Turów: Těžit se bude do konce, Češi stáhnou žalobu rychle, věří Varšava

Ani jedenáct dní po předběžném opatření nedošlo k zastavení těžby v polském hnědouhelném dole Turów, který leží v bezprostřední blízkosti hranice s Českem. Zatímco nařízení Soudního dvora Evropské unie hovoří o „bezodkladném pozastavení těžby“, polská vláda uvedla, že takový krok neudělá. Naposledy to v pondělí v polské televizi Polsat zopakoval náměstek na ministerstvu státních aktiv Artur Soboń.

„V tom opatření je tolik nepřesných výrazů, jako slovo bezodkladně, že pro potřebu veřejné debaty vznikl slovníček, který vykládá slovo bezodkladně jako dobu jednoho měsíce. Slovo okamžitě nemůžeme chápat v hovorovém smyslu jako to, že někdo ze dne na den přestane těžit uhlí,“ uvedl náměstek z vládnoucí strany Právo a spravedlnost, který je zároveň poslancem. Jeho úřad spravuje společnosti s podílem polského státu, tedy i těžební společnost PGE, která důl Turów vlastní a provozuje. Více než 57 procent akcí společnosti PGE vlastní polský stát.

Polský prezident Andrzej Duda v pondělí označil opatření unijního soudu za „absurdní, neodpovědné a nepochopitelné“. „Turów znamená tisíce pracovních míst, jež živí rodiny. Je to velká část polského energetického sektoru. Díky této surovině (uhlí) v současnosti vyrábíme významnou část energie a to rozhodnutí, o kterém rozhodl jeden člověk (soudkyně SDEU Rosario Silva de Lapuertaová), je šokující,“ řekl prezident v pondělí večer v Polské televizi.

„U našich sousedů se hnědé uhlí dobývá v ohromném množství a tam se ten problém neřeší,“ dodal Duda s tím, že opatření týkající se dolu Turów je „těžkou ranou“ pro polské hospodářství.

Náměstek ministerstva státních aktiv Soboń v pondělí vyloučil možnost, že by se v dole přestalo těžit dříve než v roce 2044. Do tohoto data nedávno prodloužil povolení k těžbě lignitu polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka. Učinil tak navzdory české žalobě, která napadla právě to, že polská strana neposoudila vliv těžby na životní prostředí.

Na rozsudek se stále čeká, soud ale v pátek 21. května vyhověl české žádosti a těžbu v dole pozastavil. Varšava až do předběžného opatření české námitky odmítala a o dolu nejednala. Těžba ve 225 metrů hlubokém povrchovém dole způsobuje ztrátu podzemních vod v blízkých českých obcích. Podle měření České geologické služby tam od poloviny 80. let 20. století do roku 2019 kvůli těžbě klesla podzemní voda o 60 metrů. České straně vadí i prašnost a hluk.

„Důl má dnes platné povolení k těžbě do roku 2044, které je naprosto nemožné právně zpochybnit. Takový je harmonogram, aby ten důl dobýval uhlí do tohoto data,“ řekl dál v pondělí polský náměstek Soboń a dodal, že je to reálný plán. „Tento měsíc (v květnu, pozn. red.) byl uveden do provozu nový blok na hnědé uhlí 500 MW. Ten blok bude samozřejmě pracovat v systému nejdéle, pokud jde o bloky na hnědé uhlí,“ komentoval pak blízkou elektrárnu Turów, jejíž provoz je závislý na dodávkách uhlí z dolu. Spaluje se v ní lignit, tedy nejméně kvalitní druh hnědého uhlí, a elektrárna pokrývá zhruba pět procent polské spotřeby elektrické energie.

Soboń v Polsatu zároveň přiznal, že Poláci v současném sporu s Českem tahají za kratší konec provazu. „Češi jako strana sporu mohou požádat o sankce. V rámci opatření o tom může rozhodnout Soudní dvůr EU,“ řekl Soboń. Polsko má podle něj ještě možnost zažádat o zrušení předběžného opatření, které od začátku odmítá splnit, spoléhá ovšem na to, že Češi žalobu během několika týdnů stáhnou. „Po podpisu mezivládní smlouvy, pokud se nastaví společný rámec dohody, Češi stáhnou svoji žalobu, protože to bude podmínkou té smlouvy,“ řekl.

Evropská komise nebude proti Polsku kvůli neuposlechnutí příkazu soudu aktivně vystupovat, uvedla v pondělí ČTK. „Pokud by se polské úřady rozhodnutí soudu nepodřídily, soud může na žádost Česka vyměřit státu pokutu,“ sdělila agentuře mluvčí EK.

Ekonomický deník Parket upozornil, že těžební společnost PGE, která Turów vlastní, se potýká v krátké době s celou sérií problémů. Kromě sporu o důl došlo i k havárii elektrárny Belchatów a požáru dopravního pásu.

„Tahle řada problémů postavila společnost do centra debaty o transformaci tuzemského energetického sektoru a schopnosti polské vlády při formování energetické politiky státu,“ píše Parket a pokračuje: „Ukázala také, že Polsko není osamělým ostrovem – v čase krize potřebuje podporu sousedů a zároveň musí ve svých rozvojových plánech zohledňovat jejich obavy.“