Článek
Když v květnu americký prezident Donald Trump oznámil jednostranné vypovězení jaderné smlouvy s Íránem, kterou s asijským státem dohodly v roce 2015 USA a další pětice zemí, podle listu The New York Times (NYT) vyvstaly dva černé scénáře.
Nově nachystané sankce vůči Íránu budou příliš účinné a prudký výstřel v ceně ropy uškodí americké ekonomice, nebo naopak nadnárodní firmy nebudou americká přání respektovat a Teherán ze všeho vyvázne jako vítěz, kterému nebude nic bránit v obnovení jaderného programu.
Podle NYT se ale ani jedna varianta nenaplnila, naopak současné dění nahrává tomu, že Trump se svými poradci rozhodl dobře. Nově zavedené sankce začnou platit za dva měsíce, přesto už nyní íránská ekonomika strádá. Nadnárodní společnosti obchodující s ropou, včetně těch se sídly v zemích, které zůstávají dohodě z roku 2015 věrné, vypovídají své obchodní závazky s Teheránem a na cenách ropy se to projevilo minimálně.
Barel ropy se dlouhodobě prodává za 80 dolarů, za ropné krize před deseti lety byla jeho cena bezmála dvojnásobná. Tehdy byl Írán ještě v roli jednoho z hlavních hybatelů ropného trhu a sebemenší nejistota v islámské republice ceny prudce zvedala.
V posledních letech se ale produkce ropy výrazně zvedla v zemích, jako jsou Spojené státy, Kanada nebo Brazílie, které se staly významnými vývozci, a Írán tak ztratil svůj monopol. K plánovaným sankcím se navíc s chutí přidává íránský regionální rival ze Saúdské Arábie.
Íránský ropný export mezi červnem a zářím meziročně klesl o pětadvacet procent, přibližně o 600 tisíc barelů ropy denně, a v momentě, kdy začnou platit americké sankce, se počítá s dalším propadem okolo 500 tisíc barelů denně. V případě naplnění nejnepříznivějších prognóz by podíl Íránu na světovém exportu mohl propadnout ze tří procent trhu na méně než jedno.
Od Íránu se odvracejí i jinak odpůrci Trumpova nového přístupu. Čím dál méně ropy posílá země například do Jižní Koreje, svého vloni třetího nejvýznamnějšího odběratele, Japonska nebo Francie.
Podle konzervativního think thanku Foundation for Defense of Democracies v Íránu i po naplnění sankcí plánuje zůstat pouze devatenáct z 232 dotázaných společností a 142 zůstává nerozhodnutých.
Současnou situaci by podle NYT mohly zvrátit aktivity Číny nebo Ruska. Číňané z Íránu odebírají půl milionu barelů ropy denně a jejich instituce jsou do značné míry izolovány od amerických, proto by se jich případné sankce neměly výrazně dotknout.
