Hlavní obsah

Učitelé v karanténě, rodiče bez ošetřovného. Už se to dle hygieny nestane

V některých školách jsou ve společných prostorách roušky povinné (ilustrační snímek).

Situace, kdy se kvůli nákaze koronavirem dostane do karantény učitelský sbor, ale školu hygiena neuzavře, se už nebude opakovat, říká pražská hlavní hygienička. V karanténě skončí i děti a rodiče dostanou ošetřovné.

Článek

Ani hodiny jednání mezi ministerstvy školství a zdravotnictví a hygienickými stanicemi nestačily. Pro návrat všech žáků a studentů do škol vznikl sice velmi podrobný manuál, plány ale selhaly dřív, než začaly platit, pár dní před začátkem nového školního roku.

Krajské hygienické stanice totiž poslaly učitelské sbory několika základních škol do karantény, školy ale neuzavřely. Podle zákona to ani nemohly udělat, protože pedagogové nepřišli se žáky do kontaktu, takže je ani nemohli ohrozit. Tamním ředitelům tak nezbývalo nic jiného než vyhlásit ředitelské volno.

Na faktickém stavu věcí to nic nemění – žáci jsou doma a rodiče s nimi. Z hlediska zákonů je to ale malér. Zaprvé v době ředitelského volna nemají rodiče nárok na ošetřovné na rozdíl od situace, kdyby školu uzavřela hygiena. Zadruhé nemůže začít distanční výuka, protože v době ředitelského volna s ní novelizovaný školský zákon nepočítá. Tím pádem není za současné situace pro žáky povinná.

Takový scénář se už ale během školního roku opakovat nebude. Seznam Zprávám to řekla ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

„Tahle situace už nemůže nastat. Učitelé už totiž nejsou solitérně ve škole, jsou tam se žáky, takže existuje riziko šíření nemoci od pedagogického sboru. Vždycky se tak bude řešit ohnisko nákazy a do karantény může spadnout jedna třída, dvě třídy, pavilon nebo i celá škola. A tam je to jednoznačné, děti dostanou karanténu a rodiče pak mají automaticky nárok na ošetřovné,“ popsala postup v případě budoucích případů nákaz koronavirem ve školách Jágrová.

S Jágrovou řešil situaci také prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy základní školy v pražských Klánovicích Michal Černý. Nejde ale jen o pražské školy, stejný scénář budoucích epidemiologických opatření platí v celém Česku.

„Paní hygienička Jágrová mi slíbila, že u dalších škol, ve kterých se objeví koronavirus, bude hygiena už postupovat takovým způsobem, aby nedošlo k situaci, kdy školu nikdo nezavřel, ale zároveň v ní nezbyl nikdo, kdo by učil,“ říká Černý.

Škola v pasti

To ale nepomůže vyřešit situaci školám, jejichž učitelský sbor už byl do karantény poslán a děti dostaly ředitelské volno. To je případ třeba základní školy v Pečkách.

„Je to v podstatě administrativní otázka, kdo se pod uzavření školy podepíše. Hygiena praví, že školu neuzavírá a jen posílá lidi do karantény, a ředitel může dát ředitelské volno pouze z organizačních nebo technických důvodů. V tomhle případě jsou to ale spíš zdravotní důvody,“ vysvětluje ředitel Základní školy Pečky Luboš Zajíc.

Středočeská základní škola navíc byla jednou z prvních, která se do této situace dostala. Ředitel Zajíc byl proto i po oznámení od hygieniků přesvědčen, že je škola uzavřena. Teprve zpětně zjistil, že do karantény hygienici poslali pouze učitele. Nezbylo mu tak nic jiného než vypsat ředitelské volno.

„Ředitelské volno lze vyhlásit maximálně na pět dní, jestliže jsou ale některé školy v karanténě deset dní, tak ani tahle instituce na to nebude stačit,“ dodává Zajíc. V úvahu podle ministra školství Robert Plagy (za ANO) pak přichází jako nouzová varianta reorganizace školního roku.

Opět. To ale není řešení situace rodičů pečeckých žáků a nejen jich, kteří aktuálně nemají nárok na ošetřovné. O jejich situaci bude ministr školství s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (MPSV) teprve jednat.

„Předpokládám, že se ještě o ošetřovném budeme bavit s ministryní Maláčovou v následujících dnech. V rámci karanténních opatření mi přijde logické případné prodloužení. Napřed se však seznámíme se všemi variantami,“ řekl k tomu ve středu Seznam Zprávám Plaga.

Na ošetřovné mají nárok osoby pečující o děti do deseti let a nejdéle devět dnů, v případě samoživitelů a samoživitelek je možné dávku čerpat na potomky do 16 let a po dobu až 16 dnů. Zaměstnanci pak během této doby dostanou z nemocenského pojištění 60 procent základu výdělku.

MPSV v novele zákona nyní navrhuje, aby na ošetřovné vznikal nárok po celou dobu případného uzavření tříd nebo škol. Dávku by dostávaly osoby pečující o děti do 13 let a za určitých podmínek by ji pobírali i takzvaní dohodáři.

Doporučované