Vědci v Brně objevili neznámou mutaci koronaviru, vakcíny by neměla ohrozit

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyzvala spolkové země, aby zpřísnily koronavirová opatření a upustily od záměru restrikce uvolňovat. Ve snaze dostat třetí vlnu nákazy pod kontrolu navrhla zavádět také lokální zákazy vycházení, uvedly agentury DPA a Reuters. V Německu v minulých týdnech začalo v důsledku rozšíření nakažlivější varianty koronaviru rychle přibývat infikovaných.

Merkelová ve veřejnoprávní televizi ARD uvedla, že spolkové země by měly v nejhůře postižených regionech zatáhnout za takzvanou nouzovou brzdu, která automaticky zastaví plánované rozvolňování. Vyslovila se také pro dodatečná opatření včetně zákazu vycházení a dalšího omezení společenských kontaktů.

Veškeré spolkovými zeměmi chystané rozvolňování kancléřka jednoznačně odmítla. Řekla také, že nemíní přihlížet, až bude takzvaná sedmidenní incidence vyšší než 100 infikovaných na 100 000 obyvatel. Při překročení této hranice tři dny po sobě se má v daném regionu aktivovat nouzová brzda.

Ve státě na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii se potýkají s nedostatkem zdravotnického personálu. Pro 9 milionů lidí tam mají jenom 500 lékařů. Mezinárodní nevládní organizace hovoří o humanitární krizi.

Více v článku:

Ani letos neprožijeme Velikonoce takové, jaké si je pamatujeme z doby předcovidové. Některé moravské obce, kde se zvyky dosud hojně drží, se přesto pokusí nabídnout program, který by lidem o svátcích zvedl náladu.

Sociální síť Facebook zablokovala stránku venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, protože prý opakovaně porušovala pravidla platformy o dezinformacích kolem covidu-19. Autoritářský lídr latinskoamerické země nebude moci svůj profil ovládat 30 dní, informovala zpravodajská společnost BBC.

K intervenci přispělo lednové video, ve kterém Maduro propagoval tymiánový výtažek jakožto lék proti nemoci covid-19. Nebylo to poprvé, co šířil nepodložené tvrzení o léčbě covidu-19, síť Twitter kvůli tomu odstranila jeden z jeho příspěvků už loni na jaře.

Brněnská laboratoř Elisabeth Pharmacon objevila díky sekvenování vzorků pacientů s covidem-19 dosud nepopsanou mutaci koronaviru. Neměla by ale ovlivňovat vazbu protilátek ani buněčných receptorů, uvedl dnes na Twitteru ředitel laboratoře Omar Šerý.

Jde o mutaci takzvaného Spike proteinu. Je to charakteristický protein vyskytující se na povrchu viru SARS-CoV-2. Právě proti němu jsou namířeny současné vakcíny.

Laboratoř Elisabeth Pharmacon takzvané sekvenování běžně používá. Na konci února odhalila i šíření jihoafrické mutace koronaviru v jedné z brněnských školek.

Slovinská vláda zavádí kvůli nárůstu počtu nově nakažených další covidovou uzávěru. Bude zahrnovat uzavření škol či zákaz cestování mimo okres, zpřísní se i podmínky pro vstup do země. Opatření bude platit od 1. do 11. dubna, uvedla dnes agentura Hina.

Pohyb lidí bude stejně jako loni na jaře a na podzim omezen hranicemi okresu bydliště. Výjimka bude platit přes velikonoční svátky, kdy se bude moci setkat až šest lidí ze dvou domácností spolu s dětmi. Lidé budou povinni nosit roušky i ve venkovních prostorách.

Většina státní správy přejde na práci z domova, přičemž některým pracovníkům bude nařízena dovolená. Veřejná doprava bude po dobu uzávěry fungovat jako v době státních svátků.

Školy a školky až na výjimky přejdou na dálkovou výuku. Obchody s jiným než nezbytným zbožím budou uzavřeny, stejně tak kulturní a náboženské instituce.

