Turecká opozice vede za spravedlnost 450 kilometrů dlouhý pochod

Několik tisíc lidí ve čtvrtek protestovalo ve dvou největších tureckých městech, Ankaře a Istanbulu, proti středečnímu rozsudku, v němž byl k 25 letům vězení odsouzen opoziční poslanec za vyzrazení státního tajemství.

Toho se měl někdejší novinář a posléze poslanec Enis Berberoglu dopustit tím, že předal tisku informace o tureckých dodávkách zbraní islamistům v Sýrii v roce 2014. Podle opozice je rozsudek politicky motivovaný.

V Ankaře přišli lidé mimo jiné podpořit lídra největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) Kemala Kiliçdaroglua, který se dnes vydal na asi 450 kilometrů dlouhý pochod do Istanbulu. Do města, kde je ve vězení jeho kolega ze strany Berberoglu, se osmašedesátiletý politik vydal v bílé košili a s transparentem „Spravedlnost".

„Náš pochod bude pokračovat do té doby, dokud nebude v této zemi spravedlnost,“ řekl novinářům před zahájením pochodu Kiliçdaroglu, který rozsudek nad Berberogluem označil za politicky motivovaný. Vláda se tak podle lídra opoziční strany zbavuje svých odpůrců.

Za „vzkaz oponentům vlády" označila rozsudek i další z účastnic demonstrace. „Nebojíme se jich. Vydržíme, dokud neskončíme všichni ve vězení," řekla učitelka v důchodu Nuran, obklopena lidmi s tureckými vlajkami a plakáty s obrázkem Kemala Atatürka. Tento první turecký prezident Lidovou republikánskou stranu (CHP) před téměř sto lety založil.

Enis Berberoglu byl odsouzen na 25 let vězení. Bez důvodu, bez spravedlnosti. Hanba!

Turecká opozice i západní země prezidenta (a dříve premiéra) Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě kritizují za autoritářský způsob vládnutí a potlačování svobody slova. Za mřížemi je nyní i na 160 novinářů a řadu deníků i vydavatelství nechal režim zavřít.

Tažení proti svým odpůrcům Erdoganova vláda zintenzivnila loni v červenci po pokusu části armády o převrat. Od té doby bylo zatčeno na 50 000 lidí a zhruba 150 000 lidí přišlo o práci, většinou na základě obvinění, že spolupracovali s hnutím duchovního Fethullaha Gülena.

Už loni na jaře prosadila vládní strana AKP zákon, který zbavil imunity čtvrtinu poslanců, většinou opozičních, a umožnil tak jejich stíhání. Zákon kritizovala opozice i Západ jako porušení parlamentní demokracie, vláda ho hájí, že je nutný „v boji proti terorismu". Za teroristickou organizaci označuje vláda i Gülenovo hnutí.

Ve vězení je od loňského listopadu i více než desítka poslanců prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), včetně obou jejích spolupředsedů Selahattina Demirtaşe a Figen Yüksekdagové.