Článek
Americký prezident Donald Trump požaduje po evropských spojencích, aby přijali zpátky bojovníky Islámského státu (IS), které v Sýrii zajaly jednotky syrských Kurdů. V Německu vyvolal takový požadavek vášnivé debaty, zda repatriovat své dřívější občany, kteří se rozhodli připojit k teroristickým jednotkám v Sýrii a Iráku.
„Spojené státy žádají Británii, Francii, Německo a další evropské spojence, aby přijali zpátky přes 800 bojovníků Islámského státu, které jsme v Sýrii zajali, a postavili je přes soud,” řekl o víkendu Trump. Pokud tak spojenci neučiní, budou kurdské vojenské síly podporované americkými jednotkami nucené zajatce propustit.
Podle německého ministra zahraničí Heika Maase je ale velmi těžké takový požadavek splnit. Návrat bojovníků IS a jejich rodin by byl možný pouze za předpokladu, že by tito lidé byli okamžitě po svém návratu do rodné země zatčeni a postaveni před soud.
„Jelikož to zatím není takový případ, je podle mě velmi těžké něco takového udělat,” řekl v neděli Maase pro německou televizi ARD.
Pokud má kdokoliv německé občanství, je podle zákona oprávněn se do Německa vrátit. Problémem ale zůstává, že Německo zrušilo všechny své diplomatické styky se syrskou vládou a neuznává autonomní oblast syrských Kurdů, proto není možné, aby mohlo Německo zjistit identitu zadržených islamistů. Pokud by Kurdové navíc bojovníky postavili před soud, rozsudek by nebyl mezinárodně uznán. Evropské vlády se navíc obávají, jaké odezvy by přijetí bojovníků IS vyvolalo.
Stažení amerických jednotek ze Sýrie vyvolává otázky ohledně bezpečnosti v oblasti kontrolované syrskými Kurdy. Syrské demokratické síly, složené z kurdských, arabských, asyrských, arménských a turkmenských milicí, zadržely okolo 800 bojovníků Islámského státu, 600 žen a více než 1 200 dětí pocházejících asi z 12 zemí. Syrští Kurdové varují, že nejsou plně schopni zvládnout takový počet lidí. Region, ve kterém operují, je prý nestabilní a existuje podle nich možnost, že islamisté ze zadržovacích táborů utečou zpět a vydají se zpět do Evropy.
Německé ministerstvo vnitra eviduje od roku 2013 skoro tisíc lidí, kteří odešli z Německa, aby se připojili k džihádistickým skupinám v Sýrii nebo Iráku. Skoro jedna třetina těchto lidí se už do Německa vrátila, někteří z nich byli trestně stíháni nebo umístěni do nápravných zařízení. Dalších 270 německých žen a dětí je stále v Iráku nebo Sýrii. Ministerstvo vnitra věří, že zhruba 75 procent těchto dětí není starších než tři roky. O tom, kolik přesně zadržely kurdské jednotky bojovníků pocházejících původně z Německa, nemá ministerstvo vnitra skoro žádné informace.
Expert na domácí politiku ve vládě Angely Merkelové Armin Schuster řekl německému deníku Der Spiegel, že by Německo mělo zadržené bojovníky přijmout.
„Nemůžeme očekávat, že cizí země přijmou zpět uprchlíky, které deportujeme, když ve stejnou chvíli nepřijmene zpět do Německa syrské teroristy Islámského státu. Německo má za tyto občany zodpovědnost, i když spáchali tak závažné zločiny.”
K přijetí islamistů pocházejících z Německa se postavilo několik dalších německých politiků jako například předseda Strany levice Dietmar Bartsch nebo mluvčí Strany zelených Omid Nouripour.
Naopak proti se vyslovil ministr vnitra Joachim Herrmann. Podle něj je potřeba se nejprve ujistit, zda budou bojovníci hned postaveni před soud. Podle mluvčí Svobodné demokratické strany Marie-Agnes Strack-Zimmermannové by mělo Německo přijmout bojovníky IS pouze v určitém počtu a potencionální hrozby by do země neměly být zpět vpuštěny.
