Článek
Sčítání odevzdaných hlasů v prezidentském klání Joea Bidena a Donalda Trumpa zatím není u konce, misky vah se ale v posledních hodinách naklánějí spíš na stranu demokratického kandidáta. Prezident tuto realitu nehodlá přijmout s poukazem na podle něj údajně podezřelé sčítání, jak upozornil své příznivce na Twitteru: „Včera v noci jsem vedl, často přesvědčivě, v mnoha klíčových státech,“ napsal Trump a dodal, že po připočítání těchto překvapivých hlasů začal jeho náskok „magicky“ mizet.
„VELICE DIVNÉ, volební komise to mají úplně a historicky špatně,“ uvedl prezident. Vědomí možná blížící se prohry donutilo republikána Trumpa zapojit do hry všechny dostupné prostředky - přepočet hlasů, obvinění z podvodného korespondenčního hlasování a hlavně právníky.
Nakolik mohou být jeho snahy uzmout prezidentské křeslo skrze právní moc úspěšné a kudy taková cesta povede, jsme se zeptali advokáta Ondřeje Preusse.
Existuje reálná šance, že se Donaldu Trumpovi v případě, že nebude vyhlášen vítězem voleb, povede rozhodnutí zvrátit právně, a zůstat tak ve funkci i nadále?
Vyloučit to úplně nejde, ale myslím si, že to bude mít velmi těžké. Často se zmiňuje případ z roku 2000, kdy George Bush získal Floridu díky tomu, že tam asi o 500 hlasů údajně porazil svého soupeře Al Gora. Situace se ale tehdy týkala jen jednoho státu, vítězství Bushe napadl Al Gore, který se snažil o konkrétní indicie, proč si myslí, že byly hlasy započítány špatně. Nakonec Nejvyšší soud potvrdil jako vítěze Bushe. A proto si myslím, že bude klíčové, jak to dopadne, a zatím to vypadá, že za vítěze bude prohlášený spíš Biden než Trump. Pokud se tak skutečně stane, šance Trumpa zvrátit rozhodnutí by dle mého byla relativně malá.
Bush vs. Gore
Volby v roce 2000 provázely mimo jiné i děrné štítky, kdy voliči dostali lístky se jmény kandidátů, kterým byla přiřazena zatrhávací políčka. Aby mohl být hlas platný, musel lístek projít děrným strojem. Nicméně se ukázalo, že někteří za označovací páku tahali nedostatečně, a štítek se tak úplně neproděravěl. Nesrovnalosti před dvaceti lety provázely manipulace s lístky i jejich mizení. Komise nebyly nezávislé, a proto snadno obvinitelné druhou stranou. I proto Gore požádal o přepočítání.
Jaké kroky by Trump musel tedy podniknout, aby dosáhl svého právní cestou?
Musel by docílit přepočítání hlasů ve Wisconsinu, na což právo bude mít, vzhledem k úpravě, která říká, že pokud je rozdíl hlasování pod jedno procento, tak je možné o přepočítání žádat. Na druhou stranu je ten rozdíl asi 20 tisíc hlasů (ve čtvrtek večer, pozn. red.), takže tam si myslím, že by bylo velmi těžké něco změnit. Ledaže by se Trumpovi nějak podařilo ty korespondenční hlasy zneplatnit ve větší míře. A to si myslím, že také může být jeho strategie. Nevidím tuto cestu moc realisticky.
Zneplatnění hlasů na základě jejich nepravosti a upozornění na podvody s korespondenčním hlasováním byly výraznou částí už jeho kampaně…
Tady je potřeba říct, že si k tomuto Trump připravoval půdu už před volbami. Nejenom verbálně, někteří jeho republikánští spojenci trošku házeli klacky pod nohy korespondenčnímu hlasování v klíčových státech, jako je Michigan nebo Pensylvánie. Tam nebylo umožněno, aby hlasy byly sčítány průběžně, proto se na ty výsledky také čeká tak dlouho. A to zase pomáhá narativu Trumpa, že jde o nějaké podivné hlasy, které je potřeba vyřadit.
STOP THE COUNT!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 5, 2020
A plus ještě je tady otázka těch hlasů, které přicházejí se zpožděním, byly odeslány před volbami, ale pošta je doručila až po nich. Tam je také otázka, zda proti nim nebude třeba soudně dál postupovat. Soudy už se tomu věnovaly, třeba v Michiganu nebo v Pensylvánii umožnily tyto hlasy přijímat po několik dní po volbách. Všechno tohle může být v rámci právních sporů napadáno.
Trump to chce řešit u Nejvyššího soudu, kde má i své soudce, předtím ale musí situaci prošetřit soud na státní úrovni…
Je to tak, tady je potřeba si uvědomit, a na těch volbách se krásně ukazuje ten statut Spojených států, historicky to bylo ještě daleko větší, tehdy lidé vůbec „nevybírali“ přímo volitele, to měli na starosti zákonodárci členských států. Od toho se postupně během 19. století upustilo, nyní státy volí volitele přímo, ale podle vlastních pravidel, každý stát je má jiná. Takže je třeba obrátit se na soud toho daného státu a teprve až ten rozhodne, zda je možné se odvolat k Nejvyššímu soudu, jak se to stalo i tehdy na Floridě. Tehdy floridský soud přikázal přepočítání hlasů, ale Nejvyšší soud tohle rozhodnutí zvrátil a hlasy přepočítány nebyly.
