Článek
Podle šéfa zdravotnických statistiků je už nyní možné hodnotit, jak se epidemie covidu-19 na jednotlivých oblastech zdravotnictví podepsala. Mluvil například o datech z preventivních prohlídek u praktických lékařů.
„Bohužel při péči o dospělé k propadu preventivních prohlídek došlo poměrně masivně. V roce 2020 o 14 procent. Není ani tak problém jaro, kdy je zavření ordinací pochopitelné. Oni to potom kolegové dohnali přes léto, tříměsíční výpadek se dožene. Průšvih je ale konec roku, kdy došlo k velkým propadům,“ uvedl Ladislav Dušek. Přestože data za rok 2021 ještě nejsou uzavřena, už nyní je podle něj jasné, že propad pokračoval dalších pět měsíců.
„To je věc, která bohužel bude vyžadovat velké úsilí, aby se dohnala,“ komentoval stav. Stejně tak upozornil na poklesy, pokud jde o screeningová vyšetření tlustého střeva a konečníku. „Screening se v roce 2020 propadl o 17 až 18 procent. Jak screeningových kolonoskopií, tak v testech na okultní krvácení ze stolice,“ popsal. Největší pokles vyšetření statistici zaznamenali v dubnu 2020, v tomto měsíci byl pokles přibližně 75 procent.
Kromě toho se podle Duška propadly i hospitalizace na akutním lůžku, a to nejen u elektivních výkonů, ale i u některé další operativy. Rozdíl mezi lety 2019 a 2020 je asi 14 procent. „Je to výzva, kterou covid bohužel před zdravotnictví postavil i do dalších let,“ doplnil ředitel ÚZIS.
Naopak k žádnému omezení péče nedošlo u praktických lékařů pro děti a dorost. „Nezavřeli ordinace, přitom na to měli právo - jejich průměrný věk je v České republice víc než 63 let. Péče o malé děti se ale nepropadla ani o jedno procento. Běžela vakcinace, běžely preventivní prohlídky a tak dále,“ doplnil Ladislav Dušek.
Covidová data
Během konference Zdravotnictví 2022 se věnoval i datům přímo spojeným s průběhem epidemie covidu-19 v České republice. Celkové resumé je zatím 1,7 milionu nakažených a 140 tisíc hospitalizovaných s covidem-19, z toho asi 30 tisíc lidí skončilo na jednotkách intenzivní péče a přes 12 tisíc na vysoce intenzivní péči jako je ECMO a umělá plicní ventilace.
Na datech je zároveň patrné, že mezi více zranitelné a ohrožené těžším průběhem covidu-19 patří senioři. „Věková skupina 65+ tvoří mezi diagnostikovanými asi 15 procent, ale mezi těžce nemocnými je to už 66 procent,“ přiblížil Ladislav Dušek.
Potvrdil, že největší nápor během pandemie znamenala vlna spojená s nástupem alfa varianty koronaviru, která nastoupila koncem roku 2020.
„Měli jsme asi 9500 hospitalizací v jednu chvíli při celkové kapacitě 12 tisíc lůžek. Opravdu jsem měl strach, že to přeteče a také to bohužel v Karlovarském a Královéhradeckém kraji v tu chvíli přeteklo. Naštěstí jen tam. Stávající varianta je ještě 1,6krát nakažlivější než alfa, takže díky bohu za očkování,“ dodal.
Poučení z pandemie
Šéf zdravotnických statistiků i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se během konference shodli na důležitosti digitalizace a elektronizace zdravotnictví. Pandemie podle nich ukázala, že jde o naprostou nezbytnost. Osvědčil se eRecept i vypisování eNeschopenek, práce s daty se posunula na novou úroveň.
„Máme napojené všechny nemocnice a vše je v reálním čase napojené na integrovaný záchranný systém. Vznikl dispečink intenzivní péče - něco, co tady možná mohlo být už delší dobu, v zákonu o elektronizaci už je jako zákonná entita vnořen a bude se podle něj i v dobách necovidových kontrolovat v reálném čase kapacita intenzivní péče,“ dodal Dušek.
Podle Vojtěcha se rovněž ukázalo, že je třeba reformovat oblast ochrany veřejného zdraví. Zopakoval také návrh, aby v Česku vznikla instituce po vzoru německého Institutu Roberta Kocha.
