Článek
Trump na Twitteru uvedl, že odvolal tajné setkání v Camp Davidu, kde se měl dnes odděleně sejít s představiteli Tálibánu a afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním.
„Pokud nesouhlasí s příměřím během těchto velice důležitých mírových rozhovorů a zabijí 12 nevinných lidí, pak zřejmě stejně nemají sílu na to, aby vyjednali smysluplnou dohodu,“ napsal Trump na twitteru. Radikální hnutí obvinil, že pomocí útoku na nevinné lidi chce pouze „zlepšit svou vyjednávací pozici“.
Podle agentury DPA není z Trumpova vyjádření zcela zřejmé, zda se jedná o definitivní zrušení vyjednávání nebo zda budou rozhovory pouze dočasně přerušeny.
Kancelář afghánského prezidenta reagovala, že opravdového míru lze dosáhnout jen v případě, že Tálibán ukončí násilí a přistoupí na přímé rozhovory s vládou. „Skutečný mír nastane, až Tálibán přestane zabíjet Afghánce, přistoupí na příměří a na přímé jednání s afghánskou vládou,“ uvedla kancelář v reakci na Trumpovo rozhodnutí zrušit jednání s představiteli hnutí.
Tálibán v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid v prohlášení uvedl, že důsledkem Trumpova rozhodnutí budou jen další mrtví Američané a další ztráty na majetku Spojených států. „Budou to Američané, kdo kvůli skončení rozhovorů utrpí víc než kdokoli jiný,“ konstatoval mluvčí. Dodal, že jednání pokračovalo hladce a že obě strany se dohodly na tom, že vnitroafghánské rozhovory začnou 23. září.
Při čtvrtečním útoku Tálibánu kromě příslušníka americké armády zemřel také rumunský voják a deset afghánských civilistů. Sebevražedný útočník odpálil vozidlo napěchované výbušninami na kontrolním stanovišti v centru města poblíž čtvrti s vládními budovami, velvyslanectvím Spojených států a sídlem mise NATO. Jednalo se již o druhý útok Tálibánu v afghánském hlavním městě v tomto týdnu, pondělní akce sebevražedného atentátníka si vyžádala nejméně 16 mrtvých a 119 zraněných.
Atentáty v Kábulu a rozsáhlé útoky Tálibánu na severoafghánská města Kunduz a Púli Chumrí z minulého týdne podle agentury Reuters vyvolávaly pochybnosti, zda mírová dohoda povede ke konci násilností v Afghánistánu. „Uzavření mírové dohody se skupinou, která nadále zabíjí nevinné lidi, nemá smysl,“ uvedl prezident Ghaní.
Tálibán, který v Afghánistánu momentálně ovládá nejrozsáhlejší území od roku 2001, vedl s představiteli Spojených států rozhovory o ukončení letitého konfliktu od července 2018. Jednat přímo s afghánskou vládou hnutí odmítlo. Zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad začátkem týdne uvedl, že obě strany se na mírové dohodě „v zásadě“ domluvily.
Návrh počítal mimo jiné s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby byla tato středoasijská země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence. V první fázi stahování mělo během 135 dní z Afghánistánu odejít 5000 ze 14 tisíc amerických vojáků.
Agentura AP poznamenala, že Trumpovo sdělení bylo překvapivé i proto, že z něj vyplývalo, že prezident byl ochoten hostit představitele Tálibánu v Camp Davidu jen pár dnů před výročím teroristických útoků z 11. září 2001. V odvetě za tyto útoky Američané vtrhli do Afghánistánu, kde svrhli režim Tálibánu, jenž chránil vůdce teroristické sítě Al-Káida zodpovědné za útoky z 11. září. Od té doby v Afghánistánu přišlo o život více než 2400 amerických vojáků. Zrušení jednání také odporuje Trumpově slibu stáhnout z Afghánistánu americké vojáky a po 18 letech ukončit zapojení USA do tohoto konfliktu. Prezident však byl pod tlakem afghánské vlády a některých amerických zákonodárců, kteří Tálibánu nevěří a domnívají se, že je příliš brzy na stažení amerických sil.
V Afghánistánu je 20 tisíc zahraničních vojáků, většina z nich jsou Američané. Válka si podle odhadů vyžádala životy 31 000 civilistů.
