Článek
Více než pětimetrový obelisk požehnal biskup Josef Hrdlička.
Památník ze žuly a litého kovu vznikl v dílně akademického sochaře Otmara Olivy, na jeho vzhledu se podílel i kamenosochař Petr Novák. V minulosti se Oliva s Janem Pavlem II. setkal, podílel se i na výzdobě papežovy soukromé kaple. „Pro mě to je všechno osobní věc. Jan Pavel II. pro mě zboural komunismus. A navíc nám jaksi pomohl k nezasloužené svobodě,“ řekl po odhalení památníku Oliva.
Obelisk má tvar trojbokého hranolu. Doplňují jej bronzové prvky a nápisy, které připomínají papežskou návštěvu a symbolizují její hodnotový a myšlenkový odkaz. Na díle si mohou lidé mimo jiné přečíst nápis ‚Pouť za svobodou a pravdou nekončí‘. „Památník je symbolicky umístěn poblíž poutní trasy poutníků směřujících na Velehrad právě jako symbol nekončící cesty za svobodou a pravdou,“ řekl Oldřich Vávra (KDU-ČSL), starosta Tupes, které vznik památníku iniciovaly.
Úvahy o vzniku připomínky papežovy návštěvy podle něj začaly už před mnoha lety. „Přece jen už je to 30 let a za tu dobu odešla celá jedna generace lidí a ti, kteří tehdy byli novorozenci, tak dorostli do aktivního věku. A v posledních letech se stále a stále připomínala otázka, že tady Svatý otec přistál a žádná památka na něj tady viditelná není, pravda, kromě malé smaltované cedulky,“ řekl starosta.
Základní kámen památníku byl položen 18. května loňského roku, tedy v den, na který připadalo 100. výročí narození Karola Wojtyly, později papeže Jana Pavla II. Do pamětní schránky v základech památníku tehdy vložili jeho donátoři pamětní text, dobové fotografie věnované papežově návštěvě a mince. Přibyl k nim i arch s podpisy lidí, kteří se zahájení stavby zúčastnili.
Vybudování památníku přišlo zhruba na 1,2 milionu korun. Kromě obce Tupesy se na jeho vzniku finančně podílel Zlínský kraj, Mikroregion Buchlov a nadace Synot, další peníze se podařilo získat prostřednictvím veřejné sbírky.
Jan Pavel II. se narodil jako Karol Wojtyla v roce 1920 ve Wadovicích nedaleko Krakova. Papežem se stal roku 1978 a zůstal jím do své smrti v dubnu 2005. Za svatého byl prohlášen o devět let později. Poprvé v dějinách svého úřadu navštívil papež dnešní Českou republiku a tehdejší Československo na jaře 1990. V katedrále svatého Víta v Praze se setkal s představiteli duchovenstva, poté sloužil na Letenské pláni mši. Sešel se s prezidentem Václavem Havlem i se zástupci církví a intelektuálů. V neděli 22. dubna 1990 zavítal Jan Pavel II. do Velehradu, kde rovněž sloužil bohoslužbu. Návštěvu tehdejšího Československa ukončil papež v Bratislavě.
