Nejvíce případů na milion obyvatel. Česko jako vzor je minulostí, píše CNN

Americké akcie zahájily nový týden poklesem, protože investoři se obávají, že dohoda o novém balíku koronavirové pomoci nebude uzavřena před prezidentskými volbami. Ty se mají uskutečnit 3. listopadu.

Index Dow Jones klesl o 410,89 bodu, tedy 1,44 procenta, na 28 195,42 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 se snížil o 56,89 bodu, neboli 1,63 procenta, na 3426,92 bodu. Index technologického trhu Nasdaq oslabil o 192,67 bodu, čili 1,65 procenta, na 11 478,88 bodu.

Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v neděli uvedla, že je optimistická a doufá, že by zákon o nové pomoci mohl být ještě do voleb. Avšak aby se tak stalo, musela by být dohoda v úterý.

Americký prezident Donald Trump dnes označil experta Bílého domu pro boj s koronavirem Anthonyho Fauciho za pohromu a pokusil se ubezpečit členy svého volebního štábu, že má stále šanci obhájit mandát. Informovala o tom agentura Reuters.

Mezi Trumpem a Faucim nepanuje shoda o tom, jak zvládnout pandemii covidu-19, která si jen ve Spojených státech vyžádala už skoro než 222 000 mrtvých a oslabila pozici republikánského prezidenta před volbami, jež se uskuteční 3. listopadu.

Nejvyšší velitelé americké armády už dostali povolení k návratu na pracoviště po izolaci, kterou zahájili před necelými dvěma týdny v souvislosti s pozitivním testem druhého muže pobřežní stráže. S odvoláním na činitele z ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura AP.

Do karantény muselo na začátku měsíce několik amerických generálů včetně toho vůbec nejvýše postaveného: šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho. Šlo o reakci na nález koronaviru u admirála Charlese Raye, který se několik dní před pozitivním testem účastnil schůze náčelníků štábů. Následně byla nákaza odhalena ještě u druhého nejvýše postaveného muže americké námořní pěchoty generála Garyho Thomase.

Několik španělských regionů dnes zpřísnilo restrikce ve snaze zastavit druhou vlnu koronavirové nákazy. Španělsko je z hlediska počtu nakažených nejhůře postiženou zemí v západní Evropě a v následujících dnech patrně překoná hranici milionu infikovaných, informovala agentura Reuters.

Navzdory stále přísnějším restrikcím přibylo ve Španělsku od pátku téměř 38 000 nakažených, čímž se celková bilance zvýšila na 974 449. Počet obětí stoupl o 217 na 33 992. V posledních týdnech přibývalo ve Španělsku denně v průměru přes 12 000 nakažených, dosavadním rekordem je více než 16 000 v polovině září.

Ve Francii prudce roste počet hospitalizovaných s covidem-19, poprvé od 12. června je jich více než 11 000. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na francouzské zdravotní úřady. Na jednotkách intenzivní péče francouzských nemocnic je nyní přes 2000 nakažených s koronavirem, což je nejvíce od 17. května.

Za posledních 24 hodin francouzské nemocnice poprvé od poloviny dubna přijaly více než 500 pacientů s covidem-19. Dosud podle francouzského ministerstva zdravotnictví v nemocnicích a domovech seniorů zemřelo 33 623 lidí, z toho 146 za posledních 24 hodin.

Podzimní vlna koronavirové nákazy přiměla tento týden k omezení provozu instituce Evropské unie. Poslanci Evropského parlamentu, kteří se dnes měli podle původních plánů sejít ve Štrasburku, zahájili v rámci prevence šíření viru plenární schůzi na dálku. Ministerská jednání, která se tento týden konají v Lucemburku, jsou podle diplomatů na několik týdnů patrně posledními osobními setkáními zástupců unijních vlád. Do virtuálního prostoru se po pandemií ovlivněném summitu z minulého týdne přesunují i jednání unijních prezidentů a premiérů.

Srbské zdravotnické úřady dnes v bělehradské sportovní hale Arena zprovoznily dočasnou nemocnici pro nakažené covidem-19. Letos je to už podruhé, co srbská armáda nemocnici otevírá.

Nová bělehradská nemocnice pojme přes 500 pacientů – na centrální plochu se vejde 360 lůžek a na ochozy a do VIP lóží dalších zhruba 150. Bude schopna přijímat pacienty až se středně těžkým průběhem nemoci covid-19, řekl podle agentury Tanjug koordinátor nemocnice plukovník Predrag Bogdanović. Díky centrálnímu rozvodu kyslíku bude moci obsloužit nemocné vyžadující respirátor.

