Článek
Reportáže Seznam Zpráv o podezřelých postupech berních úředníků z Valašského Meziříčí upozornily také na fakt, že Finanční správa a její zaměstnanci jen výjimečně nesli plnou zodpovědnost za své chyby.
Na zjištění ze série „Daňové peklo“ budou v pátek reagovat ministryně financí Alena Schillerová a šéfka Finanční správy Tatjana Richterová na schůzi rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Ještě před jednáním poslaly členům výboru podklady, v nichž hájí pozice v kritizovaných tématech a předkládají aktuální data.
V materiálech, které mají Seznam Zprávy k dispozici, se mimo jiné uvádí, že Finanční správa dosud nemusela platit náhradu škody za svůj postup při vymáhání daní. Za posledních šest a půl roku také nemusel škodu hradit žádný konkrétní daňový úředník.
Jde o peníze, které by musel stát platit za Finanční správu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
„Česká republika - Ministerstvo financí doposud nebyla pravomocně (ani nepravomocně) odsouzena k peněžitému plnění,“ uvádí se v podkladech k páteční schůzi výboru.
Požadavky na náhradu nejprve posuzuje ministerstvo. Zpravidla ho zamítá a případy se většinou přesouvají k soudům.
Od roku 2014 ministerstvo eviduje 21 nároků, při kterých firmy požadovaly uhradit škodu téměř 870 milionů. Ve většině těchto případů ale dosud nepadl pravomocný rozsudek. Čtyři z těchto podnětů ministerstvo v současnosti posuzuje.
Z toho také plyne, že povinnost nahradit škodu nedopadla na žádného konkrétního zaměstnance berních úřadů. To by se dělo formou tzv. regresní náhrady. „Regresní nárok vůči konkrétnímu úředníkovi lze hypoteticky požadovat pouze za situace, že stát škodu nahradil a tato škoda byla způsobena zaviněným porušením právní povinnosti,“ napsaly v podkladech Ministerstvo financí a Finanční správa.
Podle údajů, které dříve v tomto měsíci poskytla Finanční správa na dotaz Seznam Zpráv, bylo v rámci resortu financí několik regresních úhrad vymoženo. Šlo však o statistiky, které kromě berních úřadů zahrnovaly i úředníky z Celní správy a přímo z Ministerstva financí.
Z podkladů pro poslance je také patrné, že šéfka Generálního finančního ředitelství Richterová chce poukázat na ústup od agresivního používání zajišťovacích příkazů, které se staly symbolem drsného přístupu daňové správy. Zatímco ještě v roce 2018 vydaly berní úřady celkem 1174 „zajišťováků“, v loňském roce to bylo už jenom 765. V letošním roce do konce května sáhla Finanční správa k tomuto kroku v 382 případech.
Pokud úředníci zajistí majetky daňových poplatníků neoprávněně, musí jim následně zaplatit úrok. Za roky 2014 až 2019 to podle aktualizovaných dat správy činilo 127 milionů korun.
Setkali jste se s nezákonným postupem finanční správy? Dostal jsem podnět, že kdybych se na tohle zeptal, tak mi praskne schránka, tak to testuju. V pátek budeme postupy finanční správy z mé iniciativy diskutovat na rozpočtovém výboru.
— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) July 1, 2020
Jednání o přešlapech berních úředníků prosadili na program výboru opoziční poslanci. Například Pirát Mikuláš Ferjenčík vyzval přes sociální sítě, aby mu lidé hlásili své zkušenosti z nezákonného postupu daňařů.
Během pátečního jednání se na přetřes zřejmě dostane také odhalení Seznam Zpráv, že berní úředníci měli v rámci hodnocení předepsán konkrétní počet dražeb. To je mohlo motivovat k tvrdšímu postupu vůči podnikatelům.
V podkladech pro poslance Generální finanční ředitelství připouští, že k takové praxi mohlo dojít.
„Uvedení konkrétního požadovaného počtu dražeb v rámci stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj je nešťastné, ale zřejmě bylo vedeno snahou, aby zaměstnanec získal dostatečné teoretické i praktické zkušenosti v oblasti dražeb,“ uvedl úřad Richterové.
Dražby se podle stanoviska mohou objevit ve výčtu individuálních cílů, protože jde o náročnější úkon, kterému se mohou někteří zaměstnanci vyhýbat. „Nejedná se o pevně stanovený počet, jedná se o využívání postupů stanovených zákonem ve vztahu ke konkrétním řešeným případům,“ uzavřelo finanční ředitelství.
