„Tsunami hladu a utrpení“. Afghánské nemocnice plní podvyživené děti

V posteli kábulské dětské nemocnice leží dvouapůlroční Guldana. Její vyčerpání dosáhlo úrovně, kdy není schopná otevřít oči. Zpod přikrývky jí čouhá jen vyhublý obličej. Je jedním ze silně podvyživených dětí, které sanitky denně svážejí do dětské nemocnice Indiry Gándhíové v afghánském hlavním městě.

Tři měsíce od převzetí moci radikálním hnutím Tálibán se Afghánistán na spirále krize propadl ještě hlouběji. Hladovějících lidí přibývá každým dnem. Sehnat dostatečné množství potravin mají problém i ti, kteří si roky poctivě vytvářeli finanční polštář.

Malá Guldana pochází ze šesti dětí, které její otec Jinnat Gul zvládá živit jen stěží. Kdysi sbíral a prodával šrot, ale za poslední tři měsíce si nevydělal téměř nic. „Předtím jsem měl dost práce, takže jsem zvládal zajistit jídlo. Mohli jsme mít maso jednou nebo dvakrát týdně,“ řekl. Nyní si jeho rodina musí vystačit s vařenými bramborami. Někdy své plačící děti musí uklidňovat jen chlebem namočeným v zeleném čaji, řekl pro AP.

Světový potravinový program (WFP) sdílel 8. listopadu znepokojivé statistiky. Počet lidí na pokraji hladomoru ve 43 zemích za letošek vzrostl ze 42 na 45 milionů. A to kvůli Afghánistánu.

Afghánců žijících na pokraji hladomoru přibyly od začátku tohoto roku tři miliony. Celých 60 procent populace, téměř 24 milionů lidí, dle WFP trpí akutním hladem. Podle odhadů se bude do konce roku podvýživa týkat asi 3,2 milionu dětí mladších 5 let.

„Je to krize. Je to katastrofa,“ řekl výkonný ředitel WFP David Beasley během víkendové návštěvy Afghánistánu. S blížící se zimou se týmy WFP snaží dopravit do země dostatečné množství potravinových zásob. Aby však byla mise takového rozsahu úspěšná, budou pro příští rok potřebovat finanční injekci 220 milionů dolarů měsíčně, to znamená asi 4,8 miliardy korun. „Je tu tsunami bídy, neuvěřitelného utrpení a hladu, který se vymyká kontrole,“ dodala v říjnu Mary-Ellen McGroartyová, vedoucí Světového potravinového programu v Afghánistánu.

Předchozí vládu Afghánistánu silně podporovaly Spojené státy. To ale skončilo, stejně jako vyplácení mezd afghánským zaměstnancům, na které jednoduše peníze nezbývají. Od 15. srpna, kdy se moci chopil Tálibán, ekonomika zahájila opravdový kolaps.

Ceny potravin prudce rostou, banky čelí finanční krizi. Jednou z příčin rozšířené podvýživy je i silné sucho. Ekonomický kolaps v kombinaci s pandemií koronaviru chudobu ještě prohloubil a vystavil akutnímu hladu i miliony těch, kteří přišli o práci.

Ve zmrazených rezervách centrální banky leží 9,5 miliardy dolarů, tálibové však k afghánským národním rezervám v zahraničí nemají přístup. Mezinárodní podpora poskytovaná předchozí vládě vyschla.

S odchodem zahraničních sil vymizeli také dárci a granty, které pokrývaly tři čtvrtiny veřejných výdajů. Nynější vláda se tak zmítá ve finanční krizi. Na to všechno doplácejí miliony Afghánců, kteří už měsíce nedostali výplatu.

Aby si lidé mohli dovolit koupit jídlo, rozprodávají svůj majetek. Nedostatek potravin, který není cizí vesnickým oblastem, poprvé zažívají i města. Netrpí ale jen chudí. Na finanční dno se propadla i značná část střední třídy.

