Ministerstvo vyčíslilo astronomický účet za uzavření škol

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Uzavření škol je nejdražším možným řešením covidové krize. Sdělení, které veřejným prostorem zní pravidelně. Obvykle těsně před tím, než vláda pošle žáky domů. Ministerstvo školství (MŠMT) mu ale nyní dalo i konkrétní podobu. Ve Zprávě o dopadech pandemie covidu-19 na vzdělávání odhadují úředníci náklady v důsledku přechodu škol na distanční formu vzdělávání v uplynulých dvou školních rocích na 1,25 bilionu korun. Dokument MŠMT v říjnu předložilo vládě a Seznam Zprávy ho mají k dispozici.

Pro srovnání je to jen zhruba o 100 milionů korun méně než celkové příjmy státního rozpočtu za rok 2020. Jak k částce ministerstvo došlo? Kombinací dvou odborných výstupů. Think tank IDEA při CERGE-EI vyčíslil dopad absolutní výluky školní výuky na budoucí výdělky současných žáků a studentů. Jeden týden je stojí 50 miliard korun a k tomu o dalších 16 miliard přijdou veřejné rozpočty z pojistných odvodů zaměstnavatelů, celkem tedy 66 miliard korun za týden.

„Výluka školní docházky se bude do budoucích výdělků a příjmů dnešních žáků a studentů a do veřejných rozpočtů negativně promítat dlouhá desetiletí,“ uvedl při prezentaci studie jeden z jejích autorů a výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI Daniel Münich.

Tento týdenní dluh ale platí jen v případě, že žáci neztrácejí, ale ani nezískávají nové znalosti a dovednosti. Z dat PAQ Research a Kalibra ale vychází, že distanční výuka má asi 25procentní efektivitu ve srovnání s prezenční výukou. Ministerstvo školství proto v odhadu počítá s nižším dopadem 50 miliard korun za týden.

A odtud už je krátká cesta k celkové částce. Děti z prvního stupně byly za dva školní roky doma celkem 20 týdnů a žáci druhého stupně a středních škol dohromady 28 týdnů. V součtu tedy vláda připravila žáky a veřejné rozpočty do budoucna o 1,25 bilionu korun.

„Výpočet předpokládá přímý dopad nižší úrovně kompetencí na produktivitu dětí jako dospělých, a tak na jejich výdělky, přidanou hodnotu pro ekonomiku a odvody do státního rozpočtu. Jde zároveň o kumulativní dopad v průběhu jejich celého produktivního života, odhadovaného v průměru na 45 let, a v dnešních cenách. Jde tak z podstaty věci o nejlepší možný, ale přesto velmi spekulativní odhad,“ píše se ve zprávě Ministerstva školství.

Ačkoliv je takový odhad spekulativní, jde o jediné možné číselné srovnání s momentálními dopady na ekonomiku. Kupříkladu podle výpočtu Raiffeisenbank stál každý den nejtvrdšího jarního lockdownu 2020 českou ekonomiku 4,4 miliardy korun denně, tedy týdně pořád o 20 miliard korun méně než samotné uzavření škol.

I krátkodobé vypnutí průmyslu, o kterém se hovořilo třeba letos na jaře v době největšího náporu na nemocnice, vychází oproti uzavření škol levně. Stejně jako testování žáků, pokud by mělo zabránit uzavření škol. I PCR testování jednou týdně pro všechny žáky v Česku podle odborníků z institutu IDEA stojí jen jednotky procent nákladů školního lockdownu.

„Protože se ale většina ztrát v důsledku školní uzávěry vyjeví až ve vzdálené budoucnosti, může se uzávěra škol krátkozrace a mylně jevit jako levnější nástroj brždění epidemie. V příštích dekádách to však Česku může vystavit velmi vysoký účet,“ uzavírá studie IDEA.

I přesto někteří odborníci opět navrhují, že by se školy mohly krátkodobě uzavřít. V rozhovoru pro Český rozhlas to zmiňoval například člen odborného týmu už brzy vládnoucí koalice Spolu Marián Hajdúch. Nominant na ministra školství z druhé dvojkoalice Petr Gazdík (STAN) ale jakékoliv další pokračování distanční výuky odmítá, stejně jako současný šéf MŠMT Robert Plaga (za ANO).