U nás jsme žádnou nenaměřili, říká Rusko k radiaci ve Skandinávii

Obavy vzbudily hodnoty naměřené v blízkosti Stockholmu, které sice pro člověka ani prostředí nepředstavují riziko, zároveň ale nebyla jasná příčina neobvyklých čísel. „Ve Švédsku byly naměřeny velmi nízké hodnoty radioaktivních látek cesium-134, cesium-137, kobalt-60 a ruthenium-103. „Naměřené hodnoty jsou tak nízké, že nepředstavují žádné nebezpečí pro lidi ani životní prostředí,“ uvedl na Twitteru švédský Úřad pro jadernou bezpečnost.

Stejné výsledky sledování radioaktivity ohlásily také Norsko a Finsko, kde měly úřady tyto hodnoty naměřit v ovzduší okolo hlavního města. „Radiace z černobylské katastrofy stále cirkuluje v ovzduší. Naměřené hodnoty jsou ve srovnání s těmi běžnými jen mírně zvýšené,“ uvedla pro finský server Yle ředitelka finského Úřadu pro jadernou bezpečnost Pia Vesterbackaová.

V pátek pak Lassina Zerbo, šéf organizace Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organisation (CTBTO), na Twitteru zveřejnil mapu, která ukazuje, kde všude mohly stanice naměřit zvýšené hodnoty radiace. Kromě třech zmíněných zemí mohlo podle CTBTO vyšší hladinu izotopů cesia-134, cesia-137 a kobaltu-60 naměřit také Dánsko, Pobaltí a západní část Ruska. Podle Zerba má zvýšená radiace původ pravděpodobně spíše v civilním zařízení, tedy jaderné elektrárně, než v jaderných zbraních. „Jsme schopni určit, kde mají tyto hodnoty původ, je to ale mimo náš mandát,“ napsal šéf organizace.

Ve stejný den jako Zerbo reagoval také nizozemský Národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM), který uvedl, že na základě analýzy dostupných údajů je nejpravděpodobnějším zdrojem palivo jaderných elektráren. Ve svém prohlášení mimo jiné uvádí, že radioaktivita naměřená ve Skandinávii přišla směrem z Ruska, neznamená to ale, že je Rusko a jeho elektrárny zdrojem zvýšených hodnot. „Některá média tvrdila, možná na základě špatného výkladu naší zprávy, že zdrojem je západ Ruska,“ uvedl RIVM. „Nelze zatím ukázat na konkrétní místo původu,“ dodal institut.

Na spekulace v pondělí reagovalo Rusko. Mluvčí Rosenergoatomu, části energetické společnosti Rosatom, pro ruskou agenturu TASS uvedl, že obě jaderné elektrárny v Leningradu a na poloostrově Kola pracují v normálním režimu a nezaznamenaly žádné výkyvy v radiaci. Jakékoli pochybení odmítá také Kreml. „Máme naprosto moderní systém zajišťující sledování radiační bezpečnosti. Žádná upozornění na nějaké nebezpečné nebo mimořádné situace nejsou,“ řekl mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov. Na území České republiky k žádným odchylkám od běžně naměřených hodnot nedošlo, píše ve své týdenní zprávě Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Současná situace připomíná tu z roku 2017, kdy se nad Evropou pohyboval radioaktivní mrak. Francouzský Institut pro ochranu před radiací tehdy spolu s dalšími evropskými centry naměřil vysoké hodnoty ruthenia-106, tedy izotopu, který se přirozeně v ovzduší nevyskytuje a je zejména výsledkem štěpení atomů v jaderném reaktoru. Ani tehdy ale nebyla koncentrace radioaktivity životu nebezpečná. Vědci následně zkoumali na 1300 měření v Asii a Evropě a modely proudění vzduchu, na základě toho ukázali na továrnu na zpracování radioaktivních materiálů Majak na jižním Urale.