Článek
„Nejde o platformy, jde o přístup k výuce a o to, že si vyberu to, co mi zrovna vyhovuje. Jde o to vše jen správně využít, aby učení k něčemu bylo,“ říká lektor Libor Klubal ve webináři pro učitele prvního stupně. V této konkrétní lekci v živém přenosu na webu učí, jak používat základní programy pro komunikaci se žáky.
A to od úplného základu. Jak si založit na jedné z platforem účet, nastavit nástěnku a začít ihned komunikovat se žáky. V době učení na dálku naprosto základní požadavky. Řada škol a učitelů ale dosud neměla žádnou elektronickou komunikaci se svými žáky zavedenou. Používali maximálně e-mail, který ale není pro každodenní spojení úplně vhodný.
„Teď se ukazuje, které školy různé technologie už používaly a které se jim naopak až třeba i bránily. První myšlenka pak je, budeme to dělat e-mailem, ale po týdnu zjistí, že to nejde, protože těch zpráv je obrovské množství a nedá se v tom orientovat,“ říká učitel ze základní školy ve Štitíně Klubal, který zároveň školí učitele v práci s informačními technologiemi a také spravuje web ipadvetride.cz.
Rodiče mohou pomoct při komunikaci
Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z 11. března o uzavření škol nedává učitelům na vybranou, na dálku prostě vyučovat musí. Vrhli se tak do neznámého prostředí. Ke komunikaci s mladšími dětmi ale potřebují alespoň na začátku spolupráci rodičů.
„Jeden z prvních kroků je vůbec zajistit s dětmi komunikaci. V případě mladších žáků nejen s nimi, ale hlavně s rodiči. Důležité je nastavit pravidla. Kdy s nimi bude učitel komunikovat, jak často a stanovit také platformu, přes kterou to bude probíhat,“ vyjmenovává nezbytné základy pro distanční výuku hlavní projektový manažer Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Národního pedagogického institutu ČR Jiří Nekola.
Ukazuje se totiž, že na řadě škol se výuka na dálku pořádně ani nerozeběhla. Z průzkumu společnosti PAQ Research mezi rodiči školou povinných dětí vyplývá, že učitelé žáky ve čtvrtině případů kontaktují jen jednou týdně nebo méně často. Téměř 80 procent dětí navíc dostává úkoly jen e-mailem nebo přes web školy. Rodiny se tak s dětmi na prvním stupni musí učit průměrně 3,5 hodiny denně.
„Přitom učitel může i na prvním stupni vysílat svou hodinu žákům přes videokonference a v podstatě tak napodobit v lokálním měřítku UčíTelku, která běží teď ve spolupráci s Ministerstvem školství v České televizi,“ dává příklad Nekola.
Učitelé se mají kam obrátit
Třeba v tom, jak s dětmi lépe komunikovat, pomáhá učitelům právě projekt SYPO. Ten zaštiťuje systém profesní podpory učitelů a ředitelů. Jedním z hlavních bodů jsou metodické kabinety v krajích, ale i menších oblastech - učitelé si v rámci jednotlivých předmětů předávají zkušenosti a učí se nové věci.
Jedna z prvních sítí takových kabientů vznikla shodou okolností k předmětu Informatika a ICT. Právě z této zkušenosti čerpalo SYPO při spuštění webinářů, které učitelům pomáhají překonat nástrahy distanční výuky. Webináře běží každý den od 17. března a jejich záznamy najdou učitelé na stránkách projektu.
„Situace s koronavirem přišla ve chvíli, kdy už jsme s prvními webináři začali. Loni na podzim to byly mimo informatiky také čeština a matematika. A tak jsme si řekli, že když máme hotový plán webinářů na ICT, zaměříme je úžeji na vzdělávání na dálku a uděláme jich víc,“ popisuje Nekola.
Na webináře SYPO navíc navazuje i spolupráce s krajskými metodickými kabinety, na které se školy s dotazy a žádostí o pomoc mohou obracet.
Reforma šokem
S metodickými kabinety a podporou digitalizace vzdělávání počítá i Strategie 2030, kterou Ministerstvo školství letos připravuje. Zrovna informační technologie se měly ve vzdělávání prosazovat více už podle minulého strategického dokumentu, jenže přenést plány do praxe se MŠMT vesměs nepodařilo. Školy tak nyní dostaly terapii šokem a na digitalizaci mají místo několika let během uzavření škol jen dny.
Nejen webináře SYPO, ale i návody projektu Učíme Online nebo Metodický portál RVP dávají učitelm návod, jak učit jednotlivé předměty online, používat různé platformy, ale třeba poradit si i se žáky, kteří mají jen omezený přístup k počítači nebo internetu. Ministerstvo školství veškeré informace k distanční výuce sdružilo hned 13. března na webu nadalku.msmt.cz.
Jedním z velkých problémů je právě výuka žáků na prvním stupni. Na jednu stranu je to pro učitele jednodušší, protože svou třídu má na starosti jen on a nemusí práci koordinovat s dalšími pedagogy. Na stranu druhou ale pracuje třeba s dětmi, které se v prvním pololetí teprve naučily psát a počítat.
Žáci sice většinou umí pracovat s mobilem a tabletem, to ale neznamená, že si na prvním stupni sami poradí v komunikaci na dálku se svým učitelem nebo spolužáky.
„Děti prozatím neumí používat technologie ke svému vzdělávání. Dám příklad z osobní zkušenosti. I v sedmé třídě se vám stane, že dítě neví, že má na mobilu kalkulačku,“ popisuje Klubal.
Znovu se tak ukazuje obrovský rozdíl mezi školami. Některé hned druhý den po uzavření automaticky navázaly s dětmi spojení přes kanály, které využívaly i během klasického vyučování. Jiné s tím ale bojují třeba i doteď.
Co se ale na začátku zdá jako překážka, se velmi rychle může přetavit ve výhodu. Školy byly vnějšími okolnostmi donucené změnit přístup k učení ze dne na den, do budoucna ale z toho naopak mohou těžit. Místo let tak změna myšlení a práce přijde za několik týdnů a navíc si řadu nových dovedností mohou učitelé přenést i do klasické výuky ve třídách.
„Učitelé to pochopili jako příležitost a velice rychle se adaptovali. Dokázali, že umí být progresivní, když je to potřeba,“ dodává Nekola.