Nemocnice fungovala v Areně již od června do září. Dnešní znovuuvedení do provozu se odehrává v očekávání nárůstu počtu nakažených i hospitalizovaných v nadcházejících dnech, uvedla televize N1.

Vzhledem k prudkému nárůstu počtu nových případů infekce zavádí bavorský okres Berchtesgadener Land od úterních 14:00 SELČ karanténu, platnou zatím pro příštích 14 dní. Lidé budou smět opouštět své domovy pouze v závažných důvodech, oznámila dnes bavorská ministryně zemědělství Michaela Kaniberová po krizovém zasedání místních úřadů. Kromě toho musí v okrese zavřít školy a školky, restaurace a zařízení pro trávení volného času.

Podle agentury DPA je to první taková uzávěra v Bavorsku za několik měsíců. V alpském okrese připadá 272 nově infikovaných na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní.

Cena ropy dnes mírně stoupá. Na trhu převážila naděje ohledně pomocného balíku americké ekonomice a vakcíny na covid-19 nad obavami z nárůstu nakažených koronavirem a plánu Libye zvýšit těžbu ropy.

Kolem 17:55 SELČ vykazovala severomořská ropa Brent růst zhruba o 0,1 procenta na 42,98 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala 0,5 procenta na 41,09 dolaru za barel.

Hranice mezi Spojenými státy a Kanadou zůstane uzavřena do 21. listopadu všem, kteří nemají k cestě vážný důvod. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval kanadský ministr veřejné bezpečnosti Bill Blair. Omezení na hranici mezi USA a Kanadou byla zavedena v březnu s cílem zpomalit šíření koronaviru. Od té doby byla opakovaně prodloužena. O nejnovějším měsíčním prodloužení režimu na hranici informoval Blair na svém Twitteru.

„Moc rádi bychom hranici otevřeli (…) Nemůžeme to ale udělat, pokud si nebudeme jisti, že Kanaďané budou v bezpečí,“ uvedl kanadský premiér Justin Trudeau dnes ráno v rozhovoru s rozhlasovou stanicí CHML. „V tuto chvíli je situace ve Spojených státech stále znepokojivá,“ doplnil.

Antigenní testy na covid-19, které slibují rychlé, ač ne zcela přesné výsledky za minimální náklady, zavádí do svého arzenálu státy po celé Evropě. Plán otestovat celou populaci je ale zatím na našem kontinentě spíš výjimkou.

Více v článku:

V Paříži a několika dalších velkých francouzských městech začal od soboty platit zákaz nočního vycházení. Podívejte se na fotografie osamělých ulic hlavního města Francie.

Zavřené restaurace a kavárny, povinnost pracovat z domova, pokud je to možné, či zákaz nočního vycházení. Tak vypadá ode dneška realita druhé koronavirové vlny v Belgii, která je v poměru nových případů covidu-19 na obyvatele hned po Česku nejhorší z celé Evropské unie. Na rozdíl od české vlády se ta belgická rozhodla zatím nechat otevřené školy, divadla či kina, o čemž se v médiích či na sociálních sítích vedou velké diskuze.

V jedenáctimilionové zemi se křivky počtu nakažených drží těsně pod těmi českými, denní průměr za minulý týden tu přesáhl 7000 a dále roste. Experti přitom zdůrazňují, že zásadnější než celková čísla je nárůst poměru pozitivních testů k téměř 15 procentům a postupné zaplňování nemocničních lůžek včetně míst na jednotkách intenzivní péče.

Za neskutečný označuje americká televize CNN vývoj pandemie covidu-19 v České republice, která podle ní výborně zvládla první vlnu šíření nákazy zejména díky včasnému zavedení plošného nošení roušek. Při druhé vlně však svůj předchozí úspěch nezopakovala. Mimořádného rozmachu koronaviru v Česku si všímají i další světová média. Upoutala je také nedělní demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze, která přerostla v násilné potyčky s policisty.

„Ačkoliv Česká republika zažívá technicky vzato druhou vlnu epidemie, ta první z tohoto jara ve srovnání s nynějším stavem vypadá jako bezvýznamná tečka na radaru,“ píše server CNN. Připomíná také, že ještě před dvěma měsíci se premiér Andrej Babiš chlubil tím, že je jeho země „best in covid“, tedy že si s nákazou poradila nejlépe ze všech států.

