Článek
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Kývne ODS na prodloužení nouzového stavu?
Ta otázka bude samozřejmě na Poslaneckou sněmovnu, ale my o tom budeme ještě ráno jednat jako klub. Ale ta moje osobní představa je, že medicínský důvod k prodlužování výjimečného stavu v tuto chvíli není.
To znamená, že vy budete hlasovat „ne“?
Ano já bych hlasoval „ne“.
Podle předsedy ODS Petra Fialy lze v případě, že důvody kabinetu budou rozumné a opatření maximálně zdrženlivá, diskutovat o prodloužení nouzového stavu o jeden až dva týdny. Myslíte, že budete tedy v menšině v ODS?
Ne, já znovu říkám, co jsem říkal. My o tom budeme ráno jednat. Definitivně se dozvíme, jaký je výsledek sondy, která se dělala ve vyhodnocování odběrů na pozitivitu, a to všechno budou údaje, které mě povedou k tomu, jak budu podporovat nebo doporučovat na ODS, jak máme hlasovat. A samozřejmě to, co jsem říkal teď, je ta věc, že se zdá z medicínských důvodů, že žádný důvod pro prodlužování není. Jestli přijdou nějaké jiné informace, samozřejmě by to mohlo být jinak.
Co říkáte na argument premiéra Andreje Babiše, že kdyby Sněmovna byla proti, znamenalo by to okamžité zrušení všech opatření, což podle jeho soudu by bylo obrovské riziko pro nás všechny?
Tak k tomu není co dodat. Neměli dělat to, že rozhodnutí udělali ministerským výnosem. My jsme je varovali, upozorňovali jsme je na to, že to je věc, která není správná. Zákon se prostě nedá ohýbat manažersky, zákon je zákon. Samozřejmě, že by to přineslo celou řadu problémů, a proto to také chce obcházet tím, že by se krizový stav prodloužil. Změnil svůj názor a prodlouží se to vlastně proto, aby obešli rozhodnutí městského soudu.
Ministr vnitra Jan Hamáček ale také argumentoval tím, že pokud nebude nouzový stav, tak vláda nebude mít nástroje k tomu, aby uvolňování bylo postupné. Navíc také mluvil o tom, že pokud nebude nouzový stav, pak nebude moci centrálně obstarávat ochranné pomůcky.
Já jsem přesvědčen o tom, že už jsme v situaci, kdy ochranné pomůcky můžeme obstarávat. Je možné udělat rozhodnutí ad hoc pro nakupování těch pomůcek. Navíc na akutní situaci jsme pomůckami kryti. Čili to určitě není ten důvod. Jediný důvod k tomu, aby se prodlužoval ten nynější stav, může být jenom důvod medicínský. Jestli tedy choroba bude, nebo nebude pokračovat. My dneska víme, že pravděpodobně pokračovat bude, že jako každá chřipka bude mít svoji druhou, možná i třetí vlnu a že v nějaké době se sem do Česka vrátí, i když teď ustoupí. A samozřejmě, co je potřeba, abychom na to byli připraveni, není otázka výjimečných opatření, to je otázka toho, aby vláda začala konečně systematicky pracovat. Aby nebylo každý den jiné rozhodnutí, abychom jasně věděli, co to je pandemický plán, jak budeme podle něj postupovat. A pak výjimečná opatření nejsou potřeba, protože my jako zdravotníci to jsme schopni zvládnout. A teď jde jenom o to, aby to dokázala zvládnout také vláda na úrovni státu.
Podle vás nemocnice a lékaři už teď jsou zásobováni ochrannými pomůckami dostatečně a není potřeba krizový štáb na ministerstvu vnitra?
V tuto chvíli nemocnice a zdravotníci mají zdravotnické pomůcky, které vydrží na jednotlivých pracovištích rozdílně, ale určitě minimálně na těch 14 dní nebo tři neděle. Čili to dokupování ochranných prostředků už nepředstavuje takovou masu, jako to bylo na začátku, když vláda zmeškala nástup do přípravy na krizovou situaci.
Roušky by děti ve školách neměly odkládat
Jak se díváte na postup, který vláda zvolila ohledně rozvolňování opatření a otevírání různých segmentů ekonomiky?
To jsou věci, které jsou ekonomické, k těm já se nemohu vyjadřovat s nějakou společenskou závažností. Samozřejmě vnímám to, jak celá ekonomika je nabouraná, já na tom sleduji jenom některé věci, které jsou pro mě z toho medicínského hlediska nesprávné. Já mohu mluvit v souvislosti s tím, že se řekne, že děti, když půjdou do školy, nebudou muset mít roušky. Význam roušek je diskutován všemožně, ze všech stran, ale bezesporu se zdá, že to je opatření, které snižuje virovou nálož mezi jednotlivými lidmi, mezi lidmi nakaženými a nenakaženými. Čili vyřadit tuto věc z těch preventivních opatření mi připadá skutečně jako populistický krok, který vyhovuje jenom těm, co říkají, že roušky obtěžují. Není to nic, co by ohrožovalo ekonomiku, není to nic, co by lidi obtěžovalo. Já sám musím žít v roušce polovinu svého života a také jsem se s tím vyrovnal.
