Trumpova „dohoda století” jako rozbuška před izraelskými volbami

Americký prezident Donald Trump se tento týden rozhodne, zda svůj blízkovýchodní mírový plán přezdívaný „dohoda století” zveřejní ještě před březnovými izraelskými volbami, nebo až po nich. V neděli o tom informovala izraelská média s odvoláním na izraelské i americké zdroje.

Zveřejnění plánu, který velmi pravděpodobně vyjde vstříc především Izraelcům, může výrazně ovlivnit nadcházející volby do Knesetu. Ty se uskuteční 2. března a Izraelci půjdou volit už potřetí během jediného roku. Poslední volby loni na podzim skončily patem a ani dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Benny Ganc nedokázali získat potřebnou většinu 120 poslaneckých křesel pro sestavení vlády.

Zatímco Netanjahu, který čelí obvinění hned ve třech korupčních kauzách, údajně tlačí na co nejrychlejší zveřejnění Trumpova plánu, jeho protivník Ganc má názor přesně opačný. Není divu, Trump a Netanjahu se v mnoha otázkách shodují a očekává se, že Bílý dům přijde s návrhem blízkým Netanjahuovi – tedy s jednotným Jeruzalémem převážně pod izraelskou správou, legalizací velkých osadnických bloků na Západním břehu Jordánu, odmítnutím návratu palestinských uprchlíků i návratem k hranicím z roku 1967.

Palestinci by takový návrh okamžitě odmítli, a pokud by Netanjahu vyjádřil ochotu k jednání, mohl by dostat zelenou ke svému plánu na anexi údolí Jordánu, které vidí jako životně důležité území pro bezpečnost židovského státu.

Ustupovat Palestincům sice nijak výrazně nehodlá ani Ganc, jeho ochota ke kompromisům by ale vzhledem ke složení budoucí koalice měla být přece jen o řád vyšší – zatímco Netanjahu uzavírá partnerství s ultraortodoxními a krajně pravicovými stranami, Gancovo hnutí Modrá a bílá chce jít do koalice spíše s levicovými subjekty. Ganc deníku Haarec řekl, že zveřejnění plánu před volbami by bylo zásahem do vnitřní izraelské politiky.

Gancovo hnutí nicméně s kritikou Trumpova záměru rychle přestalo: „Poslední věc, co teď potřebujeme, je spor s Trumpovou administrativou, který by vyzvedl vztah mezi Trumpem a Netanjahuem,” přiznal jeden z představitelů modrobílých.

Jak ve svém komentáři pro server Al-Monitor napsal někdejší vyjednavač mírových dohod z Osla Josi Bejlin, Trump může nakonec navrhnout i jisté územní ústupky Izraele. To by se zcela jistě nelíbilo Netanjahuovým krajně pravicovým partnerům, kteří něco takového kategoricky odmítají. „Bibi” by pak přišel o případné koaliční partnery a do voleb by šel naopak oslabený.

Bejlin, který v minulosti působil mimo jiné jako ministr spravedlnosti a pro náboženské otázky, navíc připomíná, že mír mezi sebou mají uzavřít Izraelci a Palestinci, nikoliv Izraelci a Američané. Předložit tedy plán, jenž by vyhovoval pouze Netanjahuovi, nedává ve výsledku příliš velký smysl.

První část Trumpova návrhu už byla zveřejněna letos v létě v bahrajnské Manámě, zabývá se ale pouze finanční podporou Palestinců v případě konečné dohody, politické otázky typu územních výměn nebo statusu Jeruzaléma se v ní neřeší.

Američané vysvětlovali oddalování plánu právě snahou neovlivňovat izraelské parlamentní volby. Tentokrát je ale situace odlišná – na podzim se uskuteční volby do Bílého domu a zveřejnění citlivé „dohody století” by naopak mohlo mít vliv i na americké voliče.

Tento týden by se konečně měly dát věci do pohybu. Kushner se v úterý zúčastní spolu s Trumpem každoročního Světového ekonomického fóra v Davosu. Právě zde by měli téma zveřejnění „dohody století” předložit k posouzení světovým lídrům. Ve čtvrtek pak Trumpův blízkovýchodní emisar odcestuje do Jeruzaléma na Světové fórum o holokaustu, kde by měl mírový plán probrat s oběma uchazeči o izraelské premiérské křeslo. Kromě výsledků jeho jednání by Trumpovo konečné rozhodnutí měla ovlivnit i reakce arabských lídrů a také další vývoj ve věci impeachmentu.