Článek
Nadace, která památník spravuje, musí prostřednictvím sociálních sítí a německých médií vysvětlovat, že provozování zimních sportů není v areálu bývalého koncentračního tábora vhodné.
„O víkendu jsme tu měli silný provoz,“ uvedl ředitel památníku Jens-Christian Wagner pro magazín Der Spiegel. Parkoviště poblíž bývalého koncentračního tábora podle něj zaplnili milovníci zimních radovánek, nikoliv zájemci o prohlídku. „Některé stopy po sáňkách končily u masových hrobů,“ dodal.
Wagner prý dokáže pochopit, že lidé stojí o čas strávený v přírodě se svými dětmi, ale připomíná, že sáňkovat se dá i jinde. Nevhodné chování se podle něj děje opakovaně, jindy chodí lidé k památníku venčit psy a běhat. „Sportovní aktivity narušují klid mrtvých. Historická citlivost s postupem času klesá,“ postěžoval si Wagner.
Návštěvníci by podle něj měli respektovat pravidla a chovat se uctivě k památce desítek tisíc lidí, kteří na místě přišli o život. Připomněl také, že areál posílil bezpečnostní opatření.
Historici se kvůli podobným incidentům obávají, že společnost pomalu zapomíná na zločiny spáchané nacistickým režimem. Americký deník The New York Times (NYT) připomíná, že památníky stojící na místech bývalých vyhlazovacích táborů se stále častěji stávají i terčem neonacistů. Na začátku tohoto týdne někdo nakreslil svastiku a další nacistické symboly na zeď židovského hřbitova poblíž památníku Osvětim v Polsku.
„V návštěvních knihách se objevuje stále více vzkazů, které říkají, že nacismus a koncentrační tábory byly pro Německo dobré,“ uvedl pro NYT Volkhard Knigge, bývalý šéf památníku Buchenwald.
Nacisté v Buchenwaldu od jeho otevření v roce 1937 do osvobození americkou armádou v dubnu 1945 uvěznili téměř 280 000 lidí, z nichž více než 56 tisíc zemřelo. Stovky dalších vězňů zemřely po osvobození kvůli následkům strašlivého zacházení. Táborem prošlo téměř osm tisíc Čechoslováků, včetně významných spisovatelů Josefa Čapka či Ferdinanda Peroutky.
