Článek
Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Po celé zemi bude v sobotu v pozoru téměř 90 000 policistů, v Paříži bude v rámci bezpečnostních opatření uzavřena řada restaurací, muzeí i Eifellova věž, napsala to BBC.
„Máme důvod se obávat velmi velkého násilí,“ uvedl Elysejský palác. Do Paříže se podle něj chystá „tvrdé jádro několika tisíc lidí“, kteří se chystají „rozbíjet a zabíjet“. Podle francouzských médií se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra, který citovala agentura AFP, uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.
Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že „ve hře“ je „bezpečnost Francouzů i našich institucí“. Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě. Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda.
Oheň v ulicích Paříže, poškozený Vítězný oblouk. Záběry ukazují nejbrutálnější protesty za posledních deset let:
Protesty v Paříži.Video: Lukáš Marek, AP
Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá. Původně premiér Philippe oznámil, že se daň, která měla začít platit již od ledna, odkládá jen o půl roku. Ministr životního prostředí François de Rugy v rozhovoru poskytnutém ve středu večer stanici BFMTV ale potvrdil, že daň nebude „v roce 2019“ zavedena. Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).
Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za „nutné“ uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování „ekologické transformace“, po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.
Žluté vesty jsou nejednotné a nejde jim jen o pohonné hmoty
Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na Facebooku. Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.
Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady. V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci.
Podle průzkumu agentury YouGov, který dnes zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.
