Trumpovi hrozí střet zájmů, nechce se zbavit svého podnikání

Donald Trump prohlásil, že během výkonu prezidentské funkce upustí od řízení své obchodní říše, ale prodat ji nehodlá. Pokud se tak stane, otřese Trump všemi prezidentskými precedenty o konfliktu zájmů. Podle expertů na etiku vládnutí otevře prostor pro vyšetřování a právní spory, které mohou svazovat jeho vládu.

„Mí ředitelé budou vše řídit spolu s mými dětmi," řekl Trump v neděli televizi Fox News. Nebude prý mít s řízením svých společností nic společného a nebude „uzavírat smlouvy". Podle bývalého etického poradce Bílého domu Richarda Pointera je to krok správným směrem, ale prezident nemůže uzavírat své obchody ani prostřednictvím jiných lidí. „Nemůže je (své podniky) vlastnit," řekl Pointer.

Po desetiletí američtí prezidenti rozprodávali své akcie a další majetky a utržené peníze vkládali do „slepých" fondů řízených investičními manažery. Prezident Jimmy Carter tak například prodal svou farmu na burské oříšky. A to byl jediný podnik v jediném státě.

Trumpova říše je v daleko komplikovanější situaci. Prezident vlastní podíly v mrakodrapech, hotelích, letoviscích a golfových klubech v USA, uzavřel licenční a manažerské smlouvy s podobnými podniky po celém světě. Jde o 500 firem v nejméně 25 zemích.

Jedině prodejem do nezúčastněných rukou může Trump přesvědčit kritiky, podle nichž v opačném případě může měnit legislativní, daňovou a zahraniční politiku ve svůj obchodní prospěch. Prodejem rovněž zablokuje možnost, že bude prostřednictvím svých podniků vydíratelný.

Newt Gingrich z vedení Trumpova štábu prohlásil, že voliči hlasující pro Trumpa věděli, že je obchodník disponující miliardami. Prodávat majetek proto nemusí. Gingrich prý doporučuje, aby Trump jmenoval tým pěti etických expertů pro blokování případných konfliktů.

Úřad pro vládní etiku, agentura kontrolující dodržování mravních zásad, ale usiluje o mnohem víc. „Nemůžeme častěji opakovat, jak prospěšný by byl totální distanc (od byznysu)," vzkázala agentura Trumpovi. Jejím členům ale není známo, zda se prezident právě takto zachová.

Prezident jmenuje šéfa vládní agentury, která stanovuje výši nájemného pro washingtonské budovy patřící státu, což je i případ Trumpova nového hotelu. Trumpa čeká jmenování šéfa národní odborové rady, která rozhoduje v pracovních sporech. Jedním z nich byl nedávno spor zaměstnanců Trumpova hotelu v Las Vegas. Cizí činitelé mohou využít obchodních zájmů prezidenta ke zlepšení vztahů s USA. Krátce po volbách byl jistý Filipínec jmenován „zvláštním vyslancem" v USA. Spolu s Trumpem vlastní bytový komplex ve Washingtonu.

Trump bude jako prezident stát mimo dosah federálních zákonů o střetu zájmů, ale může se dostat do střetu s ústavou. Ta veřejným činitelům zakazuje, aby přijímali dary nebo peníze od cizích vlád a společností jimi kontrolovaných, aniž by s tím souhlasil Kongres.

Může problém vyvolat moment, kdy si někdo koupí byt v Trumpově obytném komplexu? Co se stane, když cizí úředník schválí Trumpův projekt ve své zemi? Odpovědi odborníků se liší, protože ústavní klausule je vágní a precedens neexistuje. Podle Pointera musí Trump všechny cizince ze svých realit vyhodit; jinak riskuje ústavní žalobu.