Podle učitelů jsou nejdůvěryhodnějším soukromým médiem Seznam Zprávy

Mezi nejdůvěryhodnější média, co se informování o pandemii koronaviru týče, jsou podle českých učitelů Česká televize, Seznam Zprávy a Český rozhlas. Vyplývá to z průzkumu organizace Člověk v tísni.

Průzkum proběhl mezi vyučujícími základních a středních škol a zaměřoval se na výuku během epidemie covidu-19. Podle něj méně než pětina učitelů vnímá výuku na dálku bez problémů. Jako největší problém s distanční výukou označila více než polovina (59 %) učitelů zapojení všech studentů do výuky. Značná část vidí jako problém také udržení pozornosti studentů během výkladu.

Informacím české vlády o epidemii koronaviru nedůvěřuje téměř polovina učitelů, vysokou míru důvěry naopak získala veřejnoprávní média – České televize (72 %) a Český rozhlas (53 %). Ze soukromých médií stojí v žebříčku důvěry českých učitelů nejvýše zpravodajství portálu Seznam Zprávy (53 %).

Přibližně pětina vyučujících si myslí, že koronavirová epidemie je „nafouklá mediální bublina“. Tento postoj měli zvláště mladí vyučující ve věkové skupině do 34 let.

„Nemalé procento vyučujících zastává alternativní názory a postoje. Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné,“ uvádí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS.

„Lze předpokládat, že uvedené postoje, zřejmě související i se značnou nedůvěrou ve vládní opatření a informace poskytované vládou, mohou přenášet také na žáky,“ dodává.

Počínání Česka v epidemii hodnotili podle průzkumu společnosti Člověk v tísni učitelé velmi negativně. Kladně jich hodnotilo českou vládu pouze 29 procent. Slabší rating než Česku připsali jen zemím s výrazně nižší životní úrovní i kvalitou zdravotní péče. Nejsilnější odpor vůči vládnímu postoji deklarovala čtvrtina učitelů (26 procent) souhlasem s tvrzením, že koronavirová opatření představují nepřijatelný zásah do základních svobod. Tento postoj akcentovali nadprůměrně zvláště mladí učitelé ve věkové skupině do 34 let (41 procent) a učitelé působící na středních odborných učilištích (39 procent).

Výrazně lépe než distanční výuku v období první vlny epidemie na jaře hodnotili učitelé distanční výuku během druhé podzimní/zimní vlny, a to jak z hlediska využití technologií, kde narostla spokojenost z 22 % na 80 %, tak z pedagogického pohledu (32% spokojenost v první, 80% ve druhé vlně).

Nějakou formu pomoci jak v rovině technologické, tak v rovině pedagogické by ocenilo 70 % vyučujících.

Naprostá většina vyučujících (85 %) neměla před propuknutím epidemie uživatelskou zkušenost s platformami pro realizaci distanční výuky. Z těch využívají respondenti nejčastěji MS Teams (45 %) a Google Classroom (36 %). Uživatelská zkušenost s MS Teams a Google Classroom pak prudce vzrostla až s nástupem první fáze distanční výuky. V době před vypuknutím epidemie byla nejužívanějším nástrojem platforma Bakaláři.

Roli EU během řešení epidemie covidu-19 vnímají učitelé polarizovaně, 39 % učitelů ji hodnotí pozitivně, 40 % negativně. Hodnocení podle průzkumu kontrastuje se silnou, více než dvoutřetinovou (76 %), podporou členství Česka v EU. Výrazně pozitivněji hodnotí členství v EU vyučující gymnázií (51 % rozhodně pro členství v EU) v porovnání s vyučujícími středních odborných škol a učilišť, kde jednoznačně podporuje členství pouze necelá čtvrtina respondentů (24 % rozhodně pro členství v EU).