Ondřej Preuss
JUDr. et Bc. Ondřej Preuss, Ph.d. je odborným asistentem na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokátem v Praze. V současnosti je i tajemníkem katedry. Kromě Právnické fakulty vystudoval i obor mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval i ve francouzském Nancy.
Ve své odborné činnosti se zaměřuje zejména na otázky spojené s ústavními změnami a legitimitou moci, kterými se zabývá na Pf UK. Publikoval např. monografii Klauzule věčnosti. Je možné odstranit liberální demokracii? Kratší texty publikuje i v zahraniční a vede také kurz na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Takže když bude Trump potřebovat získat hlasy navíc nebo vyřadit ty, které šly proti němu, bude muset nejdřív projít řízením na „prvním stupni“ v daném státě. Navíc proti němu hraje i čas. Protože pokud by se to mělo táhnout, Nejvyššímu soudu se bude zužovat možnost do toho zasahovat. A když už bude ohlášeno vítězství Bidena, bude mít Trump ztíženou pozici výsledek zvrátit. Ještě se tady objevuje jeden zajímavý argument, že to vypadá, a to se dopředu překládalo a zřejmě se to potvrdí, že Biden vyhraje s obrovským náskokem na celkové úrovni, bude mít celkem mnohem víc hlasů než Trump. Právně by to sice nemělo být rozhodující, protože jde opravdu o soutěž v každém státu, ale Trumpovu argumentaci to snižovat bude.
Další věc, která zaznívá, je, že soudy by do toho neměly příliš zasahovat a spíš by měly vše nechat na zákonodárcích daných států. V jednu chvíli se jim „hodilo“, že to byly republikánské většiny, třeba ve Wisconsinu nebo Michiganu, které předčasné započítávání neumožnily. Argument Nejvyššího soudu zněl, že to je na zákonodárcích a „my do toho vstupovat nemáme“.
Teď by musel částečně otočit a říct, že do toho zasáhnout soudní mocí musí. A to osobně nepředpokládám. I když jsou ti soudci asi ve většině nakloněni Trumpovu politickému proudu, ostatně tři z nich jmenoval, tak si to nemyslím. Pokud se neobjeví jasné důkazy toho, že v nějakých okrscích probíhaly masivní podvody nebo podezření, že se vyřazovaly nebo započítávaly falešné hlasy a tak dále. Pokud nebudou jasné důkazy, tak dle mého se ty volby nepodaří zvrátit.
Ale pokud budou výsledky obrovsky těsné, třeba že to bude záležet jen na jednom státu, například na té Pensylvánii nebo Arizoně, tak si dovedu představit, že budou vehementně napadány a budou se hledat jakékoli argumenty, které v tu chvíli budou účelové.
O jakém časovém horizontu mluvíme? Je Trumpův právní plán teoreticky časově zvládnutelný?
Celé by se to mělo stihnout do začátku prosince, kdy se mají sejít volitelé, a v tu dobu už musí být jasné, kdo ti zvolení volitelé jsou. To byl i jeden z těch floridských argumentů, nebyl jednoduše čas, a to šlo řádově o méně hlasů než nyní ve Wisconsinu. Může se stát, že se hlasy třeba přepočítají, výsledek se ale nezmění a Trump to napadne znovu. A to myslím, že proti němu bude hrát už čas.
Na druhou stranu žijeme ve světě, kdy už pomalu nic není stoprocentně platné tak, jak jsme byli zvyklí, takže nechci vylučovat žádné scénáře. Trump je nestandardní prezident, který asi nebude náchylný k nějakému přehnanému respektu k oficiálním stanoviskům. Takže si myslím, že se ještě můžeme dočkat velmi ošklivé situace, mluví se i o tom, že tam může docházet k nějakému napadání zdola. Ty davy lidí budou přesvědčeny bez důkazů na základě nějakých tvrzení o tom, že je to zfalšované. Proto komentátoři i další veřejné osobnosti kritizují Trumpa, že vůbec nemá mluvit o zfalšování voleb takhle preventivně, protože tím akorát podněcuje k názorům, které podkopávají důvěru ve stát.
Lidé žijí v očekávání brzkého výsledku a se všemi těmi právními plány, podáváním žalob a přepočítáváním hlasů to z laického pohledu vyznívá jako časově náročné a nezvládnutelné… Kdy se dá očekávat výsledek prvních žalob?
Takhle to volební soudnictví nefunguje, neznám sice přesně procedurální nastavení v USA, ale je možné řešit napadání v řádech jednotek dnů, což známe i v případě voleb u nás. Soud pak může mít lhůtu na rozhodnutí i pět dní. Takže z toho pohledu je možné, že se to stihne, ten model s tím počítá. To je jedna z odlišných zásad, která je vlastní volebnímu soudnictví obecně. Je tu tlak na rychlost, nemůžete připustit, aby se dlouho řešilo, zda je nově zvolený Kongres skutečně správně zvolený, to by delegitimizovalo jakékoli další rozhodnutí orgánu.
Jasno musí být předtím, než se orgán ujme své funkce, v tomto případě mluvíme o 20. lednu, kdy by se měl ujmout prezident své funkce. V Americe ale platí ten mezikrok v podobě volitelů a to by mělo být vyřešeno právě do prosince. Do té doby je řešení reálné, Trumpovi lidé žaloby a návrhy už podali, takže si myslím, že během příštího týdne můžeme mít první rozhodnutí.
