Článek
Turecká vojenské ofenziva nazvaná Pramen míru, zacílená na oblast, kterou kontrolují syrští Kurdové, začala oficiálně ve středu. Cílem je podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvoření bezpečnostní zóny na syrské straně syrsko-turecké hranice, která umožní návrat asi milionu uprchlíků. „Turecká armáda doslova čistí pohraniční pás od syrských Kurdů, kteří v této oblasti žijí,“ řekla pro Seznam Zprávy šéfredaktorka Lenka Klicperová, která inkriminovanou oblast opakovaně navštívila.
Kurdové jsou Erdoganovi dlouhodobě trnem v oku a oblast, kterou turecká armáda napadla, považuje turecký prezident podle Markéty Kutilové za velmi strategickou. „Nacházejí se tam velká ložiska ropy, zemního plynu a jsou tam také bohaté vodní zdroje,“ řekla novinářka Kutilová.
Prezident Erdogan v minulosti avizoval, že by na severovýchodě Sýrie chtěl vytvořit bezpečnostní zónu, kam by přesunul část syrských uprchlíků nacházejících se na území Turecka. Podle Klicperové je to ale velmi nešťastný nápad. „Erdogan chce do kurdských oblastí přesouvat uprchlíky ze Sýrie, ale jedná se o Araby, kteří do Turecka přišli z úplně jiných oblastí než kurdských,“ řekla Klicperová, která je dnes šéfredaktorkou časopisu Prima Zoom. Podle ní tak plán povede mimo jiné k masivním etnickým čistkám, kdy Erdogan jednu skupinu obyvatel přesune na sever Sýrie a Kurdy vyžene z jejich domoviny, což se prý od začátku kontroverzní operace, kterou odsoudila taky Evropská unie, děje.
„Turecká letadla nalétávají na kurdské vesnice a města, bombardují a ostřelují kurdské oblasti,“ popsala Seznamu Klicperová. Turecká armáda avizovala, že bude mířit pouze na vojenské cíle. To se však podle Klicperové neděje. Granáty a bomby dopadají hlavně na civilisty a lidé tak ve strachu oblast opustili.
Jenže lidé nemají téměř kam prchat. Podle Kutilové mohou jít pouze do syrského vnitrozemí, kde je ovšem poušť a jedná se o neobydlenou oblast. Mohou taky případně utéct do Iráku.
Kurdové podle Kutilové spoléhali hlavně na Spojené státy, ale rétorika Donalda Trumpa je ale prý přesvědčila, že se nejedná o spolehlivého spojence. Začali tak intenzivně jednat s Bašárem Asadem. „Část představitelů syrských Kurdů odletěla do Damašku, ale v tuto chvíli nemohou čekat zásadní pomoc,“ vysvětlila Kutilová.
Probouzí se takzvaný Islámský stát?
„Kurdové nám několikrát říkali, že s Asadem udržují vztahy, ale nikdy nechtěli přijmout jeho nabídky, protože spoléhali na západní spojence,“ řekla Seznamu Markéta Kutilová. Kurdové jsou teď podle ní ve velmi nevýhodné situaci, protože nemají letectvo a budou tak prý muset Asadovi ustoupit úplně ve všem. O tom, co se děje v Sýrii, rozhoduje hlavně Rusko, Turecko, Írán a Spojené státy. „To jsou ty velmoci, které určí, co bude s Kurdy a poté si rozdělí celou Sýrii,“ myslí si Kutilová.
Turecká invaze podle bezpečnostních expertů nahrává i samozvanému Islámskému státu (IS), v jehož porážce sehráli Kurdové zásadní roli. „Celé území severní Sýrie je stále plné spících buněk IS. Ty čekají na to, až nastane chaos a Kurdové nebudou tak silní,“ domnívá se Kutilová. V úterý taky došlo k prvnímu koordinovanému útoku ve městě Rakká, tedy v bývalé metropoli islamistů v Sýrii.
Turecké bomby a granáty podle některých zdrojů zasáhly i věznice, kde jsou drženi bojovníci IS. „Turci zasáhli tyto věznice, i když jejich přesná poloha je přísně tajná. Je to zvláštní, protože Turci měli zasahovat jenom vojenské cíle, Turecko ale s tzv. Islámským státem dlouhodobě spolupracovalo,“ dodala Kutilová.
