Článek
Turci zamíří v neděli k volbám, které představují jednu z největších zkoušek pro tureckého prezidenta Erdogana. Ten předčasné prezidentské a parlamentní volby vyhlásil koncem letošního dubna.
Volba nové hlavy státu přitom přichází ve chvíli, kdy mají vstoupit v účinnost zásadní změny v rozdělení politické moci v Turecku. Minulý rok si Turci v referendu odhlasovali změnu systému z parlamentního na prezidentský. Vítěz voleb tak bude mít zároveň rozhodující podíl moci v celé zemi. Zároveň s tím zanikne pozice předsedy vlády.
Rozhodnou i hlasy ze zahraničí
Současný prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan vyhlášení voleb zdůvodnil potřebou země mít silného prezidenta s rozšířenými pravomocemi, které mu novelizovaná ústava zaručuje, píše ČTK. Volby se měly původně konat až příští rok v listopadu. Turečtí občané žijící v zahraničí už volili mezi 7. a 19. červnem.
Podle CNN přitom hlas Turků v zahraničí bude mít velkou váhu. Například 63 procent Turků žijících v Německu podpořilo Erdoganovo referendum o posílení pravomocí prezidenta.
Zároveň s prezidentskými volbami proběhnou v neděli také volby do tureckého jednokomorového parlamentu. Kvůli změně ústavy budou Turci hlasovat pro 600 poslanců místo původních 550. Ve Velkém národním shromáždění přitom drží Erdoganova strana AKP nadpoloviční většinu křesel. Ta je také favoritem letošních voleb.
Neporazitelný „sultán”?
Erdoganovi se ve volbě postaví dalších pět kandidátů včetně jedné ženy a prokurdského opozičníka, který kampaň vede z vězení. Ve světě však rezonují pochybnosti o tom, zda skutečně pro Erdogana představují hrozbu.
Erdogan je jasným favoritem voleb, který má navíc jasný „bonus” v podobě prezidentského úřadu. Turecká opozice podle ČTK ve čtvrtek obvinila tureckou státní televizi TRT, že v kampani před nedělními volbami nadržuje Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Podle dvou opozičních členů místní rady pro televizní vysílání jim vyčlenila TRT několikanásobně více hodin prostoru než Erdoganovým soupeřům.
Tlaku navíc čelí opoziční média v celém Turecku. Od údajného pokusu o vojenský puč, který se odehrál v červenci před skoro dvěma lety, platí až doposud výjimečný stav. Ten umožnil vládě zrušit desítky opozičních deníků a televizních stanic, uvádí organizace Reportéři bez hranic (RSF).
Ta také uvádí, že více než 90 procent tureckého zpravodajství vyznívá ve prospěch Erdogana.
Další pochybnosti pak provázejí také podobu volební komise, do které prezident obsadil provládní úředníky.
Problémy s inflací i s Kurdy
Erdoganovo jednoznačné vítězství není zcela jisté, píše CNN. Aby zvítězil v prvním kole, musí získat minimálně 50 procent hlasů. Několik kandidátů totiž ohrožuje prezidentovu dominantní pozici, a to například prostřednictvím kampaně na sociálních sítích. Zároveň nabízejí alternativu k Erdoganovým plánům na „vládu silné ruky”, které se některým Turkům nezamlouvají.
CNN navíc uvádí, že ačkoliv není předvolební soutěž v Turecku vyrovnaná, samotný volební proces většinou probíhá bez nelegitimních zásahů a výsledky voleb nebývají falšovány.
Erdoganovu stabilní pozici navíc podkopávají finanční problémy v zemi. Roste především inflace a hodnota turecké liry klesá na historická minima. Zároveň Turecko čelí klesajícímu tempu hospodářského růstu. Situaci v zemi neulehčují ani vleklé spory s několikamilionovou kurdskou menšinou a také nasazení turecké armády v sousední Sýrii.
Kampaň na kole nebo z vězení
Hlavním soupeřem současného prezidenta je podle průzkumů Muharrem İnce z opoziční Republikánské lidové strany (CHP), která je zároveň nejstarší politickou stranou v Turecku. İnce voličům slibuje větší nezávislost soudnictví na vládě, rozšíření občanských svobod v zemi a také snížení vysokých vládních výdajů. Na to například poukázal, když na jeden z předvolebních mítinků přijel na kole, píše CNN.
„Nová ústava předává pravomoc nade vším - nad rozpočtem, soudnictvím i zákonodárstvím - jednomu člověku. To se zatím stalo vůbec poprvé. Když toto dopustíme, příští volby už možná budou bezvýznamné. (…) Takovou moc nemůže mít žádný smrtelník, ani já,” uvedl İnce.
Další Erdoganovou soupeřkou a zároveň jedinou ženou ve volbách je bývalá ministryně vnitra Meral Aksenerová. Ta podobně jako Erdogan náleží ke konzervativním nacionalistům a podle analytiků by tak mohla přebrat část pravicových hlasů úřadujícímu prezidentovi. Zakladatelka vlastní politické Strany Dobra kritizuje především „nezodpovědné” hospodaření vládní AKP.
Pozornost médií v zahraničí pak upoutal především další kandidát Selahattin Demirtas, který už od roku 2016 sedí ve vězení. Čelí obvinění z podporování Strany kurdských pracujích, kterou Turecko i Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Podobným obviněním čelí také Demirtasovi straničtí kolegové, píše CNN.
Demirtas tak vede svoji volební kampaň přímo z vězení, kde čeká na verdikt soudu. Pokud soud rozhodne, že s teroristy skutečně spolupracoval, hrozí mu více než stoletý trest. Demirtas však nařčení ze spolupráce s ultralevicovou kurdskou organizací odmítá jako politicky motivované.
Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská více než 50 procent hlasů, proběhne druhé kolo 8. července.
