Článek
Mezinárodní trestní soud (ICC) v letech 2016 a 2017 dospěl k názoru, že se američtí a britští vojáci během operací v Iráku a Afghánistánu nejspíš dopustili válečných zločinů. ICC shromáždil důkazy o případech mučení, krutého zacházení, útoků na lidskou důstojnost nebo znásilnění. Zvlášť závažně hodnotí haagský soud počínání amerických ozbrojených sil a Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Afghánistánu. Válečných zločinů a zločinů proti lidskosti se mělo dopustit také islamistické hnutí Tálibán.
Britské a americké ozbrojené síly měly dlouhou dobu tendenci bagatelizovat nebo omlouvat excesy svých vojáků. USA a Spojené království přečiny sváděly, často oprávněně, na extrémní nebezpečí a fyzické i psychické vypětí, jemuž jsou jejich vojáci v kulturně zcela odlišném prostředí vystaveni. Podle oficiálních statistik rovněž více než tři z pěti vojáků amerických ozbrojených sil, kteří byli za hrubé porušení propuštěni z aktivní služby, trpěli posttraumatickou stresovou poruchou.
Zlomový okamžik představuje skandál kolem týrání iráckých vězňů v nechvalně proslulé věznici Abú Ghrajb na okraji Bagdádu. Kvůli mučení a ponižování Iráčanů bylo odsouzeno 11 příslušníků americké vojenské policie. Ještě otřesnější byl případ znásilnění a následné vraždy 14leté irácké dívky a její rodiny v roce 2006. Seržant Paul Cortez byl za tento čin americkým vojenským soudem ve Fort Campbell odsouzen ke 100 letům vězení. Při masakru v afghánském Kandaháru v březnu 2012 zase štábní seržant Robert Bales zavraždil přímo v jejich domovech 16 afghánských civilistů a dalších šest zranil. K vraždám se přiznal a byl americkým vojenským tribunálem odsouzen na doživotí.
Mnoha přehmatů se v Iráku dopustili také příslušníci britských ozbrojených sil. Podle deníku The Guardian vyplatilo britské ministerstvo obrany ve 300 případech iráckým civilistům odškodné ve výši 21,8 milionu liber za případy trýznění, ponižování, bití a jiných přečinů, které měli na svědomí britští vojáci.
Masové protesty vyvolal v roce 2003 v jihoirácké Basře případ 26letého recepčního Baha Mousy, který byl ubit k smrti v britském detenčním centru. Mousa, jenž byl zatčen spolu se skupinkou dalších mužů v souvislosti s nálezem zbraní, měl podle pitvy na těle 93 zranění, včetně zlomenin žeber a nosu. Tehdejší náčelník generálního štábu britských ozbrojených sil sir Mike Jackson případ označil za „skvrnu na pověsti britských vojáků“.
