Článek
Cla se dotknou více než dvou třetin čínského dovozu, informovala agentura AP.
Vláda ve Washingtonu se doposud clům na spotřební zboží vyhýbala. Nyní by ale vyšší ceny zboží v maloobchodě mohly zbrzdit hlavní motor americké ekonomiky, kterým je spotřeba domácností. Studie společnosti J.P. Morgan zjistila, že cla na čínské zboží vyjdou průměrnou americkou domácnost na 1 000 dolarů (skoro 24 000 Kč) ročně.
„Je to jako když potrestáte svou dceru za to, co udělal syn. Je to nesmysl,“ řekl serveru BBC prezident americké asociace výrobců a prodejců oděvů a obuvi Rick Helfenbein.
Dovozní cla se od nového prohlášení budou vztahovat na 87 procent textilu a oblečení dováženého z Číny a na 52 procent obuvi. Mnohé americké firmy už varovaly, že budou nuceny promítnout vyšší ceny, které budou platit dodavatelům, do koncových cen pro zákazníky.
„Pro běžného spotřebitele je věc o to horší, že od americké vlády nedostane žádné kompenzační platby jako třeba zemědělci. Když Čína zavedla cla na americké agrární produkty, Trumpova vláda se rozhodla farmářům ulevit subvencemi a další státní finanční pomocí. Na spotřebitele se nic takového vztahovat nebude,“ uvedl v komentáři hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Čínský jüan oslabil vůči americkému dolaru
Dopad měly konflikty mezi Čínou a USA také na čínský jüan. Ten v srpnu oslabil vůči americkému dolaru o 3,8 procenta, což je nejvýraznější měsíční pokles od měnové reformy v roce 1994.
Další pokles kurzu jüanu v nadcházejících měsících podle expertů zlepší konkurenceschopnost čínského vývozu a částečně vykompenzuje dopad cel, která zavedly Spojené státy. Pokles kurzu ale může ještě více rozčílit Washington, který tento měsíc oficiálně označil Čínu za zemi, která manipuluje měnou.
Peking tento měsíc poprvé od finanční krize v roce 2008 umožnil, aby kurz domácí měny prolomil politicky citlivou úroveň sedm jüanů za dolar. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že uvalí desetiprocentní clo na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu činí 300 miliard USD (7,1 bilionu Kč).
V asijských továrnách stagnuje aktivita
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou měla v srpnu negativní dopad také na aktivitu v asijských továrnách. V Jižní Koreji, Japonsku a na Tchaj-wanu, které jsou závislé na vývozu, aktivita ve zpracovatelském průmyslu klesla a v Indii růst aktivity zpomalil. Překvapivý byl vývoj v Číně, kde aktivita v továrnách nečekaně rostla, zakázky však zůstaly slabé a důvěra podnikatelů se zhoršila. Vyplývá to z výsledků průzkumů mezi nákupními manažery, které zveřejnila společnost IHS Markit.
„Širší obrázek pro asijské vývozce zůstává velmi slabý kvůli dopadu americko-čínské obchodní války, která nadále eskaluje,“ uvedl hlavní ekonom IHS Markit pro oblasti Asie a Tichomoří Rádžív Bisvas.
V Číně index nákupních manažerů (PMI) za srpen stoupl na 50,4 bodu, nejvýše za pět měsíců, z 49,9 bodu v červenci. Překonal tak očekávání analytiků i hranici 50 bodů, která odděluje pokles sektoru od růstu.
V Indii zpracovatelský sektor rostl nejpomaleji za 15 měsíců. Poptávka a výroba pak byla nejslabší za rok. Páteční údaje ukázaly, že indická ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za šest let.
V Japonsku aktivita ve zpracovatelském průmyslu klesla čtvrtý měsíc za sebou. Vývoz z Japonska v červenci klesl již osmý měsíc za sebou kvůli napojení na Čínu. Ekonomika si ale zatím drží relativně stabilní růst díky vysoké domácí poptávce. Objevují se však již signály, že ekonomika začíná ztrácet podporu ze spotřeby a kapitálových výdajů.
Obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy trvá už déle než rok. Má negativní dopad na světovou ekonomiku a na finančních trzích vyvolává obavy z globální hospodářské recese. Washington se pomocí cel snaží přimět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA.
