Článek
„Udělali jsme přípravy, udělali jsme operační plány, dali jsme potřebné pokyny. Je čas vyčistit cestu pro mírový koridor, na kterém jsme se shodli, a konečně dostat věci do pohybu. Dá se říct, že se tak stane dnes nebo zítra,” řekl v sobotu turecký prezident.
Syrská demokratická síla (SDF), tedy arabsko-kurdská koalice v Sýrii podporovaná Spojenými státy, se prý ale bude „jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka” bránit.
Jádrem sporu je severosyrský region ležící východně od řeky Eufrat. Ten nyní kontrolují hlavně milice syrských Kurdů YPG, které Turecko řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Kurdští bojovníci nebudou obranu podle svých slov „váhat přeměnit ve všeobecnou válku”.
Erdogan stále tvrdí, že hlavním cílem Turecka je zbavit stát přibližně 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se do země uchýlili před boji ve své vlasti. Jednou z cest je mírový koridor na severu Sýrie. USA se zavázaly pomoci Turecku s jeho vytvořením.
Podle Ankary by se bezpečná zóna měla rozprostírat do hloubi 30 kilometrů syrského území a měla by být zbavena kurdských milic. Turecko obviňuje Spojené státy z pomalého postupu při vytváření této zóny. Obě země se rozcházejí v názoru na to, jak daleko by oblast měla zasahovat do Sýrie a kdo by ji měl ovládat.
Český premiér Andrej Babiš minulý měsíc při schůzce s Erdoganem v New Yorku plán bezpečnostní zóny podpořil. Oproti tomu Slovensko na něj pohlíží odmítavě. „Stanovisko ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky není podpůrné vůči tomuto opatření a upozorňuje na to, že takovým opatřením bychom mohli spíše vyvolat konflikt,“ uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová tento týden na summitu V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Lánech.
