Článek
Sedm týdnů před stále platným datem brexitu britská vláda zveřejnila pětistránkovou zprávu o možných následcích odchodu z Evropské unie bez dohody. Donutili ji k tomu britští poslanci, kteří v pondělí přijali usnesení ukládající kabinetu zveřejnit všechny aktuální dokumenty související s operací Yellowhammer. Do té spadají veškeré přípravy vlády na variantu tvrdého brexitu.
Vláda měla do středečního večera zveřejnit všechny dokumenty, na kterých aktuálně pracuje. Vydala ovšem jen zprávu představující ten nejčernější scénář.
Co vládní dokument říká?
Pětistránková analýza v zásadě potvrzuje zprávy britských médií z uplynulých týdnů a měsíců. Píše se v ní například to, že hned první den po odchodu z EU bez dohody by mohl přinést 40 až 60procentní pokles v objemu kamionů proudících přes Lamanšský průliv.
Kamiony by nově na hranicích místo hodin mohly ztratit jeden až tři dny. Kvůli nově prováděným hraničním kontrolám by navíc zdržení mohlo zaskočit i Brity v osobní dopravě.
Zpráva uvádí, že k nedostatku jídla jako takového by za brexitu bez dohody nedošlo. Některých druhů čerstvých potravin by ale bylo v britských obchodech méně.
Nedostatek ovšem hrozí v případě léků, neboť ty do Británie ve velkém proudí skrze přístav v Doveru. Ten zajišťuje dopravu trajekty přes Lamanšský průliv.
Dokument také předpovídá pravděpodobné výrazné zdražení elektřiny, přičemž „jakýkoli nárůst cen potravin a paliva“ by se prý „neúměrně“ dotkl obyvatel s nižšími příjmy.
„Napříč Spojeným královstvím dojde k protestům a kontraprotestům, které mohou pohltit značný objem policejních prostředků. Také může narůst veřejný nepořádek a napětí v komunitách,“ uvádí dále analýza. Očekávané komplikace v hospodářství Severního Irska pak „pravděpodobně vyústí v protesty a blokády na silnicích“.
Nejčernější scénář, nebo základní varianta?
Obsah ve středu zveřejněného dokumentu se podle britských médií výrazně podobá plánu, ke kterému se před třemi týdny dostal britský list The Sunday Times. Vláda tehdy v médiích zveřejněné informace smetla ze stolu s tím, že dokument, ze kterého čerpají, je neaktuální.
Podle novinářky The Sunday Times Rosamund Urwinové ale tehdy redakce vycházela z naprosto stejného dokumentu, jako je ten, který vláda zveřejnila ve středu. Údajně se změnil pouze jeho nadpis. Zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jako možná „základní“ varianta.
Britský ministr obrany Ben Wallace nicméně ve čtvrtek zdůraznil, že nově zveřejněný dokument skutečně představuje jen to, co by nastalo, kdyby vláda pouze pasivně přihlížela a nečinila přípravné kroky.
Tvrdý brexit by zasáhl i české podnikatele
Dopady, které prezentuje dokument britské vlády, by pocítili i čeští podnikatelé. Patří k nim například Radim Koštial, výkonný ředitel české firmy Sipral. Ta se zaměřuje na obvodové pláště budov ze skla a lehkých kovů. V Praze se podílela například na stavbě mrakodrapu V Tower na Pankráci, většinu zakázek má ale ve Velké Británii.
„V současné době tvoří projekty ve Velké Británii asi 85 % našich tržeb. Britský trh je pro nás tedy životně důležitý a v souvislosti s brexitem zároveň extrémně rizikový,“ řekl Koštial Seznamu.
Dopad tvrdého brexitu by firma pocítila v několika rovinách. „Fasády, které vyrábíme v Praze, následně vozíme do Velké Británie, kde je montujeme. Denně do Spojeného království posíláme pět, šest nebo i sedm kamionů. A podle aktuálního nastavení nemáme v Anglii žádné mezisklady. Tedy kamiony jezdí rovnou na naše stavby, kde se materiál vyloží a hned poté se montuje,“ vysvětlil Koštial.
„Vše, co dovážíme, by pravděpodobně po tvrdém brexitu bylo zatíženo clem. To by samozřejmě mělo dopad na ceny. Většina velkých fasádních firem, které v Anglii působí, pochází z Evropy, takže mají všechny stejnou nevýhodu, ale i přesto ji budou muset přenést na klienty – naše služby se kvůli clům zdraží,“ uvedl podnikatel.
„Další věc je dopad na logistiku. Naše kamiony Lamanšský průliv překonávají tunelem a my teď musíme zkoumat i jiné možnosti, protože z hraniční kontroly na konci tunelu se může stát noční můra, která vše může zdržet na hodiny nebo třeba i na dny,“ pokračoval Koštial.
Firma se tak aktuálně rozhlíží po britských skladovacích areálech a počítá s variantou, že kromě pronájmu těchto prostor jí do nákladů přibudou i další položky. Třeba ty vynaložené na překládku v meziskladu nebo na administrativu spojenou s vyřizováním povolení k pobytu. Ve Velké Británii totiž Sipral kromě Britů zaměstnává i zhruba desítku Čechů.
