Tusk jako zachránce polské opozice? Spekuluje se o jeho velkém návratu

Naposledy Donald Tusk odvolal svůj návrat do politiky předloni na podzim. Tehdy se k němu upíraly zraky opozice a hojně se spekulovalo o jeho kandidatuře v prezidentských volbách. Teď se spekulace o Tuskovi, který má zachránit upadající Občanskou platformu (PO), objevily znovu. A mají docela jasné kontury.

Liberální týdeník Polityka minulý týden napsal, že se tuhle středu členové stranického předsednictva Občanské platformy dozvědí o rezignaci současného předsedy Boryse Budky. Do čela strany se má vrátit expremiér a jeden z jejích zakladatelů Donald Tusk. Výměna se měla domluvit na schůzce Tuska s Budkou z minulého pondělí v Tuskových domácích Sopotech.

O podobném scénáři napsal v pátek také deník Gazeta Wyborcza, který má k Občanské platformě blízko. Nemluví už konkrétně o středě, ale jen o předběžném souhlasu Budky a ohlášení rozhodnutí „v nejbližší době“.

Sám Tusk na začátku června řekl, že je připravený „udělat vše, aby Platforma nepřešla do historie“. „Dnes mám znovu pocit, že je nutné opět investovat všechno, co je možné, aby svoboda a slušnost ve veřejném životě nebyly jen snem, ale staly se skutečností,“ řekl expremiér v rozhovoru pro televizi TVN.

Podle politologa Tomasze Słomky z Varšavské univerzity ale teď není Tuskův návrat moc pravděpodobný. „O Tuskově návratu se mluví často. Osoba bývalého premiéra se spojuje s nadějí na oživení opozice. Tusk se ale nerozhodne pro návrat, pokud nebude mít jistotu úspěchu. A v případě PO na úspěch neukazuje nic,“ napsal Słomka Seznam Zprávám.

Spíš než funkce předsedy je podle politologa pravděpodobnější, že se Tusk stane patronem politické iniciativy vzniklé za účasti Platformy. Jestli se spekulace o jeho návratu nakonec potvrdí, není jasné, fámy a zákulisní informace ale odrážejí realitu strany, která v letech 2007–2015 v Polsku vládla.

Po šesti letech v opozici je teď v hluboké krizi a v žebříčcích popularity se dál propadá. Podle aktuálního průzkumu agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita by teď Platformu, tedy uskupení Občanská koalice, volilo jen 13 procent lidí. Volby by vyhrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) s bezmála 35 procenty. Před Platformou by bylo hnutí Polsko 2050 Szymona Hołowni s 20 procenty a v Sejmu by zasedli ještě poslanci Konfederace, Levice a agrárníků.

Platforma ztratila autenticitu, vyčerpala se vnitřními spory, aférami svých politiků a vzbuzuje dojem, že už ani ona sama nevěří, že někdy vládnoucí PiS může porazit. Její místopředseda a varšavský primátor Rafał Trzaskowski sice loni v létě dokázal nahnat táboru Kaczyńského strach z možné porážky, jedna postava ale PO už nestačí. Trzaskowski navíc buduje vlastní základnu podporovatelů a chvíli to vypadalo, že si založí stranu vlastní.

Navíc když v poslední době začala klesat čísla podpory, ze strany odešlo i několik poslanců a viditelných regionálních politiků a europoslankyně. Naposledy Platforma zaznamenala jeden z mála úspěchů, když jí podporovaný kandidát vyhrál přímé volby primátora Řešova.

Úspěchem je pro stranu i udržení těsné opoziční většiny v Senátu, kde se daří zpomalovat nebo blokovat vládní zákony a nominace. I když jí do karet hraje i rozhádaná a klopýtavá vládní koalice, jejích chyb strana využít nedokáže. Ba naopak – táboru Jarosława Kaczyńského se často daří vlastní pochybení svádět na opozici.

Polským údělem míní politolog Tomasz Słomka vládní plán pocovidové obnovy, který budou financovat unijní peníze. „Platforma pravděpodobně věří v úspěch iniciativy Rafała Trzaskowského. Ten ale bude chtít spíš než podporovat PO budovat svou vlastní formaci,“ uzavírá Słomka.

Z problémů a dlouhodobé únavy Platformy těží neokoukané hnutí Polsko 2050 Szymona Hołowni. Nová strana katolického publicisty, moderátora a neúspěšného prezidentského kandidáta spojuje prvky liberalismu, sociálního státu, konzervativních hodnot a také ekologie a ochrany životního prostředí. Bere tak některá témata platformě, PiS i levici.

Donald Tusk v roce 2014 neopouštěl Polsko jako vítězný premiér. I když odcházel na pozici předsedy Evropské rady, ve vládní funkci končil ve víru odposlechové aféry ministrů a politiků PO. Nahrávky z varšavských restaurací naturalisticky ukázaly propojení byznysu s politikou. Volby nakonec Tuskova Občanská platforma drtivě prohrála a v politické defenzivě je dodnes.

Ve straně si expremiér zachoval vliv celou dobu a politici se k němu jezdili do Bruselu radit. Před loňskými volbami do Evropského parlamentu Tusk nevídaně zariskoval, když sjednocenou opozici otevřeně podpořil. Sázka se mu nevyplatila, strany nedokázaly PiS porazit a Tuskův obraz utrpěl. Část liberální opozice vzpomínající na „staré zlaté časy“ Občanské platformy ale v návrat výřečného a schopného expremiéra doufala.

Tusk, který vede Evropskou lidovou stranu, nakonec v prezidentských volbách nekandidoval. Polskou politiku komentuje zejména v jízlivých a ironických tweetech. Zhruba po roce a půl od jeho „zpátečky“ se ale znovu živě debatuje o jeho roli v dnešní polské politice. „Někteří členové Platformy věří, že Tusk vrátí straně lesk z doby před 15–20 lety. Věří v charisma bývalého premiéra. Ale veřejnost už není přesvědčena o účinnosti Tuska,“ komentuje téma Tomasz Słomka z Varšavské univerzity.

Podle aktuálního průzkumu agentury United Survey pro rádio RMF FM a Deník Gazeta Prawna bezmála 35 procent lidí považuje Tuskův eventuální návrat za přínos pro opozici. O přínosu jeho návratu je přesvědčeno 85 procent lidí, kteří volili Platformu v roce 2019 v rámci Občanské koalice. U voličů Levice je to 64 procent.

Na 41 procent lidí se domnívá, že Tusk by dnešní opozici spíše oslabil. Pětina lidí na věc nemá názor.

Symbolické je, že ve stejnou dobu, kdy se debatuje o Tiskově návratu, polskými médii proběhla informace o stahování se Jarosława Kaczyńského. Podle spekulací má vicepremiér pro bezpečnost opustit svou vládní funkci, aby se mohl soustředit na konsolidaci svého rozdrobeného tábora.

Menší koaliční partneři totiž už dávno Kaczyńského „svatou“ autoritu nerespektují a vláda často nemá pro své návrhy jistou většinu ve sněmovně. Vyloučená není ani možnost předčasných voleb na jaře příštího roku – o těch se ale v polských médiích spekuluje ještě častěji, než se píše o návratu Donalda Tuska.