Epidemiolog Rastislav Maďar, který vládě radí ohledně uvolňování, řekl, že kabinet je neposlechl a rozhoduje teď především podle ekonomů. Na druhou stranu epidemiologové varovali před tím, jaké počty nakažených by mohly přinést Velikonoce, nakonec se to ale nepotvrdilo. Má tedy vláda naslouchat epidemiologům, nebo ekonomům?
Ty dvě věci se samozřejmě musí dostat do nějaké rovnováhy, není možné těmi opatřeními ekonomiku zlikvidovat tak, že další dva tři roky ekonomické problémy budou tak zásadní, že budou narušovat chod a život lidí. Na druhou stranu je potřeba do rozvolňování začlenit všechny informace zdravotnické, které máme. Je potřeba uvolňovat to v souladu s tím, jaké jsou naše vědomosti o této infekci. Ty vědomosti jsou relativně malé, ona se chová netypicky, virus se chová netypicky a to jsou všechno věci, které vyžadují určitou opatrnost. To znamená nerušit věci, které nemají závažný zásadní dopad na ekonomiku, všechno se dá zvažovat a diskutovat. A znovu říkám – je potřeba brát ty dvě věci pokud možno vyrovnaně. To znamená nezrušit opatření, která jsou z toho epidemiologického hlediska zásadní nebo významná, jednu věc s těmi rouškami už jsem říkal, a na druhou stranu mít zastavenou celou ekonomiku je také věc, která je nemožná a neakceptovatelná. Ale problém není v tom, jestli pojedeme do Chorvatska. To bych si dovolil upozornit, že tento problém to není. To je problém úplně jiný, který má v sobě takový ten populistický charakter a nepatří do těchto věcí.
Podle vás bychom tedy roušky vůbec neměli odkládat, kdykoliv vycházíme ven na veřejnost?
Já si myslím, že tam stačí jenom používat normální rozum. Roušky chrání ostatní, roušky brání tomu, aby pronikal virus s vaším výdechem do vzduchu, a proto to také musí být tehdy, když to má nějaké propojení. Je jasné, že není možné posadit děti vedle sebe do školních lavic, aby volně dýchaly. Je jasné, že pokud někdo běží ve Stromovce nebo jede někde na kole a je sám, rouška svůj smysl nemá. Jsou věci, které smysl mají, a jsou věci, které smysl nemají. A stačí použít obyčejný rozum a přijdeme na to. Já rozumím tomu, že stát to nařizuje všem a všude prostě proto, aby dosáhl té 100procentní izolovanosti. Ale ve skutečnosti by tady mělo být to, že budeme lidem vysvětlovat, co od nich očekáváme při používání roušky, že nevyžadujeme to, aby řídili v roušce svoje auto, kde jsou sami, ale že od nich vyžadujeme to, aby nedýchali na ostatní lidi. A to je věc, která je vlastně velmi jednoduchá.
Ale lze ve školách uhlídat, aby děti správně manipulovaly s rouškami, aby je nosily? Protože malé děti asi ne vždycky dodržují pravidla.
Já si nemyslím, že tohle je problém. Já mám také malé děti ve své domácnosti a v těch 6 a 8 letech jsou s tou rouškou naprosto vyrovnané. Jeden je školák, jeden je předškolák a nemyslím, že by v okamžiku, kdy by šly do školy, měly problém roušku nosit, že by nebyly schopné se s tím vyrovnat a že by nebyly schopné akceptovat pokyny svého učitele.
Je to něco, co budete ve Sněmovně po vládě požadovat, aby v tomto ohledu změnila pravidla pro školy?
To je věc, která určitě zazní v té diskusi, a samozřejmě na tom výsledku diskuse bude všechno záviset, jak se budeme rozhodovat, jak budeme hlasovat. Znovu říkám – naše snaha bude, abychom dosáhli maximální vyváženosti těch dvou věcí. Na jednu stranu epidemiologických podmínek, které je potřeba splnit, aby se infekce znova nerozeběhla, a na druhou stranu už abychom na nutnou míru omezovali ekonomické příkazy, které blokují celou ekonomiku. Ty dvě věci se musí vyvážit. Není možné pod heslem „zachráníme ekonomiku“ nechat lidi nakazit a není možné pod heslem „možná hrozí nějaká další nákaza“ zničit celou ekonomiku. Ty dvě věci se musí dělat rozumně. To není o boji mezi Hamáčkem a Babišem, o boji mezi sociální demokracií a ANO, to by mělo být o tom, co je věci prospěšné. A základem všeho je otázka epidemiologická, to je otázka zdravotní. A na jejím základě se musí budovat všechno další. To znamená, že v okamžiku, kdy my víme, že se šíření nemoci přibrzdilo, můžeme přibrzdit i ekonomická opatření. Ale nemůžeme zrušit věci, které jsou pro to regulování epidemie zásadní.
