Trump zveřejní „plán století“ pro Blízký východ. Jde na ruku „Bibimu“

Dlouho očekávaný a avizovaný návrh mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci představí americký prezident Donald Trump už v pondělí, pouze ale jedné straně. V Bílém domě přivítá izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i jeho vyzyvatele Bennyho Gance, Palestinci budou v Oválné pracovně chybět.

V úterý by měl Trump plán představit veřejnosti.

Bližší detaily Trumpova plánu, přezdívaného „dohoda století”, se v médiích nicméně objevily už v neděli. A potvrdily očekávání, že dohoda, o níž vyjednával Trumpův zeť Jared Kushner, je jednostranně zaměřená ve prospěch Izraele. Židovský stát si ponechá prakticky všechny stávající osady na Západním břehu Jordánu, a bude tak moci anektovat 30–40 procent území označovaného písmenem C, tedy části Západního břehu nyní kontrolované Izraelem.

Izraelci by se podle návrhu citovaného serverem Ynetnews museli vzdát jen 15 malých izolovaných osad a také asi 60 takzvaných outpostů, tedy divokých tábořišť zabraných radikálními náboženskými sionisty. V nich žijí asi tři tisíce lidí, kteří se svých ilegálních obydlí dobrovolně vzdát rozhodně chtít nebudou.

Na ruku Izraeli jde Trumpův plán i v otázce Jeruzaléma. Zatímco Palestinci požadují, aby byla východní část města hlavním městem jejich budoucího státu, Trumpova administrativa toto přání zcela ignoruje a ponechává celé Svaté město výlučně pod izraelskou správou. Chrámová hora s třetím nejsvětějším místem islámu mešitou al-Aksá a další nábožensky důležitá místa by měla být pod dohledem obou stran.

Hlavní město by si tak Palestinci mohli udělat pouze na území za izraelskou separační zdí. V úvahu by tak připadalo některé z arabských předměstí Jeruzaléma, v minulosti se v této souvislosti spekulovalo o Šu’fatu.

„Z toho, co víme, jasně vyplývá, že plán jde na ruku Izraeli. Ale nejen Izraeli jako takovému, ale především tomu pravicovému. Zatímco izraelský střed a levice si přály spíše větší oddělení od Palestinců, dohoda dává zelenou legalizaci židovských osad a tomu, aby se staly součástí Izraele,” řekla Seznam Zprávám politoložka Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd UK.

„Dohoda století” počítá s přechodným čtyřletým obdobím, během něhož by měli Palestinci čas změnit názor a přistoupit na Trumpovy podmínky. Izrael si během tohoto období ponechá kontrolu nad oblastí C a bude v ní i moci stavět v místech, kde už nyní osady stojí. Zastavit by se naopak měly developerské projekty jdoucí nad rámec stávajícího izraelského osídlení, stejně jako rozšiřování průmyslových zón na Západním břehu.

Zatímco Palestinci by měli dostat z výše zmíněné oblasti C 40 procent, Izraelcům by podle plánu mělo připadnout 30 až 40 procent. Osud zbylého území, tedy 20 až 30 procent této oblasti, návrh neupřesňuje.

I izraelští představitelé se pak podivují nad podmínkou stanovující, že se stávající palestinské samosprávě musí podřídit i Pásmo Gazy, kde vládne radikální islamistické hnutí Hamás. Gazu má se Západním břehem spojit tunel, i ten ale vyvolává otázky – Hamás až dosud budoval tunely kvůli tomu, aby jimi mohl pašovat zbraně, případně jimi vysílat své bojovníky, aby útočili na izraelské vojáky nebo civilisty.

Plán připouští sice vznik samostatného palestinského státu, psát o něm by se ale mělo spíš v uvozovkách. Šlo by totiž o stát demilitarizovaný, který by neměl kontrolu ani nad vlastním vzdušným prostorem, ani nad pozemními hraničními přechody. Budoucí palestinský stát by navíc nesměl uzavírat spojenectví s dalšími zeměmi.

Pozice Palestinců je taková, že odmítají plán už před jeho oficiálním zveřejněním. Vedení samosprávy již dokonce pohrozilo, že by mohlo odstoupit od mírových dohod z Osla z roku 1993. „Palestincům nezbývá nic jiného než plán odmítnout. Je otázka, jestli splní to, čím v minulosti opakovaně strašili, a to rozpuštění samosprávy. Nemyslím ale, že by k tomu přistoupili, protože lidé, kteří v samosprávě sedí, jsou zkorumpovaní a závislí na penězích ze Západu. O ty nebudou chtít přijít,” myslí si Kalhousová.

Samospráva už podle serveru Middle East Monitor zahájila akci proti „dohodě století”. Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí řekl, že zahájil jednání s arabskými státy o tom, jak na nechtěnou Trumpovu iniciativu zareagovat.

Specialistka na palestinsko-izraelský konflikt Kalhousová upozorňuje ještě na jedno úskalí plánu, kterým bude postoj sousedního Jordánska. „Pro něj je to úplně nejhorší zpráva. Jordánci mají obavy, že tyto kroky povedou k tomu, že se z Jordánska stane palestinský stát,” upozorňuje. Jordánský král Abdalláh už také v neděli řekl, že jeho země nebude souhlasit s návrhy, které by ji poškozovaly.

Na své straně má naopak Trump saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož země se údajně zaručila, že poskytne peníze, které by pomohly zabránit palestinské sabotáži plánu. O tom, že Saúdové se s Izraelci názorově přibližují, svědčí i nejnovější izraelské oznámení, že dovolí svým občanům cestovat za byznysem do Saúdské Arábie, i když nemá Izrael s královstvím oficiálně navázané diplomatické vztahy.

V pondělí nicméně saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán řekl, že Izraelci v Saúdské Arábii nadále nejsou vítáni. „Naše pozice se nemění. Neudržujeme vztahy s izraelským státem a držitelé izraelských pasů v současné době nemohou království navštívit.”

Dohodu Trump v pondělí probírá s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i vůdcem opozice Bennym Gancem, s nímž podle Kalhousové Američané návrh dopředu konzultovali. Palestinský prezident Mahmúd Abbás se naopak nechal slyšet, že oficiální návrh zatím v ruce nemá.

V úterý má Trump představit celý plán i veřejnosti. Jen pár týdnů před volbami do Knesetu, proto mnozí tento krok označují za Trumpův dárek svému spojenci Netanjahuovi. Politoložka Kalhousová ale poukazuje na to, že zveřejnění plánu před volbami může být dvousečné: „Do Bílého domu odjel i Ganc. Kterému opozičnímu kandidátovi se poštěstí, aby jednal před volbami s americkým prezidentem?” pokládá řečnickou otázku s tím, že návštěva obou politiků ve Washingtonu nemusí mít na volby tak velký vliv, jak se spekuluje.