Trump v Asii: konec kovbojských výstřelků, začátek diplomacie

Velkolepé přivítání a dokonce večeře v Zakázaném městě. Do bývalého sídla čínských císařů přitom americký prezident pozvání nedostal od vítězství komunistů v roce 1949. V rovině symboliky může být Donald Trump se svou návštěvou v zemi spokojený.

Zdá se, že vše funguje i v lidské rovině. S čínským prezidentem Si Ťin-pchingem si pode všeho padl do noty. Po jeho cestě do Spojených států na něj pěl chvalozpěvy a jejich vztah označil za „nejlepší se všemi prezidenty“.

Jenže pak je tu také oblast praktické politiky. Donald Trump si přijel do Pekingu pro ústupky. A snadno by se mohlo stát, že se jeho návštěva ztratí ve spletitostech čínského diplomatického protokolu.

Donald Trump toho přitom nechce po vládcích z Pekingu málo - aby ustoupili hned ve dvou oblastech, kde má Čína své eminentní zájmy.

První je Severní Korea. Spojené státy už dlouho řeší zašmodrchanou otázku: bez Číny nedokážou účinně tlačit na severokorejský režim, aby ustoupil od jaderného zbrojení a vojenských provokací. Čína má moc srazit Pchjongjang na kolena, stačilo by odstřihnout ho od dodávek nafty. Jenže přesně to Peking nechce a nemůže udělat. Tedy aspoň pokud se chce vyvarovat kolapsu svého souseda, přívalu milionů uprchlíků a z dlouhodobého hlediska možná i jihokorejských a amerických vojsk na svých hranicích.

A pak je tu problém druhý: Donaldu Trumpovi se nelíbí, že Čína zaplavuje Ameriku levnými výrobky. Před vstupem do Bílého domu ji označoval za měnového manipulátora a hrozil tvrdými postihy. Jenže je tu opět velké „ale“ – bez masivního exportu není myslitelné pokračování fenomenálního čínského vzestupu, který jsme zažili v minulých desetiletích.

Spekuluje se o tom, že Čína ukonejší amerického prezidenta ústupky v ekonomické sféře, třeba tím, že vpustí na svůj dosud přísně regulovaný finanční trh americké společnosti. Z dlouhodobého hlediska se ale obě země dostávají na kolizní kurz.

Čínské vedení otevřeně a hlasitě zavelelo k expanzi za svými hranicemi. Buduje svůj projekt tzv. Nové Hedvábné stezky, který má k jejímu trhu připoutat okolní státy.

USA se zjevně snaží zvrátit dosavadní politiku prezidenta Trumpa, který se k Asii ostentativně obrátil zády po svém nástupu do Bílého domu. Společně s japonským premiérem Šinzó Abem představili regionální investiční plán, který má tomu čínskému přímo konkurovat.

Čínští stratégové se údajně před Trumpovou návštěvou paradoxně báli, že americký prezident svého čínského kolegu příliš „vychválí“. Vznikl by tak dojem vznikající pevné čínsko-americké aliance. Nic takového se ale nerodí, naopak: Čína se chystá s Washingtonem utkat o vliv, přinejmenším ve svém vlastním sousedství.

Komentář redaktora Seznamu Martina Jonáše si můžete poslechnout ve videu nad článkem.