Turecká operace v Sýrii překračuje syrské hranice. K boji se připravují i lidé v sousedním Iráku

Joumana Akramová a její tři malé děti prchly ze severní Sýrie krátce poté, co Turecko zahájilo operaci Pramen míru. Opustily svůj domov, aby se zachránily před bombardováním. Joumanin manžel zůstal na místě. „Nechtěl svým útěkem ohrozit celou rodinu,“ řekla Joumana agentuře Reuters, která její příběh zveřejnila.

Joumanin manžel sedm let bojoval po boku milic syrských Kurdů (YPG). Nedávno je opustil, aby se s celou rodinou mohli přestěhovat a začít nový život. Do plánů jim ale vstoupila turecká invaze. „Na bývalé členy YPG, kteří chtějí prchnout do bezpečnějších oblastí, je pohlíženo jako na dezertéry. Manžel s námi jít nemohl, protože by ho okamžitě zadrželi,“ svěřila Akramová agentuře Reuters.

Na cestu se tak Joumana se svými dětmi vydala sama. S obavou, či spíše rezignovaným žalem z toho, že manžela už pravděpodobně nikdy neuvidí.

Pašerákům Akramová zaplatila 500 amerických dolarů, aby ji a její děti dostali do Iráku. Skončily v jednom z uprchlických táborů na severu Iráku. V oblasti, kterou obývají a fakticky spravují iráčtí Kurdové.

Ti si v roce 1991 na území Iráku vydobyli ustavení takzvaného Iráckého Kurdistánu, autonomní oblasti, která sice oficiálně je součástí Irácké republiky, má ale vlastní vládu, parlament i armádu. Mnozí Kurdové, kteří se zkraje října na území Sýrie ocitli bez americké ochrany a následně pod tureckou palbou, tak právě v útěku do Iráku vidí jediné východisko.

Příliv syrských Kurdů tak v posledních dnech zasáhl i město Sindžár. To sice leží v iráckém guvernorátu Ninive, zároveň se ale opírá o jižní hranici Iráckého Kurdistánu, který si ho v minulosti nárokoval.

Drtivou většinu civilního obyvatelstva Sindžáru tvoří Kurdové. Hlásí se ke křestaňství, islámu i jezídismu. Ještě před pár lety byl Sindžár z velké části obydlen právě jezídy. Ti věří v jednoho Boha stvořitele a sedm andělů, prostředníků mezi bohem a lidmi.

Jezídové ale Sindžár v roce 2014 masově opustili, když prchali před bojovníky Islámského státu. Ti je nutili přestoupit na islám – a v opačném případě je vraždili. Původně třísettisícové město se tak stalo městem duchů, kde nežije víc než 30 tisíc lidí.

Lidé, kteří Sindžár doteď obývají, jsou tedy zvyklí na ledacos – na boj s tzv. Islámským státem, bombardování i hromadné opouštění domovů. I teď se k situaci, kterou vyvolalo Turecko, staví čelem.

„Jsme zvyklí na těžké podmínky už od roku 2014, kdy byla naše oblast okupována. Naši lidé, včetně dětí a žen, byli vražděni nebo bráni do zajetí takzvaným Islámským státem. Tehdy jsme nemohli dovolit strachu, aby nás ochromil, a zvládli jsme to. A když přijde těžké období znovu, budeme opět stát při našich lidech a pomáhat, jak jen to jde,“ řekl Seznamu Shamo Rasho Qolo, praktický lékař pro dospělé a chirurg, který působí v nově otevřené sindžáské klinice.

Ta vznikla po více než dvou letech budování, a to díky spolupráci českého Ministerstva zahraničních věcí, české organizace Diecézní charita Brno, lokální organizace Shingala Azad a také řady lokálních dobrovolníků. Místní lékaři, které z Česka zaměstnává Diecézní charita Brno, kliniku slavnostně otevřeli na konci minulého týdne. Společně s pekárnou, kde mají pracovat dívky vykoupené ze zajetí IS.

„Bezpečnostní situace je tu nicméně velmi složitá. Mezi lidmi panuje strach z útoku Turecka na naši oblast. I tady jsou totiž členové Kurdské strany pracujících (PKK) a YPG,“ vysvětlil lékař. PKK je v Turecku na seznamu teroristických organizací. Milice syrských Kurdů (YPG) turecká vláda považuje za prodlouženou ruku PKK a operace Pramen míru je zaměřená převážně proti nim.

„Členové jednotek PKK a YPG jsou pro obyvatele naší oblasti docela velkou hrozbou. Ačkoli boje jsou od nás momentálně kolem 100 kilometrů daleko, situace se může kdykoliv změnit. Nikdo neví, jak bude aktuální situace pokračovat, ta nejistota je hrozná,“ dodal lékař.

Oblast u hranice se Sýrií, a tedy i okolí města Sindžár, Shamo Rasho Qolo označil za aktuální bránu pro uprchlíky, kteří chtějí opustit Sýrii. Nejdříve podle něj musí přejít hranice do obce Khasanor a poté se dostat do Sindžáru, odkud lze putovat dále do Iráckého Kurdistánu.

„Lidé v Sindžáru jsou smutní z toho, že Kurdové ze Sýrie tak trpí, že přicházejí o své rodiny, o své děti,“ řekl lékař s tím, že příliv syrských uprchlíků ale budí i obavy. „Lidé se bojí, že mezi uprchlíky přicházejícími přes hranice budou bojovníci IS,“ vysvětlil lékař.

„Všichni víme, že takzvaný Islámský stát nebyl zcela zničen a buňky a kořeny teroristů nebyly zničeny. Teroristické buňky lze provozovat mezi uprchlíky přicházejícími přes hranice do obce Khanasor a také z arabských vesnic obklopujících Sindžár. Takže Islámský stát může znova povstat a tuto šanci určitě využije,“ odhadl Shamo Rasho Qolo.

„Oblast Sindžár byla označena Irákem jako červená zóna. To znamená, že útok turecké armády, byť oficiálně cílí na sever Sýrie, může zasáhnout i nás. V současné době to ale nikdo nedokáže potvrdit. Nikdo neví, co má Turecko přesně v plánu. Nejsme si jistí ničím, ale u hranic mezi Sýrií a Irákem probíhají oficiální armádní přípravy na možný útok,“ řekl Seznamu sindžárský lékař s tím, že obyvatelé jeho města počítají s tím nejhorším.

„Chceme a musíme být připraveni neočekávaným útokům čelit. Budeme muset opět bojovat? To nikdo neví. Ať to ale bude jakkoliv, my budeme bojovat za budoucnost našich dětí. Aby měly lepší život než my. I když to bude stát mnoho životů. Smrt už jsme zažili a za svobodu naši a našich dětí budeme bojovat. Už nás nebaví žít stále ve strachu,“ uzavřel lékař.