Článek
Jiří Padevět bude od 6. května diváky na Stream.cz provázet dalšími díly dokumentárního cyklu Krvavá léta. Třídílný speciál rekonstruuje události květnového povstání v roce 1945. V něm zmapuje například nacisty potlačenou vzpouru v Přerově z 1. května nebo Pražské povstání a boj o Český rozhlas.
Padevět razí teorii, že by se historie měla učit především na jednotlivých osudech a nelze se na události dívat jen černobíle. Podle něj by měla být zaznamenána jména obětí i vrahů. Věří ale badatel, že se vztahy mezi Němci a Čechy někdy úplně narovnají?
„Jistě se najdou lidé, které ty vztahy pálí, kteří budou neustále poukazovat na to, že Německo bylo za války nacistickým státem, což bezpochyby bylo, bylo generálním pachatelem holocaustu. Nicméně od roku 1945 ušlo obrovskou cestu a svoji historii, na rozdíl od některých jiných evropských států, velmi reflektuje a velmi investuje do toho, aby se v Německu něco podobného neopakovalo,“ říká ve Výzvě Padevět.
Celý pořad Výzva s Jiřím Padevětem:
Výzva s Jiřím Padevětem: Kdyby Američané v květnu postupovali dál, nemuselo dojít ke krvavému povstání v Praze.Video: Renata Kalenská
Nesouhlasí s kritikou, která se například loni ozvala na adresu tehdejšího místopředsedy vlády a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka, který se účastnil sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu.
„Současné Německo je demokratický stát, se kterým máme velmi dobré vztahy. Sudetoněmecký landsmanšaft je v podstatě zájmové sdružení bez jakýchkoli požadavků vůči ČR a v celostátní německé politice hraje velmi malou roli, “ míní.
Jak vznikala třídílná série Krvavá léta o květnovém povstání? Kde probíhaly nejtvrdší boje? A jakou roli sehráli při Pražském povstání vlasovci?
Podívejte se na celý pořad Výzva s Jiřím Padevětem.
