Trump vyhrožuje Íránu naprostým zničením. Obavy z ozbrojeného konfliktu sílí

Tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa zvýšil obavy z možného ozbrojeného konfliktu mezi USA a Íránem – přes svou oblíbenou sociální síť mu pohrozil zničením. „Pakliže chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nehrozte Spojeným státům,” napsal Trump.

Írán však podle vyjádření vojenského velitele pro tamní média o válku neusiluje, i když rétorika zástupců obou zemí se v poslední době dále přiostřuje.

Minulý týden Trump uvalil na Írán nové ekonomické sankce a jeho vláda oznámila navýšení vojenské přítomnosti v oblasti Perského zálivu. Zároveň Trump obvinil Írán z ohrožování amerických vojáků a zájmů Spojených států.

O víkendu pak USA v Arabském moři uspořádaly rozsáhlé vojenské cvičení, do něhož se zapojila úderná skupina s letadlovou lodí. Cílem manévru bylo podle amerických komentátorů podtrhnout schopnost země reagovat na hrozbu, rovněž měl sloužit jako odstrašující prostředek. Teherán naopak označil kroky USA za „psychologickou válku” a „politické hry”.

Napětí mezi oběma státy se stupňuje již delší dobu. V loňském roce USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a zavedly proti Teheránu sankce, které se mimo jiné týkají energetického sektoru. EU se naopak snaží mezinárodní dohodu s Teheránem zachovat. Začátkem měsíce Spojené státy kvůli neupřesněné íránské hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52.

Teherán pak 8. května, přesně rok po kroku Spojených států, oznámil, že hodlá přestat plnit část závazků, které dohoda obsahuje. Podle zástupce íránské agentury pro atomovou energii tyto závazky, týkající se produkce těžké vody a nízko obohaceného uranu, Írán přestal plnit minulou středu.

Írán v současnosti čelí špatným ekonomickým podmínkám. Podle prezidenta Hasana Rúháního horším než během války v osmdesátých letech. Kvůli sankcím uvaleným Spojenými státy na Írán země čelí špatným ekonomickým podmínkách. Podle prezidenta Hasana Rúháního horším než během války v osmdesátých letech. Íránský riál se za poslední rok a půl propadl asi na pětinu své hodnoty vůči západním měnám. „Několikanásobně tedy zdražilo jakékoliv západní zboží dovážené ze zahraničí. A ani íránský vývoz není úplně nejefektivnější,” uvedl pro Seznam Zprávy politolog z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. „O íránské produkty na Západě není úplně zájem, země Západu oproti růžovým slibům po podpisu jaderné dohody do země pořádně neinvestovaly.”

V pátek vysoce postavený představitel Íránských revolučních gard Mohammad Sálih Džokar prohlásil, že íránské rakety mohou snadno zasáhnout bitevní lodě v Perském zálivu. Americký prezident Donald Trump mezitím podle agentury AP na otázku, zda jsou Spojené cesty na cestě k válce s Íránem, odpověděl, že doufá, že nikoli. Možnost válečného konfliktu v sobotu vyloučil i íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

„Írán jako nepřítel může být velmi nepříjemný,„uvedl Kraus. „A to nikoliv v přímé vojenské konfrontaci, které se bude chtít vyhnout, ale v té nepřímé. To znamená prostřednictvím podpory celé řady třeba guerillových uskupení, povstalců. Nebo i teroristických organizací – tedy miniminálně tak, jak jsou vnímány Západem.“

Saúdskoarabský státní ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubajr v neděli podle agentury AP prohlásil, že Rijád nechce válku s Íránem, ale hodlá se bránit. Stalo se tak týden po útocích na čtyři ropné tankery u pobřeží Spojených arabských emirátů a několik dnů poté, co se s Íránem spříznění jemenští šíitští povstalci přihlásili k útokům s drony na saúdskoarabský ropovod. Rijád z útoku viní Írán, zatímco úřady případ kolem tankerů vyšetřují.

„Chceme v našem regionu mír a stabilitu, nebudeme ale stát se svázanýma rukama,” uvedl ministr Džubajr. V úterý se má v Saúdské Arábii podle AP uskutečnit summit ministrů z ropných velmocí.