Již od pondělí začnou platit přísnější podmínky pro vstup do země, který bude umožněn pouze lidem s negativním PCR testem na koronavirus. Premiér Janez Janša uvedl, že vláda přikročila k zesílené kontrole hranic také kvůli „alarmující“ epidemické situaci v některých balkánských zemích.

Policie zablokovala dnešní protest hnutí Otevřeme Česko - Chcípl Pes, kterým chtělo uskupení podpořit učitele a rodiče, upozornit na údajné zneužívání nouzového stavu vládou a nespravedlivá koronavirová opatření. Sedm lodí, které ve 14:00 vypluly z pražského Dvořákova nábřeží, policisté okolo 17:30 zastavili ve smíchovském zdymadle, řekl ČTK místopředseda hnutí Jiří Janeček. Mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová uvedla, že policisté v rámci bezpečnostního opatření zaregistrovali na lodích účastníky bez ochrany dýchacích cest.

Podle Janečka policisté drží protestující na místě asi hodinu, akce se přitom podle jeho slov chýlila ke konci. „V současné chvíli jsou lodě zastaveny na Smíchově a policie kontroluje, zda nedošlo k porušení protiepidemických nařízení,“ řekla Siřišťová.

Protestu se podle Janečka účastní zhruba 200 lidí, na každé lodi je jich mezi 20 a 30. Mají s sebou transparenty například s nápisy „Vraťte děti do škol“ nebo „Otevřeme dětská hřiště“. Řada protestujících podle něj má respirátory, nechávali se také testovat antigenními testy.

V Jihomoravském kraji pomáhá ve zdravotnictví se zvládáním covidové pandemie bezmála 150 profesionálních hasičů, tedy asi 15 procent hasičského sboru. Pomáhají například v sedmi nemocnicích. Na webu hasičů to dnes uvedl mluvčí Jaroslav Mikoška.

„Nejvíce jsme zapojeni v souvislosti s odběry, ať už se jedná o mobilní odběrové týmy nebo příslušníky nasazené v pěti odběrových centrech. Celkem takto pracuje 46 příslušníků,“ uvedl mluvčí.

Celkem 43 hasičů pomáhá v nemocnicích. Jde o zařízení Znojmo, Blansko, Vyškov, Hodonín, Kyjov a fakultní nemocnici u sv. Anny a Brno-Bohunice. Dalších 26 hasičů je podle mluvčího nasazeno v souvislosti s vakcinací, a to v pěti mobilních vakcinačních týmech, a ve stejném počtu i ve vakcinačních centrech.

O kompenzační bonus 1000 Kč denně určený podnikatelům a společníkům malých firem bude zřejmě možné požádat i za duben. Prodloužení o jeden měsíc by měla v pondělí na návrh Ministerstva financí projednat vláda. Na Twitteru o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Prozatím je možné o příspěvek žádat za únor a březen.

Nový kompenzační bonus Finanční správa vyplácí na základě nového zákona, který zvýšil příspěvek z 500 na 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem. Pracovníkům na dohodu zůstává příspěvek 500 Kč denně. Bonus již nově není navázaný na nouzový stav a podpora je zaměřená na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Zákon umožňuje vládě prodlužovat příspěvek svým nařízením, není tak již potřeba novelizovat zákon.

Ministerstvo školství vyzvalo ředitele škol, aby uvedli, kolik budou pro zajištění testování ve školách potřebovat antigenních testů na covid-19. Kvůli včasné distribuci testů by ředitelé škol měli požadované počty testů zanést do centrálního registru do 1. dubna, uvedlo Ministerstvo školství v tiskové zprávě. Žáci by se mohli do školních lavic vracet postupně od 12. dubna.

„Sběr dat se týká zejména počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a žáků a studentů, u kterých je předpoklad, že by mohli do škol nastoupit v rámci první fáze rozvolnění oblasti školství,“ uvedlo Ministerstvo školství.

