Účet za pád OKD: Vládou slíbených 14 miliard je jen začátek

Vláda v pondělí schválila pro kolabující důlní firmu OKD finanční injekci ve výši 1,273 miliardy korun. A zároveň posvětila rychlý útlum šachet, který má podle podkladů Ministerstva financí přijít státní kasu do roku 2035 na 13,7 miliardy korun.

Nepůjde ovšem zdaleka o jediné peníze, které bude muset stát vynaložit na zavření poslední černouhelné firmy v zemi. „Zavřít doly, zasypat je a zrekultivovat krajinu přijde podle odhadů na 35 miliard,“ říká náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS).

Ani to ale nemusí být konečný účet za definitivní konec OKD.

Rychlý útlum OKD může ohrozit místní hutní firmy. Tedy ostravskou Liberty Steel a Třinecké železárny. Případně Ostravsko-karvinské koksovny. Jen tito tři hráči zaměstnávají dohromady přes 11 tisíc lidí.

Rychlý útlum navíc zkomplikuje výrobu tepla pro půl milionu lidí. Kraj totiž není na tak rychlé zavření dolů, jaké schválila vláda, připraven. Ještě minulý týden se tu počítalo s tím, že přinejmenším Důl ČSM bude v provozu zhruba do roku 2025.

V samotném regionu se zpracovává celkem šest milionů tun uhlí, z toho dvě třetiny na koks pro místní hutě. Uhlí pro hutní podniky – stejně jako pro teplárny – bude třeba po zavření šachet dovážet. „Přechod na dovážené palivo je složitý technicky i logisticky, firmy potřebují čas na přípravu,“ říká Unucka. Hutě i teplárny musí třeba sehnat a nakoupit pozemky na skladování paliva, které dnes odebírají z blízkých dolů přímo.

Pak je tu technologický zádrhel. Výrobci koksu musí nově vyladit vsázku pro koksárenské pece z paliva jiných parametrů, než na jaké jsou léta nastavení. „Znamená to řadu experimentů, které přijdou na desítky až stovky milionů korun a vyžadují čas,“ tvrdí náměstek Unucka.

Je otázka, zda se hutě s těmito neplánovanými náklady budou schopny vyrovnat. A zda se nerozhodnou raději také omezovat či končit výrobu. To už by v regionu podle Unucky ohrožovalo včetně navazujících činností a služeb až sto tisíc pracovních míst.

Z pasti, jakou představuje nucený útlum OKD, ale není úniku: Pokud bude stát jejich chod uměle prodlužovat kvůli zmíněným negativním dopadům, musel by do firmy sypat další peníze. Šance, že se hospodaření státních dolů zotaví, je mizivá.

Podstatnou část jejich produkce totiž tvoří energetické uhlí, o něž klesá ve vyspělém světě zájem v důsledku protiemisní politiky. V Evropě jeho spalování zdražují emisní povolenky, takže se k výrobě tepla či elektřiny přestává vyplácet.

Cena energetického uhlí jde proto dolů. Jen mezi lety 2018 a 2019 klesla o desetinu, od loňska do letoška o dalších téměř 25 procent. Do roku 2025 se podle prognóz Ministerstva financí cena sice mírně zotaví, na předloňské hodnoty se ale už nedostane. Volnějším tempem, ale nezadržitelně, půjde podle vládních analýz dolů i cena uhlí určeného na koks.

„Těžba energetického uhlí dnes už vůbec nedává smysl,“ říká obchodník s uhlím, majitel skupiny Carbounion Bohemia, Petr Paukner. „A u koksovatelného uhlí záleží na tom, s jakými náklady firma těží.“

Jenomže v OKD objem těžby postupně klesá, fixní náklady na vytěženou tunu jdou tím pádem stále nahoru. Firma už loni, tedy před příchodem koronaviru, prodělala přes 860 milionů korun a od letoška se její ztráty počítají v miliardách.

Šance, že se hospodaření společnosti otočí a doly se vrátí k někdejší prosperitě, jsou nulové. Skupině OKD se navíc rozplynuly rezervy, jež si na útlum vytvořila v prvních letech poté, co ji po prvním krachu pod soukromými majiteli v roce 2017 převzal stát.

Ještě počátkem letošního roku měly OKD na účtech téměř 2,5 miliardy korun, v červnu už ale musely žádat stát o finanční pomoc. Naděje, že uhlí znovu podraží a těžba v OKD se začne vyplácet natolik, že doly nashromáždí peníze na útlum, jsou liché.

Stát tak definitivně dohnaly důsledky neuvážené privatizace OKD z přelomu tisíciletí, kdy firmu tehdejší vlády kormidlované nejprve ODS a později ČSSD nechaly soukromým vlastníkům bez toho, aby si zajistily, že doly budou tvořit dostatečné rezervy pro pozdější útlum.

Jen poslední soukromí vlastníci v čele s finančníkem Zdeňkem Bakalou z OKD vytáhli na dividendách, prodeji akcií na burze a rozprodeji majetku (například firmy OKD Doprava, 40 tisíc bytů a řady lukrativních nemovitostí) během deseti let kolem 150 miliard korun.

Zadlužené doly, jež přestaly po poslední finanční krizi vydělávat, Bakala s partnery prodali a firma krátce na to skončila v konkurzu – bez jakýchkoliv útlumových rezerv.

Po bankrotu OKD už neměla vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s Andrejem Babišem (ANO) v čele Ministerstva financí mnoho možností, jak situaci řešit. O oddlužené doly se sice zajímali i soukromí investoři, například již zmiňovaný miliardář Paukner s dnes již zesnulým majitelem firmy Metalimex Petrem Otavou starším, nikdo ale nebyl ochoten vzít na sebe i mnohamiliardové závazky za budoucí útlum.

Doly tak nakonec v roce 2017 převzala státní firma Prisko. Podle tehdejších plánů měly OKD těžit do roku 2023 a vygenerovat rezervu ve výši 5,3 miliardy korun, což mělo na útlum stačit. Pozdější plány počítaly s provozem nejperspektivnějšího Dolu ČSM až do roku 2025. Jak se začalo ukazovat už loni, zatímco odhady hospodářského potenciálu dolů politici hrubě přeceňovali, útlumové náklady naopak podceňují.

Koronavirus, kvůli jehož šíření musely OKD koncem června na šest týdnů nuceně přerušit těžbu, pro situaci OKD znamená poslední ránu. Jakékoliv předchozí finanční plány jsou na cucky. Jen náklady na provoz a zabezpečení zastavených dolů dosáhnou podle mluvčí OKD Nadi Chattové asi 670 milionů korun. „Detailní skutečné náklady však budeme znát až po ukončení odstávky,“ dodává.

Podle plánů z půli června by OKD měly letos prodělat přes 2,1 miliardy korun, konečnou výši ztráty ale dnes nikdo neodhadne. Do října letošního roku nenastane zázrak ani v OKD, ani na trhu s uhlím. Domácí těžba nemá do budoucna mnoho nadějí.

Při zvažování přesného tempa uhelného útlumu letos na podzim budou politici muset vzít v úvahu nejen sociální dopady a zásek do státní kasy související se samotným zavřením šachet, ale také širší dopady na celou ostravskou průmyslovou aglomeraci. Jak vysoký bude pro daňové poplatníky celkový účet za OKD, to dnes nikdo neví.