Sharifa je bývalá vládní úřednice, která dříve pracovala v oddělení pro záležitosti žen. Pro server Deutsche-Welle uvedla, že je nyní nejen nezaměstnaná, ale také se bojí odplaty ze strany Tálibánu. „Tři měsíce jsem bez práce. Prodala jsem všechny věci do domácnosti a za výdělek jsem nakoupila potraviny,“ řekla matka dvou dětí.

Ajmal dříve pracoval pro vládní agenturu v Kábulu. I on potvrzuje, že má řada bývalých vládních úředníků problém vyjít s penězi. „Tito bývalí úředníci teď žebrají, jiní hledají práci s denním vyplácením mzdy,“ řekl DW.

Dokonce i ti, kteří léta spořili, mají problémy s placením potravin a potřeb pro domácnost kvůli přísným limitům na výběry hotovosti, které mají zabránit úplnému kolapsu bank. Vláda Tálibánu také nedávno zakázala používání cizích měn pro transakce, jako je nákup auta nebo domu, s tím, že všechny smlouvy musí být denominovány v afghánské měně.

Na omezení mezinárodních finančních prostředků doplatila i zdravotnická zařízení. Stovky center musely své služby omezit, některé činnost ukončily úplně. Rodiny s dětmi trpícími podvýživou tak za péčí musí dojíždět hodiny.

Dětská nemocnice Indiry Gándhíové kvůli přibývajícím případům podvýživy rozšířila oddělení z jedné místnosti na tři, uvedl tamní lékař Salahuddin Salah. Nejméně 25 dětí přivezených do nemocnice za poslední dva měsíce zemřelo. Většina zaměstnanců nemocnice, od lékařů a sester až po úklidové pracovníky, nedostala plat za tři měsíce.

8. listopadu na oddělení pro podvyživené leželo 18 dětí a nových pacientů přibývá přibližně 30 týdně, uvedl pro AP Zia Mohammed, asistent ředitele. „Za poslední dva až tři měsíce podvyživených pacientů den ode dne přibývá,“ řekl.

Novináři AP pořídili snímek jednoho z pacientů, čtyřměsíčního chlapce jménem Mohammed. Na extrémně vyhublých končetinách má jen náznaky scvrklé svaloviny. Kůži má tak tenkou, že se mu na čele rýsuje mapa drobných modrých žil. Mohammed se narodil o měsíc předčasně a jeho matka zemřela na komplikace při porodu. „Vykrvácela, protože jsme neměli peníze na to, abychom ji mohli odvézt do nemocnice,“ řekla Rahila, druhá manželka Mohammedova otce, který dítě do nemocnice přivezl.

Otec dříve pracoval v armádě svržené vlády, a tak od převzetí moci Tálibánem nemá žádný příjem, popsala Rahila. Zkoušeli novorozeně krmit mlékem koupeným na trhu, to mu však způsobovalo průjem. Sáhli tak po osvědčené metodě chleba máčeného v zeleném čaji, dodala.

Vzhledem k zoufalé situaci Ajmal i Sharifa říkají, že zvažují emigraci. „Vím, že tisíce dalších rodin, včetně mé, hledají způsoby jak opustit zemi,“ řekl Ajmal pro DW. Podobně to cítí také Kamela, matka čtyř dětí. „Nezbývá nám žádná jiná možnost než emigrace. Musíme prodat věci z domácnosti za poloviční ceny a opustit zemi.“

Minulý měsíc šéf zahraniční politiky Evropské unie upozornil, že Afghánistánu hrozí humanitární katastrofa. „Afghánistán zažívá vážnou humanitární krizi a hrozí socioekonomický kolaps, který bude nebezpečný pro Afghánce, region i mezinárodní bezpečnost,“ napsal na blogu Josep Borrell. „Pokud bude situace pokračovat, s blížící se zimou se toto riziko změní v humanitární katastrofu,“ varoval s tím, že v další fázi by mohla následovat masová migrace do sousedních států.

Před migrační krizí vyvolanou nestabilitou a lidským utrpením varuje také OSN a humanitární supiny. Připomínají rok 2015, kdy stovky tisíc žadatelů o azyl ze Sýrie vyrazily do Evropy.