V Británii dostalo první dávku covidové vakcíny už více než 30 milionů lidí. Je to 57 procent dospělé populace, uvedla dnes televize Sky News s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

„Vakcína zachraňuje životy a je naší cestou ven z pandemie,"uvedl ministr zdravotnictví Matt Hancock na Twitteru. „Jsem naprosto nadšený, že více než 30 milionů lidí nyní má vakcínu, včetně včera provedených 650 000 očkování.“

K dnešnímu dni podali zdravotníci první dávku 30 151 287 lidem. Druhou dávku obdrželo zhruba 3,5 milionu osob, což je šest procent dospělých.

Hancock vyjádřil přesvědčení, že do poloviny dubna budou mít vakcínu k dispozici všichni lidé nad 50 let. Všichni dospělí se pak budou moci nechat naočkovat do konce července.

Praktičtí lékaři na Vysočině jsou frustrováni, že nemohou očkovat své pacienty, kteří na ně vyvíjejí rostoucí tlak. Od ledna jsou tito lékaři připraveni očkovat, ale stát i kraj dávají podle nich přednost očkovacím centrům ve velkých městech. Starší pacienti se tak musí složitě registrovat, a když bydlí mimo město, komplikovaně do očkovacích center cestovat, uvedli praktičtí lékaři z Vysočiny v otevřeném dopisu, který podepsaly desítky z nich. O dopise informovali ČTK v tiskové zprávě.

„Na očkování jsou praktičtí lékaři připraveni již od ledna, ale stát i Kraj Vysočina z nepochopitelných důvodů stále upřednostňují v dodávkách vakcín očkovací centra umístěná většinou ve velkých městech. Nutí tak nejstarší pacienty do složité registrace a v případě bydliště mimo město i do komplikovaného dojíždění do očkovacích center, přestože většina (pacientů) preferuje očkování u svého praktického lékaře. Očkovací látky na Vysočině obdržela zatím i přes maximální úsilí většiny praktických lékařů jen hrstka z nich a navíc šlo pouze o značně omezené množství vakcín,“ uvedli praktičtí lékaři.

Španělsko plánuje použít 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč) z fondů Evropské unie na zkrácení pracovního týdne na čtyři dny. Doufá, že tak zabrání další vlně nemoci covid-19. Experiment má trvat tři roky a bude financován z masivního evropského fondu pro oživení z covidu-19. Informuje o tom server Sky News.

Peníze z fondu mají být určené jako kompenzace pro 200 středně velkých firem, které budou muset upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu. V prvním roce by vláda měla dotovat všechny dodatečné náklady zaměstnavatelů, v druhém roce se vládní podpora sníží na 50 procent nákladů a v následujícím roce na 25 procent nákladů.

Za iniciativou stojí poslanec Héctor Tejero z progresivní strany Más País. Ten odmítl, že by se Španělsko chystalo použít peníze z EU na to, aby Španělé méně pracovali. „Nejde o to použít evropské fondy k tomu, aby Španělé méně pracovali. Jde o hledání toho, jak můžeme zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost našich společností.“

Epidemická situace je ve Francii kritická. Lékaři v Paříži upozorňují na vytíženost nemocnic a na to, že se blíží chvíle, kdy budou muset vybírat, koho k léčbě přijmout. Prezident Emmanuel Macron řekl, že stát zváží všechny možné prostředky, jak epidemii zbrzdit.

V sobotu večer bylo na jednotkách intenzivní péče 4791 lidí, což se blíží vrcholu druhé vlny epidemie na podzim, kdy jich bylo 4903. Ve Francii od začátku pandemie zemřelo na komplikace kvůli covidu-19 už 94 492 lidí a nákaza se potvrdila u více než 4,5 milionu občanů.

