Článek
Téměř 86 milionů roušek, přes 14 milionů respirátorů. A suma mířící k deseti miliardám korun. To je cena za dvouměsíční hašení koronavirové krize, kterou zaplatila ministerstva zdravotnictví a vnitra. Tedy jen za nákupy zdravotnických pomůcek. Drtivou většinu z nich pořídila v Číně.
Vláda i po dvou měsících od začátku epidemie v Česku řeší, jakým způsobem obstará materiál pro případné další pandemické vlny. Seznam Zprávy oslovily čtyřicítku firem, které nyní v Česku nabízí zdravotnický materiál. Oťukávala si je agentura CzechInvest, organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Kromě nejskloňovanějších ústenek a respirátorů vyrábějí ochranné štíty, masky nebo zdravotnické obleky.
Z dodaných nabídek je zřejmé, že české firmy mohou v dalších měsících zabezpečit třeba kompletní množství respirátorů. Jen společnosti Royax, Pardam a Spur jich mohou od června dodávat celkově osm milionů měsíčně. To by stačilo i na spotřebu v uplynulých dvou krizových měsících.
Jak zjistily Seznam Zprávy, čeští výrobci mohou měsíčně dodat minimálně půl milionů ochranných štítů a masek, devět milionů respirátorů, osm milionů filtrů, které lze měnit v šitých rouškách. V případě potřeby od června vyrobí nejmíň 15 milionů ústenek za měsíc. Navíc desítka firem, včetně několika velkých, nechtěla svou produkci specifikovat.
Společnosti zdůrazňují, že v případě potřeby mohou produkci znásobit a připravit dostatečnou rezervu pro případné další vlny pandemie. Vládní představitelé přitom dřív několikrát zopakovali, že česká produkce nestačí.
Zda se vláda po čínské zkušenosti více přikloní k tuzemským firmám, je nejisté. V nouzovém stavu musela spoléhat na obří letadla z Asie. Seznam Zprávy už dřív upozornily na příliš drahé nákupy i netěsnící čínské masky. „Dlouhodobě strategii státu kritizuji. Není dostatečně transparentní a o české výrobce se vláda začala zajímat až pod mediálním tlakem,“ řekl předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs.
Od oslovených firem často zaznívá, že stát na jejich nabídky vůbec nereaguje. Třeba společnost Trilab vyrábí dva tisíce ochranných štítů za den. Produkci by mohla zdesetinásobit. „Na začátku dubna jsme na projekt unikátně vytvořeného a progresivního štítu podali oficiální, perfektně zpracovanou a podloženou žádost na podporu v rámci projektu Czech Rise Up, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale dodnes nemáme ani odpověď, jestli se tím někdo zabývá,“ postěžoval si ředitel prodeje Michal Boháč.
Ministerstvo tvrdí, že s firmami komunikuje dostatečně. „Konkrétně u firmy Trilab jsme v dubnu, kdy byl program vyhlášen, řešili, že měli špatně žádost, chyběly v ní informace a žádali o podporu v jiné kategorii, než měli. Díky naší komunikaci firma žádost doplnila a opravila a teď MPO její projekt posuzuje,“ uvedl náměstek pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Firmy podle něj mohou žádat o podporu v programu Technologie COVID-19, Country for the Future či Trend. „Kromě toho v boji s koronavirem spojujeme Česko i prostřednictvím portálu CoVpoint v gesci naší agentury CzechInvest. Tam se aktuálně propojila nabídka a poptávka i v oblasti osobních ochranných prostředků už v téměř 1 900 případech,“ dodal Očko.
Například Ministerstvo zdravotnictví má smlouvy s dvacítkou českých firem. „U klíčových produktů koronavirové pandemie, jako jsou respirátory FFP3, jsme hned v počátcích nákupů oslovili české výrobce a spolupráci s nimi navázali a funguje výborně,“ uvedl Martin Novotný z tiskového odboru Ministerstva zdravotnictví. V případě respirátorů FFP3 jde o společnost Refil, smlouvu podepsali 11. března.
