Článek
Zařízení schopné okamžitě poznat změny v kvalitě vody bude spravovat Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (VUV TGM). Ústav vyhlásil výběrové řízení na dodavatele stavební části. Do konce podzimu by mohlo být hotovo, řekl náměstek ředitele VÚV TGM Libor Ansorge.
Zařízení má předejít ekologickým haváriím. Biologickou jakost vody dokáže měřit a vyhodnocovat nepřetržitě za využití vodních organismů – perlooček. VÚV již nyní dělá namátkový monitoring vody v Bečvě.
Kvalitu vody v Bečvě sleduje také Povodí Moravy, dělá pravidelný měsíční monitoring. „V roce 2021 je Bečva sledována ve třech místech - u Choryně, Teplic nad Bečvou a v Troubkách. Rozsah sledovaných ukazatelů je široký a zahrnuje jak všeobecné ukazatele, mezi které se řadí například ukazatele kyslíkového a teplotního režimu, organického znečištění nebo živin, tak i kovy a metaloidy, široké spektrum organických látek, mikrobiální znečištění a biologické složky. Sledován je i obsah kyanidů,“ sdělila ČTK zástupkyně Povodí Moravy Jana Kučerová.
Kromě kvality a množství vypouštěných odpadních vod je podle ní pro kvalitu vody v povrchových vodách stěžejní hydrologická situace. Klasifikace je od první třídy, která znamená neznečištěnou vodu, po pátou třídu značící velmi silně znečištěnou vodu.
„Kvalita vody ve dvouletí 2019-2020 v toku Bečva v úseku od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí po ústí do Moravy u Troubek byla celkově označena třetí třídou jakosti - znečištěná voda. Toto hodnocení bylo dáno především vysokým obsahem fosforu, ale většina dalších parametrů byla hodnocena první nebo druhou třídou jakosti,“ uvedla Kučerová. Při porovnání nejvýznamnějších toků v povodí Moravy patří podle ní řeka Bečva k nejméně znečištěným.
Povodí Moravy sledovalo loni po zářijové ekologické havárii na Bečvě oživení dna makrozoobentosem, což jsou vodní bezobratlí, a fytobentosem (rostlinné organismy).
„V první fázi 24. 9. 2020 proběhla screeningová kontrola lokalit Choryně a Černotín. Ve druhé fázi 8. až 9. 10. 2020 byly odebrány vzorky na sedmi lokalitách v celém úseku řeky Bečvy od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí až po ústí do Moravy u Troubek. Průzkum neprokázal významný vliv havárie na společenstva makrozoobentosu a fytobentosu. Zjištěné složení společenstev bylo zřejmě více zasaženo vysokými průtoky způsobenými vydatnými srážkami v období po havárii než vlastní havárií. Výsledky naznačují, že makrozoobentos i fytobentos zůstaly dostatečně rozvinuty a představují dostatečný zdroj potravy i pro další články v potravním řetězci, zejména pro ryby. Tyto pozitivní výsledky potvrdily vhodnost zahájení zarybňování zasaženého úseku Bečvy,“ uvedla Kučerová. Vzorky byly odebrány také letos na jaře, v plánu jsou i na podzim. „Na základě jarních odběrů lze konstatovat, že společenstvo makrozoobentosu je dostatečně bohaté a nevykazuje zásadní odchylky od stavu před havárií,“ uvedla Kučerová.
