Článek
Turecké úřady dnes vydaly zatykač na desítky osob včetně spolupředsedy kurdské Strany demokratické unie (PYD), která zastupuje zájmy syrských Kurdů. Turecko ji považuje za teroristickou organizaci, Spojené státy naopak za spojence v boji proti Islámskému státu.
Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře, oznámila agentura Anadolu. Bomba umístěná v autě vybuchla ve chvíli, kdy kolem projíždělo vojenské vozidlo. Atentát si vyžádal 29 mrtvých a více než 60 zraněných.
Naše odhodlání roste, říká Erdoğan
„Naše odhodlání reagovat na tento druh útoků, které probíhají uvnitř i vně našich hranic, roste s každým dalším takovým útokem,“ oznámil prezident Recep Tayyip Erdoğan v prohlášení vydaném několik hodin po útoku.
Turecká vláda uvedla, že útočník byl napojen na PYD a útok naplánovala turecká Strana kurdských pracujících (PKK). Strana PYD i její ozbrojené křídlo YPG vinu popřely, k útoku se přihlásilo uskupení TAK, jež vzniklo z radikální odnože PKK. Tu Ankara považuje také za teroristickou. Kurdské milice přitom západní spojenci přes kritiku Turecka zahrnuli do koalice proti IS.
Turecká justice vyzvala k zatčení celkem 48 přívrženců a vedoucích představitelů PYD, YPG a PKK. Je mezi nimi i spolupředseda PYD Sálih Muslim. Obvinění kurdští lídři a velitelé ale podle provládní agentury Anadolu žijí často v exilu v Evropě nebo v Iráku.
Zadržení Češi jsou obvinění ze spolupráce s YPG
S YPG spojuje Ankara i dva Čechy, které obviňuje ze spolupráce s teroristy. Mluvčí Ministerstva zahraničí Michaela Lagronová uvedla, že Markéta Všelichová a Miroslav Farkaš byli zatčeni 13. listopadu na hranicích Turecka s Irákem. Při hraniční kontrole se u nich našly materiály, které zmiňují kurdské milice YPG, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci.
Postoj ke kurdským milicím YPG vytváří napětí mezi členy NATO jako je Turecko a Spojené státy. Washington považuje ozbrojence YPG za účinnou sílu proti džihádistům v Sýrii. Ankara ale příslušníky těchto milicí označuje za teroristy a trvá na tom, že s nimi nelze spolupracovat. Pozice YPG proto Ankara bombarduje. Turecko se obává, že by se na jeho hranici se Sýrií mohla vytvořit autonomní kurdská oblast.
Za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku bojuje s tureckou vládou od roku 1984 hlavně PKK. Boje, při kterých už zahynulo více než 45 tisíc lidí, se soustřeďují na jihovýchodě Turecka obývaném převážně etnickými Kurdy. Milice syrských Kurdů YPG jsou aktivní od roku 2011, kdy v Sýrii vypukla občanská válka.