Nicméně od tuzemských firem resort nakoupil jen zlomek zdravotnických výrobků. V polovině dubna to bylo 1,5 milionu kusů všech pomůcek, z celkového počtu tedy zanedbatelné množství. Přitom v Číně objednal produkty za 4,9 miliardy korun.
Vláda po konci leteckého mostu z Číny řeší, jakou strategii zvolí při dalších nákupech. Místní výrobce podráždilo, že upustila od zvažovaného centrálního nákupu za 9,8 miliardy korun bez DPH. Díky němu by stát přebíral zdravotnický materiál do konce roku. „České firmy jsou schopné dodávat ve vysoké kvalitě, přesto nedochází k využití jejich výrobních kapacit,“ uvedl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Resorty si nákupy budou dál řešit po vlastní ose. Ministerstvo vnitra už avizovalo zakázku za 1,4 miliardy korun. Firmy se mohou hlásit do 15. května.
Zdravotnictví nadále počítá s dodávkami pomůcek pro strategické nemocnice, hygienické stanice či laboratoře testující na covid-19. „V souladu s usnesením vlády je budeme zásobovat do konce června,“ uvedlo ministerstvo.
Prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv musí také zajistit, aby bylo Česko lépe připravené na případné další pandemické vlny. Když koronavirus na začátku března udeřil, v rezervních skladech bylo jen 10 tisíc respirátorů. Jen pro představu - to je zásoba pro velkou pražskou nemocnici na dva dny v krizi. „Nyní je nutnost, aby zásoby vydržely minimálně měsíc,“ uvedl Novotný.
Správa hmotných rezerv teď čeká na žádosti ministrů zdravotnictví, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství. „Příslušná ministerstva musí dát požadavek na pořízení pohotovostních zásob. Jak je budeme mít, připravíme tendr a vypíšeme výběrové řízení. Předpokládáme, že pokyny v nejbližších dnech dostaneme,“ řekl šéf správy Pavel Švagr pro Seznam Zprávy.
Požadavky všech ministerstev projedná vláda v pondělí, řekl ve čtvrtek po jednání vlády vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). „Všichni ministři dostali za úkol připravit jejich pohled na nezbytně nutné pomůcky v rámci správy hmotných rezerv. Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví v následujících třech dnech ucelenou strukturu těchto zásob,“ řekl Havlíček.
Politici přitom povedou v patrnosti i strašáky jménem Tamiflu a Relenza. Antivirotika za půl miliardy, nakoupená před patnácti lety pro případ ptačí a prasečí chřipky, nakonec vyletěla komínem. Znehodnotila je expirace. „Co se týká možnosti obměny zboží před lhůtou spotřeby, v tendru ji předpokládáme a budeme o tom s ministerstvem debatovat,“ dodal Švagr.
Čeští výrobci se chtějí na dodávkách co nejvíc podílet. Třeba firma Batist Medical z Červeného Kostelce od června vyrobí čtyři miliony chirurgických roušek za měsíc. „Kapacitu jsme schopní podstatně rozšířit, pokud bude o naše výrobky nadále zájem,“ uvedla šéfka marketingu Martina Piskorová.
Jenže nedostatek garancí od vlády české společnosti znejišťuje.
Třeba firma BrushTec vyrábí až tisíc ochranných štítů za den, dodává je hlavně do škol. „Pokud bude chtít vláda skutečně objednat roušky nebo jiný materiál a začne opravdu spolupracovat s českými firmami, mnoho z nich nebude muset řešit úvěry a propouštět. Ministerstva ale nekomunikují a nemají dostatečně vstřícný program k výrobcům,“ uvedl jednatel Miroslav Buršík.
Odborníci naznačují, že na podzim může přijít další vlna pandemie. A podle obav výrobců také obnovený miliardovod do Číny.
