Článek
„Podle mě vůbec nehrálo roli, jestli dorazí do cíle živí, nebo mrtví. Myslím, že je čekala smrt,” říká ředitelka poznaňské zoologické zahrady Ewa Zgrabczyńská. Právě tam se minulý týden dostalo sedm z deseti tygrů, kteří putovali v dodávce z Říma.
„Všichni tygři se už cítí lépe, dál se ale bojíme o život minimálně dvou z nich,” stojí ve vzkazech zoo. Zprávy jsou optimistické, zároveň je z nich ale jasné, že zbídačení tygři zdaleka nemají vyhráno. Jejich stav se sice zlepšil po fyzické stránce, hůř jsou na tom ale psychicky: jsou v depresi a ve stresu.
„Samson. Ostražitý, občas uvolněný,“ píše zoo v Poznani k fotce.
Život šelmám zachránilo rozhodnutí běloruských celníků. Deset dospělých tygrů bylo naskládaných jako sardinky v malých nevyhovujících klecích v dodávce pro převoz koní. V ní urazili stovky kilometrů z Itálie až na polsko-běloruskou hranici, ze které je zpět do Polska vrátila běloruská kontrola.
Z italského města Latina měla desítka tygrů oklikou putovat až do dalekého Dagestánu v Ruské federaci.
Pro převoz zvířat chyběla povolení a řidiči neměli potřebná víza. Tygry přitom měla ještě čekat další dlouhá cesta do Dagestánu, místo toho ale strávili několik dní v dodávce na odstavném parkovišti. Jedno zvíře při čekání na záchranu zahynulo, zbylých devíti se ujaly polské zoologické zahrady.
„Softi - hodně spí, schovává se ve slámě, skoro se nehýbe z místa. Bojíme se,“ píše poznaňská zoo.
Během víkendu vyšly najevo podrobnosti o tom, kam vlastně měli tygři z Itálie zamířit. Podle polského deníku Gazeta Wyborcza (GW) měla zvířata skončit v malé soukromé zoologické zahradě „Pohádka” v dagestánském Derbentu, vůbec nejjižněji položeném městě Ruské federace. Ta teď bude usilovat o návrat tygrů.
Ředitelka derbentské zoo Irina Kulikovská v rozhovoru pro ruský propagandistický web Sputnik řekla, že její zoo tygry přijala jako dar a že přeprava zvířat byla naprosto v pořádku: „To byla speciálně vybavená dodávka, speciální transport. Cesta měla zabrat maximálně tři dny. Cestu by zvířata zvládla skvěle. Běloruští veterináři nás neinformovali o jasném, pochopitelném důvodu zadržení. Říkají jen: počkejte.”
Do Dagestánu měla tygry v nevyhovujících podmínkách vyslat italská rodina podnikající v chovu exotických zvířat pro cirkusy. Kulikovská teď odmítá, že by tygři nakonec z Polska do Dagestánu nedorazili.
„Do poznaňské zoo jedou doslova jen na několik dní, aby mohli vyjít z klecí, protáhnout si nohy, zkontroluje je veterinář a budou pokračovat v další cestě do Ruska. A zcela jistě sem dorazí,” tvrdí ředitelka dagestánské zoo, která měla podle deníku GW v minulosti problémy s podmínkami chovu zvířat. Běloruským celníkům kvůli smrti tygra hrozí žalobou.
Tygr pojmenovaný poznaňskou zoo jako Toph. „Hodně si povídá a mručí. Příjemný a kontaktní,“ píšou ošetřovatelé.
Podle ředitelky poznaňské zoo je ale převoz tygrů velmi podezřelý. „Ti tygři byli pašovaní, jejich dokumenty jsou falešné, neshoduje se v nich pohlaví ani věk,” říká Zgrabczyńská.
„Na černém trhu může stát tygr několik set tisíc zlotých (až miliony korun). Pokud někdo kupuje taková zvířata, aby je ukazoval ve své zoo, neposílá je ve zrezivělých klecích naskládaná jako sardinky v konzervě, bez potravy a vody v dodávce, která měla na jeden zátah ujet 5 000 kilometrů,” dodala Zgrabczyńská s tím, že kdyby měla zvířata spokojeně dožít v důchodu v zoo, neriskovala by zahrada způsobem jejich převozu život.
Kvůli špatnému zacházení s tygry je ve vazbě dvaatřicetiletý Rus. Podle mezinárodní práva se s přísně chráněnými tygry nesmí obchodovat, v dokumentech se pak často uvádí, že jde o dar. To je případ i zachráněných tygrů směřujících do Ruska.
Gogh - jméno, které dostal jeden z tygrů s chybějícím uchem. Podle poznaňské zoo je neklidný a depresivní.
Tygří orgány, drápy i kůže se využívá v Číně a asijských státech. Lidé věří, že jim pomohou třeba s onemocněním zubů, revmatismem, ale využívají je i jako afrodiziaka a šperky přinášející štěstí. Žádný takový účinek není prokázaný.
Českem loni otřásl případ tygřích jatek ve vesnici blízko Doks. Celníci tehdy našli tělo čerstvě usmrceného tygra a také kůže velkých kočkovitých šelem. Z těl tygrů se vyráběl například masox nebo víno. V případu jsou tři obžalovaní, mezi nimi je i provozovatel zooparků u Prahy a Doks na Českolipsku Ludvík Berousek. Ten už dříve obvinění odmítl.
