Článek
Sucho je velkým problémem zvlášť v oblastech, které postihuje opakovaně několik let za sebou. Jsou tak nižší nejen výnosy zemědělců, ale mění se i celkový ekosystém krajiny.
„Tím hlavním problémem a zároveň možným řešením je hospodaření s půdou. Zemědělci jsou hospodáři naší krajiny a vody, začít musíme u nich,“ vysvětluje Urbánková.
Zemědělci mohou vyschlé půdě pomoci víc než voda
Pokud zemědělci o půdu pečují, neosazují ji stále stejnou plodinou a hospodaří udržitelně, mohou pomoci víc než voda, která se ve vyprahlé půdě těžko drží. Pěstování tropického ovoce místo brambor a cibule v Česku však zatím podle Urbánkové nehrozí.
„Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy by hrozilo zcela vymizení konkrétní plodiny. Myslím, že se o ni zemědělci budou stále snažit. Otázka ale je, nakolik je pěstování takových plodin efektivní,“ dodává Urbánková.
Ministerstvo utratilo miliardy korun, nefunkční je legislativa
Ministerstvo zemědělství dalo v posledních čtyřech letech na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun. Prioritně chce podpořit výstavbu veřejných vodovodů a kanalizací za 4,8 miliardy korun. Dalších 2,15 miliardy korun budou stát rekonstrukce a opravy rybníků a malých nádrží a 4,6 miliardy korun chce ministerstvo věnovat na prevenci proti povodním. Podle Urbánkové však velké finanční dotace a příspěvky nejsou hlavním řešením.
„Finanční pomoc by měla být směřována k motivaci zemědělců pěstovat udržitelným způsobem. Zadržování vody a budování různých tůní by bylo výborné, ale musel by fungovat také stavební zákon. Řada zemědělců by udržitelněji pracovala i bez dotací, ale v momentě, kdy se vrhnou do stavebního řízení, které jim zabere dva roky práce, tak je to demotivuje.“