Italští snoubenci Chiara a Vincenzo uspořádali o víkendu tři svatební oslavy, aby splnili koronavirová opatření. Ta totiž v Itálii stanoví maximální počet účastníků svateb na 30. Informoval o tom dnes místní deník Il Resto del Carlino.

Chiara Rizziová a Vincenzo Pantieri se chtěli brát už 14. března. Plán jim ale stejně jako řadě dalších snoubenců zhatil koronavirus, kvůli němuž italská vláda tehdy jako první v Evropě vyhlásila celonárodní karanténní omezení. Chiara a Vincenzo tedy svatbu přeložili na 17. října. Minulý týden ale vláda kvůli nové vlně epidemie omezení v zemi opět zpřísnila a mimo jiné stanovila počet hostů na svatbách na nejvýše 30.

„Už jsme náš dlouho očekávaný den nechtěli znovu odkládat a měli jsme pozváno 88 hostů,“ řekla místnímu deníku nevěsta, která pochází ze severoitalského Bergama, tedy oblasti v této pandemii z Itálie nejvíce postižené.

Prezident Indonésie Joko Widodo dnes vyzval k rozvážnosti při používání vakcín proti koronaviru. V největší muslimské zemi světa se diskutuje o slučitelnosti vakcíny s náboženskými předpisy. Informovala o tom agentura Reuters.

Indonésie se snaží dostat epidemii covidu-19 pod kontrolu, eviduje dosud 365 000 nakažených a 12 000 úmrtí spojených s nákazou. Vláda usiluje o zajištění dodávky vakcín a míní, že očkování by mohlo začít už v listopadu.

Mnozí pacienti propuštění z nemocnice mají příznaky dušnosti, únavy, úzkosti a deprese i dva až tři měsíce od nákazy koronavirem. Vyplývá to ze studie vedené vědci z britské Oxfordské univerzity o dlouhodobém dopadu koronaviru, informovala agentura Reuters.

Studie sledovala 58 pacientů hospitalizovaných s koronavirem. Vědci zjistili abnormality ve více orgánech. Osoby, které prodělaly koronavirus, by podle vědců mohly trpět přetrvávajícími záněty.

„Tato zjištění podtrhují potřebu dále prozkoumat fyziologické procesy spojené s covidem-19 a vyvinout všestranný, jednotný model klinické péče o naše pacienty po propuštění z nemocnice,“ uvedla Betty Ramanová, lékařka z Oxfordské univerzity a jedna z vedoucích studie.

Wales zavede kvůli šíření koronaviru od pátku na více než dva týdny celostátní karanténu. Zavřít se budou muset všechny podniky vyjma těch, které jsou pro fungování země nezbytné, oznámil dnes velšský první ministr Mark Drakeford. Každá ze čtyř částí Spojeného království si určuje vlastní opatření v boji s pandemií. Ve Walesu žijí asi tři miliony z 67 milionů obyvatel Británie.

„Bude to muset být ostré a tvrdé, abychom dosáhli efektu, který potřebujeme,“ řekl dnes Drakeford. Do práce podle šéfa regionální vlády budou moci jen zaměstnanci klíčových oborů, například zdravotníci, policisté či hasiči. Uzavřít se budou muset i kostely a další modlitebny. Nižší stupně základních škol se otevřou po dvou týdnech. „Po všech ve Walesu budeme požadovat, aby zůstali doma.“

Slovinská vláda dnes kvůli rostoucímu počtu případů koronaviru vyhlásila třicetidenní nouzový stav. Informovala o tom agentura Reuters. Kabinet rovněž zavedl zákaz nočního vycházení, a to od 21:00 do 6:00. Opatření platí ode dneška.

Ministr vnitra Aleš Hojs na tiskové konferenci dále oznámil, že budou zakázány veřejné a náboženské akce. Slovinci se nebudou moci setkávat ve větším počtu, než je šest lidí najednou. Dosud se mohlo ve Slovinsku sejít maximálně deset lidí. Vláda také zakázala cestování mezi jednotlivými regiony země, které jsou nákazou nejvíce postiženy.

Írán zaznamenal v minulých 24 hodinách 337 úmrtí s covidem-19, což je rekordní údaj od začátku epidemie. Země je nejpostiženější ve svém regionu, má přes 30 000 mrtvých a více než 534 000 potvrzených nákaz.

Statistiky úmrtí začaly v Íránu prudce stoupat v minulých týdnech, podle tamních úřadů už v hlavním městě nejsou na jednotkách intenzivní péče volná lůžka.