Článek
Přinesla zdánlivě obyčejné mýdlo. Když však ve sběrném středisku řekla, že je dostala na konci druhé světové války od amerického vojáka, pracovníkům se rozzářily oči. Přesně takové kousky hledají a nacházejí díky projektu Retro-use v Brně. Cenný kousek předali pracovníci sběrného střediska do Vojenského historického ústavu v Praze.
Zajímavé příběhy lidí i věcí přináší sociální projekt Retro-use, který radnice spustila před dvěma lety. Teď však zaměstnanci musí přestěhovat středisko ze Škrobárenské do Francouzské ulice. Starý sběrný dům nechá vedení města zdemolovat. Do nového mohou zájemci chodit od soboty. Věci už nosí i do muzea v atomovém krytu 10-Z v Husově ulici.
Zaměstnanci mají největší zájem o předměty ze 70. a 80. let minulého století, které nemají větší finanční hodnotu. Výrobky pak putují k různým organizacím, jako je třeba Muzeum města Brna nebo Moravská galerie.
Smyslem Retro-use je opětovné využití starých věcí. „Projekt vznikl s cílem uchovat si naši identitu prostřednictvím věcí, které mnohdy nemají žádnou hodnotu a lidé je házejí do popelnice,” řekl historik Pavel Paleček. Je to založené na principu up-cyclingu. Jedná se o ekologický přístup, kdy se lidé snaží místo energeticky náročné recyklace najít předmětu nové využití.
Projekt je v Brně velice úspěšný. „Hodně se inspirujeme v zahraničí. V Česku jsme průkopníci,” okomentoval náměstek primátora Martin Ander. Do Brna se jezdí dívat lidé z řady jiných měst, aby zjistili, jak tento projekt funguje. Zaměstnanci střediska už zpracovali statisíce předmětů. Je to přibližně pětasedmdesát tun knih, patnáct tun porcelánu, sedm a půl tun skla nebo osm set kubíků nábytku. „Každý týden nosíme do literárních laviček asi dvanáct krabic od banánů plných knih. Ty by jinak skončily ve sběru,” řekl iniciátor projektu a historik Pavel Paleček.
Zaměstnanci Retro-use pomohli najít i původního majitele jedné čajové soupravy. Při čištění si všimli, že na spodní značce bylo napsáno „karlovarský porcelán” a u toho „Vichr”. To je v Brně známá firma, vznikla už za první republiky. „Nás napadlo, jestli to nemůže být firemní porcelán. Zkontaktovali jsme současného majitele Tomáše Vichra a poslali jsme mu fotky, jestli soupravu poznává. Byl velice nadšený,” popsala vedoucí projektu Marie Resová. Vichr znal nádobí jen z vyprávění. Teď má vzácnou vzpomínku na zakladatele firmy a svého pradědečka.
Do dvou let plánuje vedení města zdemolovat i nový sběrný dvůr. Chce v těchto prostorách nechat vystavět pět domů pro seniory a startovací bydlení. „Rozhodli jsme se, že v nebytových prostorách v přízemí by mohl sídlit tento projekt,” uvedl náměstek primátora Petr Hladík.
Vedení města je nakloněné různým sociálním projektům, v Brně také funguje třeba nábytková banka. Brňané tam můžou darovat nábytek, který už nepotřebují. Ten se pak díky spolupráci magistrátních odborů životního prostředí a sociální péče dostane k lidem v sociální nouzi.