V 19 departmentech, k nimž patří Paříž, byla zavedena zpřísněná opatření - lidé se nemají přesouvat na víc než desetikilometrové vzdálenosti od domovů, nemají ze svého regionu bez závažných důvodů vyjíždět, jsou zavřené obchody a ve středních školách se učí vždy jen polovina třídy. V zemi platí zákaz vycházení mezi 19. a šestou hodinou a na celém území jsou zavřené restaurace i kulturní zařízení.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v televizním rozhovoru uvedl, že bude možné hovořit o rozsáhlém uvolnění opatření proti šíření koronaviru v zemi, až si Rusové vytvoří kolektivní imunitu. To očekává do konce léta, informovala agentura Interfax. Podle serveru Kommersant šéf Kremlu rovněž pohovořil o svých pocitech poté, co mu zdravotníci aplikovali první dávku vakcíny proti covidu-19. Neměl prý teplotu, ale bolelo ho místo vpichu na levé ruce.

„Ráno po očkování jsem se probudil a zdálo se mi, že mě to trošku brní. Vzal jsem si teploměr, změřil teplotu, byla normální,“ popsal Putin v programu nazvaném „Moskva. Kreml. Putin“ v ruské státní televizi Rossija 1. Samotné očkování ho nebolelo, jen místo vpichu je podle něj doteď trochu citlivé.

V Moravskoslezském kraji v sobotu přibylo 477 případů potvrzené nákazy koronavirem. Je to o 275 lidí méně než o den dříve. Proti minulé sobotě je počet nově nakažených vyšší o 23 případů. Plyne to z údajů takzvané Chytré karantény, jež zveřejňuje hejtman Ivo Vondrák (ANO).

„Doplňuji dnešní statistiku o vývoj v našich nemocnicích. Poklesly umělé plicní ventilace, lůžka JIP v daný okamžik spíše stagnují,“ uvedl Vondrák. Ze zveřejněných dat vyplývá, že v sobotu bylo v nemocnicích v kraji na umělých plicních ventilacích 96 lidí, o den dříve bylo využito 102 ventilací. Na jednotkách intenzivní péče leželo 168 lidí, což je obdobný počet jako o den dříve.

Lhůta mezi podáním první a druhé dávky vakcíny zejména firmy Pfizer/BioNTech se asi prodlouží. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že ministerstvo změnu podporuje a rozhodnout by měla vládní rada pro zdravotní rizika v úterý. K prodloužení lhůty se kloní odborníci.

Změna by se měla týkat podle Blatného vakcín s očkovací látkou typu mRNA. V Česku jde vedle vakcíny Pfizer/BioNTech o vakcínu firmy Moderna. Obě se podávají ve dvou dávkách. V případě vakcíny Pfizer/BioNTech je rozestup 21 dnů, u Moderny 28 dnů. Blatný řekl, že rozestup u mRNA vakcín by byl nově 38 až 42 dnů.

„Není potřeba se bát toho, když druhá dávka bude o něco posunutá,“ uvedl ministr. Ochrana očkovaného člověka po dvou týdnech od první dávky se podle něho postupně blíží k 80 procentům. Lidem, kteří už mají potvrzený termín na druhou dávku po třech týdnech, by zůstal, dodal Blatný.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví lázeňské vouchery pro zdravotníky a záchranáře. Záměrem úřadu je, aby vouchery byly k dispozici během letních měsíců. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Vouchery pro ubytování pro domácnosti zatím úřad nechystá.

„Rádi bychom pomohli zdravotníkům a záchranářům, aby se mohli zregenerovat během letních měsíců. Bavíme se o tom s ministrem zdravotnictví,“ uvedla ministryně. Vláda zatím na program COVID lázně vyčlenila miliardu korun, za kterou bude moci být vydáno maximálně 250 000 poukazů.

Skutečný počet obětí pandemie v Mexiku může být až o šedesát procent vyšší, než se dosud uvádělo, přiznaly v sobotu místní úřady. Zemi, která patří mezi tři nejhůře zasažené státy světa, navíc chybí vakcíny i důvěra v očkování.

Cíle chce země dosáhnou okolo května, v té době má btý připraveno okolo dvou tisíc očkovacích stanovišť po celé zemi. Plán podle Reuters spoléhá na to, že do konce dubna země obdrží 2,8 milionu dávek vakcíny od společnosti  Johnson & Johnson.