Turecko se chystá zaplavit 12 000 let staré město

Přehrada zvýší hladinu řeky Tigris v Hasankeyfu o 60 metrů. Pod vodu se ponoří 80% starobylého města a více než 300 historických míst, která dosud nebyla prozkoumána. Odpůrci varují, že by mohlo být přesídleno téměř 80 000 lidí.

Turecká vláda projekt hájí tím, že přinese na 10 000 pracovních míst, přispěje k rozvoji tamního zemědělství a podpoří cestovní ruch. Kritici ale namítají, že turistiku v oblasti projekt naopak zruinuje, když se zaplaví četné památky. Pod vodou se navíc ocitnou i archeologická naleziště, která ještě ani nebyla důkladně prozkoumána. V Hasankeyfu zmizí zdobené mešity, hroby či jeskynní svatyně.

Některé památky ale přežijí díky asi dvoukilometrovému přesunu na místo, kde má vzniknout „archeologický park". Ten se má podle očekávání úřadů stát turistickou atrakcí. Už před dvěma lety bylo například při rozsáhlé operaci přemístěno mauzoleum Zeynel Bey, postavené v 15. století.

Turecké úřady napouštění Ilisu už jednou kvůli silným dešťům odložily. Napouštění mělo podle původních plánů začít 10. června. Momentálně mají obyvatelé na evakuaci čas do 8. října.

Turecká vláda postavila v přibližné vzdálenosti tří kilometrů od původního historického městečka „nový Hasankeyf“, kde má být prostor pro 700 domácností. Některým z obyvatel však nebyl v novém osídlení nabídnut vlastní domov, protože vláda domovy nenabídne těm, kteří se vzali po roce 2014.

Ekologičtí aktivisté, kteří se v posledních několika letech snažili výstavbě přehrady zabránit, zahájili kampaň na sociálních sítích nazvanou Ještě není pozdě pro Hasankeyf. Ekologové kritizují projekt i proto, že se tak změní biodiverzita v regionu a vymizí některé druhy flory a fauny. V ohrožení tak podle nich bude například eufratská želva či čejka černoprsá.

Aktivisté bojující proti přehradě Ilisu se snažili výstavbu zastavit i soudně. Turecké soudy, včetně ústavního, ale jejich stížnosti zamítly. Snaha projekt napadnout u Evropského soudu pro lidská práva byla také neúspěšná. Výstavbu kritizuje i sousední Irák, jehož úřady se obávají o vliv přehrady na tok řeky Tigris.

Hasankeyf byl ve své dlouhé historii součástí mnoha různých kultur, včetně starověké Mezopotámie, Byzantské říše i Osmanské říše. Osada Hasankeyf podle profesora historie na floridské univerzitě Hakana Ozoglua předchází všechny tyto civilizace.

„Máme odkazy na město v několika starověkých textech v různých jazycích, například v asyrštině, arménštině, kurdštině i Arabštině," řekl pro The Guardian Ozoglu. „Tak vzácné hmatatelné důkazy o lidské minulosti musí být chráněny za každou cenu," dodal.

Stavba přehrady Ilisu a přilehlé vodní elektrárny na řece Tigris začala v roce 2006, přestože plány na její výstavbu existují už od 50. let minulého století. Po dokončení se stane čtvrtou největší přehradou v Turecku.

Její stavba se zpozdila i kvůli tomu, že se z projektu v roce 2009 stáhli švýcarští, rakouští a němečtí investoři právě kvůli nedostatečným zárukám ohledně ochrany životního prostředí i kulturního dědictví. Městečko Hasankeyf je od roku 1981 přírodní rezervací a občanské iniciativy léta marně naléhají na úřady, aby zažádaly o zapsání na seznam památek UNESCO. Světový památkový fond uvedl město Hasankeyf na seznamu 100 nejohroženějších památek na světě.

Podobný vývoj měla stavba a jedné z největších přehrad na světě Atatürkovy přehradní nádrže. S napuštěním přehradního jezera v roce 1992 bylo zaplaveno více než sto vesnic a asi 55 000 lidí se muselo přestěhovat.