Článek
Mitchell a Jessen začínali jako psychologové u amerického letectva, v roce 2002 je ale CIA pověřila, aby vytvořili program přísných vyšetřovacích technik. Oba dostávali zaplaceno 1 800 dolarů (přes 40 tisíc korun) za den. V roce 2005 spolu založili soukromou společnost, která poskytovala většinu vyšetřovatelů a bezpečnostních pracovníků pro takzvané „black sites“, tajná zadržovací zařízení. Společnosti byla ukončena smlouva v roce 2009, za dobu svého působení získala celkem 81 milionů dolarů.
„Zvrácená ‚práce‘ těchto psychologů dramaticky zpomalila globální boj proti mučení,“ řekla britskému deníku The Guardian právnička v oblasti lidských práv za Amnesty International Julia Hallová. Ta se celého slyšení účastní. Proti oběma psychologům už se postavila Americká psychologická asociace, podle které oba „porušili etiku své profese a zanechali skvrny na psychologické disciplíně“.
Oba muži ale vinu odmítají a trvají na tom, že neudělali nic špatného. Mitchell a Jessen tvrdí, že byli požádáni, aby dělali věci, které vláda George W. Bushe prohlásila za legální, a že museli zabránit excesům jiných vyšetřovatelů.
Svědectví může poškodit FBI i pomoci obviněným z terorismu
Obhájci lidských práv doufají, že Mitchell a Jessen více objasní rozsah mučicího programu a především zapojení vyšších úředníků a FBI, která doposud tvrdila, že se programu neúčastnila.
Výpověď dvojice psychologů může také poskytnout argumenty pro zrušení platnosti důkazů proti některým z pětice mužů obviněných ze spoluúčasti na organizaci teroristického útoku v New Yorku z 11. září 2001. Obviněným hrozí za spoluvinu na zabití téměř tří tisíc lidí trest smrti. Důkazy proti nim jsou zpochybňovány právě proto, že obvinění měli zároveň být i oběťmi mučení.
„Hlavními body, na které se budu obou svědků ptát, je vážné zapojení FBI do programu zadržování a výslechů, obrovská byrokracie, která byla nezbytná pro podporu používání zmíněných výslechových technik, a prvky programu CIA, který nezahrnoval ani jednoho ze svědků,“ uvedl pro The Guardian James Connell, právník jednoho z pěti obžalovaných Ammara al-Baluchiho, který povede výslech Mitchella.
Další z Baluchiho právníků Alka Pradhanová, která bude vyslýchat Jessena, uvedla, že jde „pravděpodobně o jedno z nejdůležitějších slyšení, která dosud proběhla“. Celé přípravné řízení začalo už před osmi lety, kdy byla pětice obžalována. Jádrem je soubor prohlášení osob zadržovaných v Guantánamu proti vyšetřovatelům z FBI.
Vláda tvrdí, že vyšetřovatelé neměli s mučením nic společného. Podle Pradhanové se ale výpovědi Mitchella a Jessena přidají k již značným důkazům, že FBI nemá „čisté ruce“. „Dobře věděli, že potřebují tento typ výslechů, aby mohli zadržené stíhat a následně popravit,“ řekla Pradhanová. Právníci tvrdí, že agenti FBI působili v tajných zadržovacích zařízeních a věděli, že zde dochází k mučení.
Aktuální slyšení ale komplikuje nový soubor pravidel, který ve čtvrtek zavedlo státní zastupitelství. Pravidla nově brání právníkům citovat odkazy ohledně výslechového programu z publikovaných knih, přestože je už schválila CIA. Naproti tomu budou moci citovat více podrobností ohledně času, místa a použitých technik mučení.
CIA už dříve přiznala, že nejméně 39 vězňů bylo podrobeno „zdokonaleným vyšetřovacím technikám“. Výslechy tak zahrnovaly například uzavírání vězňů do beden o velikosti 53×76 cm nebo waterboarding, tedy jakousi simulaci topení, kdy vyšetřovatel vězni zakryje obličej látkou a lije mu na něj vodu. OSN a lidskoprávní organizace označily tyto techniky za mučení.
Na Guantánamu proběhne zasedání vojenské komise, kde budou diskutovat obhájci a státní zástupci ohledně procedurálních otázek. Očekává se, že předsedající soudce, plukovník Shane Cohen, pak uspořádá otevřená zasedání soudu v následujících dvou týdnech.
Mitchell a Jessen se už dříve dohodli na mimosoudním vyrovnání v občanskoprávním řízení se Suleimanem Abdullahem Salimem a Mohamedem Benem Soudem, kteří byli při výslechu mučeni a následně propuštěni bez obvinění. Stejně tak se psychologové dohodli na vyrovnání s rodinou Gula Rahmana, který zemřel po jednom z výslechů v roce 2002 v jednom ze zadržovacích zařízení.
Rahman zemřel poté, co ho vyšetřovatelé nechali připoutaného nahého od pasu dolů přes noc v mrazivé betonové cele. Oba psychologové uvedli, že si na zacházení s Rahmanem stěžovali, představitelé CIA je ale ignorovali. Mitchell se ve svých pamětech brání, že techniky výslechů pomohly zabránit útokům Al-Káidy na Spojené státy. S tím ale nesouhlasí vyšetřovací komise Senátu, podle které výslechy nijak nepomáhaly k získaní zpravodajských informací.
