Článek
Tým sestavený poslankyní za ANO Věrou Adámkovou, který minulý rok ukončil první etapu vývoje české vakcíny proti onemocnění covid-19, chce dostat druhou šanci.
Lidé kolem této političky a lékařky za pět měsíců dospěli za 4,3 milionu korun k prototypu emergentní vakcíny. Na konci roku je zastavil ministr zdravotnictví Jan Blatný, když řekl, že ve vývoji není třeba pokračovat, protože bude brzy k dispozici komerční vakcína.
Nyní Jan Blatný předložil za svůj resort na pondělní jednání vlády návrh, ve kterém žádá pro tým Adámkové peníze na další vývoj české vakcíny.
Dokument, který mají Seznam Zprávy k dispozici, počítá s tím, že celkové náklady na druhou fázi vývoje vakcíny by dosáhly na 250 milionů korun.
A vláda na svém pondělním zasedání tento záměr schválila.
Jednotlivé výdaje na vývoj české vakcíny.
Ze zmíněného dokumentu vyplývá, že náklady by zahrnovaly výrobu látky pro klinické zhodnocení, bezpečnost a účinnost.
Blatného resort chce ve vývoji podle předkládací zprávy pokračovat především proto, že domácí vakcína by mohla chránit proti novým mutacím koronaviru.
„Současné monovalentní vakcíny (AstraZeneca, Pfizer, Moderna) jsou namířeny pouze proti S proteinu. Dosahují dobré účinnosti proti základnímu kmeni koronaviru,“ stojí v dokumentu. „Projekt je možné aktualizovat začleněním současných virových kmenů tak, aby vznikla vakcína s vysokým stupněm ochrany i proti případným novým mutacím,“ doplňuje materiál.
Ten také popisuje, že kardioložka a poslankyně ANO Adámková je ochotna tým vést dál, pokud jí vláda požadovaných 250 milionů odklepne. Sama Adámková však o plánu ministra Blatného zatím nemá žádné informace.
„Nevím, proč se to celé oživilo, zítra mám jednání s panem ministrem Blatným, tak předpokládám, že se dozvím podrobnosti a také to, jak si to pan Blatný celé představuje,“ řekla Seznam Zprávám Adámková.
Schválené peníze jsou i tak jenom zlomek toho, kolik vývoj vakcíny obvykle stojí – řádově jde o miliardy dolarů.
Nominace Adámkové do čela týmu vzbudila vášně už minulý rok především v řadách vědecké komunity. Adámková je totiž kardioložkou, nikoliv odbornicí na vakcinologii či imunologii.
„Aby pracovník kardiologie vedl výzkum vakcíny, to je český unikát,“ uvedl tehdy pro Seznam Zprávy vědecký sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
„Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností,“ napsali následně v otevřeném dopise exministrovi Adamu Vojtěchovi zástupci Učené společnosti ČR.
A kladně se k vývoji české vakcíny v minulosti nevyjadřoval ani exministr Roman Prymula, který říkal, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové. „Místo inaktivovaného viru totiž volí mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď,“ komentoval v květnu Prymula vývoj české vakcíny.
Entuziasmus vyprchal
Ani vakcinolog Marek Petráš, vedoucí vědeckého týmu, který prototyp české očkovací látky připravil, neví nic konkrétního o možném restartu. Jak uvedl pro Seznam Zprávy, od loňského ukončení projektu čas od času nad možným oživením s kolegy sice přemýšleli, dělali k tomu i hrubé kalkulace, kolik by stály preklinické zkoušky a první fáze klinických testů, ale nikdy to nepokročilo dále.
Sám prý o pokračování nijak neusiluje. I proto, že je jasně vidět, jak dlouhá je cesta od vývoje vakcíny k proočkovanosti populace. Přínos by viděl hlavně v tom, že by se v Česku oživily někdejší vědecké a výrobní kapacity, které by mohly být využity pro jakoukoliv budoucí pandemii.
„Ten původní entuziasmus ze mě už vyprchal, nicméně dobrá vůle zůstala. Do ničeho se ale rozhodně nederu,“ říká Petráš. Avšak dnes už by šel jinou cestou, ryze odbornou. Loňská medializace projektu české vakcíny podle něj byla ve výsledku jen na škodu. „Ty chyby by se musely anulovat,“ dodává vakcinolog pro Seznam Zprávy.
