Článek
Prostranství před budovou Kapitolu, kam přicházejí obvykle nového prezidenta podpořit statisíce Američanů, bude 20. ledna téměř prázdné. Kvůli koronavirové pandemii a bezpečnostním rizikům se většina programu přesune do virtuálního prostoru. Zrušeny jsou tradiční plesy a koncerty. A poprvé od roku 1869 bude inauguraci bojkotovat odcházející prezident. Joe Biden rozhodnutí Donalda Trumpa okomentoval slovy, že je to jedna z mála věcí, na které se kdy oba shodli.
„Inaugurace je sama o sobě oslavou, slavností. Letos se okolo ní ale vznáší velká kontroverze. Prezident Trump ji otevřeně bojkotuje, a i když nebude zdaleka první, do historie se tímto svým postojem zapíše. Postaví se vedle prezidentů Johna Adamse, jeho syna Johna Quincyho Adamse a Andrewa Johnsona,“ komentuje pro Seznam Zprávy americká politoložka Christine Dayová.
Prezident John Adams odjel v roce 1801 z Washingtonu ve 4 hodiny ráno, aby se vyhnul inauguraci svého nástupce a rivala Thomase Jeffersona. „Byla to doba, kdy se náš západní svět teprve učil demokracii. Tehdejší výsledky voleb byly těsné a dlouho se nad nimi debatovalo. Dodnes se neví, zda se inaugurace neúčastnil z hořkosti ze své prohry, anebo proto, aby nevyvolal zbytečné vášně vedoucí až k násilí u občanů. Je až neuvěřitelné, kolik paralel s dneškem nabízí historie,“ přibližuje tehdejší okolnosti Dayová. O osmadvacet let později zopakoval jednání svého otce prezident John Quincy Adams.
Poslední prezident, který odmítl na symbolické předání z vlastní vůle dorazit, byl Andrew Johnson. Byl mimochodem také prvním prezidentem v historii USA, kterého se týkal proces impeachmentu. „Psal se rok 1869 a tehdejší odcházející prezident Johnson nenáviděl toho nastupujícího - Ulyssese S. Granta. Pocity to byly vzájemné. Grant odmítl jet ke Kapitolu ve stejném kočáru,“ píše deník The Washington Post.
Oba muži stáli v nedávno skončené občanské válce na opačných stranách barikády, a tak se této reakci obou nikdo nedivil. Deník The New York Herald tehdy vše zaznamenal do detailu: Grant přijel ve svém kočáru před Bílý dům, tam měl počkat, až do jiného kočáru usedne Johnson a společně se měli vydat ke Kapitolu. Po několika minutách čekání a ticha nechal prezident Johnson vzkázat, že je příliš zaneprázdněn, a procesí se tak obešlo bez něj.
„Ve chvíli, kdy se jeho nástupce chystal složit přísahu, zůstal Johnson v Bílém domě a pokračoval v podepisování listin a v osvobozování zločinců. V poledne povstal a potřásl si rukou se všemi členy vlády. Když opouštěl svou pracovnu, prohlásil, že už se nemůže dočkat, až ucítí horský vzduch Tennessee,“ poznamenal dobový tisk.
Další tři američtí prezidenti z různých důvodů přísahu svých nástupců minuli. Osmý americký prezident Martin Van Buren – a to je jediný případ, u kterého historici neznají důvod – dále Woodrow Wilson a Richard Nixon. V roce 1921 prezident Wilson doprovodil ke Kapitolu svého nástupce ve voze, ale ze zdravotních důvodů na složení slibu nezůstal.
V Nixonově případě se vše odehrálo rychle. „Poté, co Richard Nixon v roce 1974 uprostřed druhého volebního období po odhalení aféry Watergate rezignoval na svou funkci, nebyl ani on přítomný inauguraci Geralda Forda, která se tehdy odehrála přímo v Bílém domě. Vzhledem k okolnostem rezignace - byl prvním americkým prezidentem, který složil funkci - jej u slibu zřejmě nikdo ani nechtěl,“ vysvětluje Christine Dayová.
Současný prezidentský úřad bude ve středu ve Washingtonu reprezentovat viceprezident Mike Pence. Účast potvrdili prezidenti George W. Bush, Barack Obama a Bill Clinton s manželkami. Nejstarší žijící americký prezident Jimmy Carter, který v říjnu oslavil 96. narozeniny, na inauguraci nepřijede.
