se teroristům z IS podařilo získat kontrolu nad téměř polovinou Sýrie a skoro třetinou Iráku.

V regionu také vzniklo několik odnoží skupiny. V Iráku byl IS územně poražen v prosinci 2017, v Sýrii o dva roky později, ozbrojenci skupiny jsou však stále aktivní a páchají útoky. Vůdce IS abú Bakr Bagdádí zemřel v říjnu 2019 při operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie.

Organizace založená Usámou bin Ládinem prošla za uplynulá dvě desetiletí také výraznou proměnou. Je velmi decentralizovaná, rozptýlila se do mnoha zemí po celém světě, od Afriky, přes Blízký východ po jihovýchodní Asii. Centrála organizace za to sice zaplatila oslabením vlastní autority, organizace ale získala na pružnosti a odolnosti.