V Bílém domě se objevila záhadná nemoc, není to poprvé

Zvonění v uších, poškození sluchu, bolesti hlavy, závratě či poruchy spánku. To jsou příznaky takzvaného Havanského syndromu, který se před více než pěti lety projevil u amerických a kanadských diplomatů na Kubě a jinde ve světě. Americká média nyní přichází s novým zjištěním a novými detaily o záhadné nemoci, která doteď trápila diplomatické pracovníky, zpravodajské důstojníky či další americké úředníky pracující v zahraničí.

List The New York Times s odkazem na rozhovory s americkými úředníky obeznámenými s touto problematikou píše o více než 130 incidentech spojených s Havanským syndromem na celém světě. V drtivé většině jde o poškození zaměstnanců CIA, amerických ministerstev a dalších úřadů. Nejméně jeden případ byl zaregistrován během posledních dvou týdnů, podezřelé případy se podle amerických médií objevily i v Evropě.

Podle amerických médií se dva z dosud zjištěných případů objevily na konci loňského roku u pracovníků Bílého domu v centru Washingtonu. Podle stanice CNN jde o dva úředníky z americké Rady národní bezpečnosti (NSC). Oba případy se odehrály v listopadu 2020.

K prvnímu incidentu došlo den po prezidentských volbách, kdy úředník NSC zkolaboval na trávníku prezidentské rezidence. Ten trpěl jen mírnými příznaky, včetně bolestí hlavy a nespavosti, po týdnu ale zmizely. Druhý případ se odehrál o několik týdnů později, úředník si podle zdrojů citovaných stanicí CNN stěžoval na vážnější příznaky a musel okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Otázky, co tyto záhadné symptomy způsobuje, dosud zůstávají nezodpovězené. Vyšetřovatelé se totiž stále snaží zjistit, kdo nebo co stojí za těmito podivnými incidenty. První případ záhadné nemoci pochází z roku 2016, kdy se příznaky syndromu objevily u zaměstnanců velvyslanectví Spojených států v Havaně. O rok později kanadští diplomaté působící na Kubě hlásili podobné příznaky, další případy byly zaznamenány také v Číně, Uzbekistánu či Rusku. Oběti hlásily, že zažily náhlé závratě a bolesti hlavy, někteří lidé uváděli, že symptomy mizely, když se přesouvali do jiných místností. Někteří si následně stěžovali na chronické bolesti hlavy či poškození mozku.

Zpráva americké Národní akademie věd zveřejněná v prosinci loňského roku uvádí, že oběti byly s největší pravděpodobností vystaveny elektromagnetickému záření. Někteří američtí úředníci a akademici tuto teorii odmítli. Americká média zároveň píší, že existují některé důkazy poukazující na to, že za těmito „útoky“ stojí Rusko, podle serveru Politico ruská vojenská rozvědka GRU mohla při útocích sehrát důležitou roli. Tato informace ale nikdy nebyla oficiálně potvrzena. Rusko je přitom jednou ze zemí, která se na výzkumu původu Havanského syndromu podílí. Podíl Ruska odmítala také administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa, kdy se hovořilo o tom, že Rusko ani jiná zahraniční zpravodajská služba nemůže útočit na Američany, píše list The New York Times.

Někteří američtí úředníci zabývající se výzkumem Havanského syndromu zastávají názor, že pokud nějaký zahraniční protivník používá jakýkoliv druh mikrovlnné zbraně, jeho záměrem nemusí být poškozování amerických pracovníků, ale shromažďování informací z jejich mobilních telefonů. Aplikovaný mechanismus pak podle nich způsobuje vedlejší účinky. Podobnou verzi přinesli v roce 2018 vědci z Michiganské univerzity, podle nichž jsou akustické útoky neodbornými pokusy o odposlechy.

Vyšetřování případů spojených s Havanským syndromem ale není tak jednoduché. Vědci a lékaři se rozcházejí v tom, zda nahlášená poškození způsobil jeden zdroj, píší americká média.

V souvislosti s nově hlášenými případy Bidenova administrativa nyní usiluje o to, aby byly vyšetřovány a identifikovány příčiny těchto incidentů. V úterý to ve svém prohlášení uvedl mluvčí kanceláře ředitele národní zpravodajské služby ve Spojených státech. Vyšetřování takzvaných „anomálních zdravotních incidentů“ má na starosti ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.

Nové incidenty ve Washingtonu vyvolaly žhavou debatu mezi americkými zákonodárci, podle nichž americké zpravodajské služby neposkytly Kongresu dostatek informací o tom, co o případech a jejich obětech skutečně vědí. „Jsem zděšená tím, že mnoho jednotlivců, kteří byli při plnění svých povinností zraněni, museli bojovat o to, aby jim byla poskytnuta odpovídající lékařská péče a finanční kompenzace,“ uvedla americká politička a senátorka za Maine Susan Collinsová. V Kongresu také vyjádřili znepokojení nad tím, že vláda nedokázala dostatečně koordinovat úsilí Pentagonu, zpravodajských služeb a ministerstva zahraničí k řešení problému.