Článek
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) čelila ze strany Spojených států kritice už v průběhu letošního roku. Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová tehdy kritizovala zejména „zaujatost“ orgánu vůči Izraeli.
Podle šéfkomentátora Seznamu Jiřího Hoška lze při pohledu na širší kontext záležitosti vystopovat i další důvody, které k rozhodnutí Spojených států přispěly. „Američané nejsou spokojeni s tím, jak rada celkově funguje. Zasedají v ní i státy, které mají, mírně řečeno, s lidskými právy potíže,“ řekl. Mezi takové patří třeba Čína, Demokratická republika Kongo, Kuba nebo Venezuela.
Podle Hoška svou roli hraje i to, že Donald Trump a jeho poradce pro národní bezpečnost John Bolton nejsou největšími fanoušky samotné Organizace spojených národů.
Rada příliš pravomocí nemá
Rada OSN pro lidská práva v roce 2006 nahradila Komisi pro lidská práva a je jedním z nejvýznamnějších orgánů Organizace spojených národů. Mezi její hlavní úkoly, jak její samotný název napovídá, patří dohled nad dodržováním lidských práv. Sama o sobě ale přílišné pravomoci nemá. „Rada může do míst, u kterých panuje podezření, vyslat nějaký tým, ten sepíše dobrozdání a poté rada může odhlasovat kritické stanovisko. To je asi tak všechno,“ připomíná.
UNHRC sídlí v Ženevě a má 47 členů rozdělených do pěti regionů OSN. Jednotliví členové jsou voleni Valným shromážděním OSN na tři roky. Každý stát může být členem maximálně dvě po sobě jdoucí období.
Česká republika byla členem orgánu v prvním roce jeho fungování a později v letech 2011 až 2014. Podle Ministerstva zahraničních věcí se o členské křeslo bude Česko znovu ucházet pro období od roku 2019.
Česko ztratilo spojence
Česká diplomacie zhodnotila odchod USA z orgánu OSN jako ztrátu důležitého partnera při ochraně lidských práv. Veřejnosti to sdělila mluvčí Irena Valentová. Zároveň dodala, že Česká republika sdílí některé výhrady vznesené zástupci Spojených států.
USA se staly prvním státem, který instituci dobrovolně opustil. Před sedmi lety, během takzvaného arabského jara, byla z UNHRC vyloučena Libye.
Administrativa Donalda Trumpa není jedinou americkou vládou, která instituci kritizovala. Už během vlády prezidenta George Bushe mladšího Spojené státy UNHRC tři roky bojkotovaly.
