Článek
Podle Akademie věd ČR je popis nového rodu žáby v Africe relativně vzácný, naposledy k němu došlo před sedmi lety. Gvoždík působí v Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO) a Národním muzeu.
K odhalení rodu posloužila izolace DNA a fylogenetická analýza, která naznačila, jak se druh vyvíjel a kdo byl jeho předkem. Gvoždík s doktorandy Tadeášem Nečasem a Gabrielem Badjedjeou provedli i morfologickou analýzu, včetně výzkumu tvaru a velikostí kostí. K tomu využili mikropočítačovou tomografii.
Podle morfologické analýzy je Congolius zřejmě příkladem takzvané konvergentní evoluce. Tyto žáby vypadají velmi podobně jako jiný rod žab, konkrétně Hyperolius, ovšem nejsou jejich blízkými příbuznými. Podle vědců je podobnost důsledkem přizpůsobení se životním podmínkám. Dalšími takovými případy jsou například velryby, které patří mezi savce, ale vypadají jako ryby, nebo schopnost letu u netopýrů - taktéž savců.
„Podle dostupného, ale velice skromného materiálu ve světových muzeích jsme zmapovali detailní přehled výskytu druhu a opravdu se zdá, že Congolius je endemický pro střední Kongo, tedy na jih od řeky Kongo,“ uvedl Gvoždík. Podobně se rozšířil třeba šimpanz bonobo. I s ním se vědci při výzkumu žab potkali.
„Náš objev vnáší nový vhled na evoluci rákosničkovitých žab, zároveň poukazuje na nedostatečné poznání biodiverzity těžko přístupných pralesů středního Konga,“ zdůraznil Gvoždík. Právě odlehlost lokalit ve středním Kongu byla největší překážkou při výzkumu. „Z výchozího bodu města Kisangani jsme se do oblasti kodrcali po vodou vymletých úzkých pralesních stezkách na motorkách celé čtyři dny. Musel jsem si vždy večer dát ibuprofen, jak jsem měl rozlámané tělo,“ popsal vědec. „Samozřejmě v celém regionu, nejen v lese, není žádná elektrická síť, žádný telefonní signál – po tři týdny jsme tak byli odříznuti od komunikace se světem,“ doplnil.
Podle vědců je rozmanitost různých druhů ve střední Africe dosud z velké části nepopsaná. „Zároveň jsou místní ekosystémy pod velkým tlakem ze strany mnoha zahraničních – zejména čínských – ale i nadnárodních korporací se zájmem o těžbu. Dochází tu k plošnému kácení lesů pro těžbu dřeva, ale rozšířená je také těžba nerostných surovin včetně vzácných minerálů, jako jsou diamanty, zlato nebo koltan,“ upozornil Gvoždík. „Proto poznání biodiverzity zavčasu, dokud existuje, je potřebné zároveň pro podporu ochrany přírody. Žáby jsou často také indikátory dosud relativně zdravých vodních zdrojů,“ uzavřel vědec.
Gvoždík má za sebou už několik podobných objevů. V minulosti v Kongu objevil například zapomenutý druh krokodýla a loni s kolegy zveřejnil výsledky výzkumu, během kterého popsali dva nové druhy kriticky ohrožených žab žijících v Kamerunu.
